Dvě emigrace, jedna rakovina a tichá léta: Nezlomný moudrý klaun - Jan Werich

Jan Werich se narodil 6. února 1905 na pražském Smíchově. Jeho dětství poznamenala odluka rodičů, po níž byl svěřen do péče otce, úředníka pojišťovny. Během první světové války, kdy otec narukoval, se o něj starala babička Regina. Klíčovým okamžikem jeho mládí se stalo setkání s Jiřím Voskovcem, s nímž od roku 1916 usedal do lavic Reálného gymnázia v Křemencově ulici. Jejich přátelství nepřerušil ani Voskovcův tříletý studijní pobyt ve Francii.

Po maturitě se oba přátelé zapsali na Právnickou fakultu Univerzity Karlovy, kterou však nikdy nedokončili. Místo paragrafů je stále více pohlcovalo umění. V roce 1927 publikovali první společný fejeton a téhož roku, 19. dubna, měla premiéru jejich divadelní hra Vest pocket revue. Představení, původně zamýšlené jako jednorázová zábava, odstartovalo legendární éru Osvobozeného divadla. Werich se tehdy vydal na dráhu profesionálního umělce a o dva roky později se oženil se svou životní partnerkou Zdenou Houskovou.

Od roku 1929 se k nerozlučné dvojici V+W přidal skladatel Jaroslav Ježek a zrodilo se autorské trio, které definovalo poetiku Osvobozeného divadla. Původně avantgardní scéna se s rostoucí hrozbou fašismu proměnila v politické divadlo, jehož hlavní zbraní se stala inteligentní satira. Jejich hry a písně byly nejen zábavou, ale především odvážným komentářem k dění ve společnosti, bojem „proti lidské hlouposti“, jak Werich často říkával. Ve 30. letech navíc spolu s režisérem Martinem Fričem převedli svůj jedinečný humor i na filmové plátno.

Jejich protinacistické postoje však nemohly zůstat bez odezvy. Na konci roku 1938 byla Jiřímu Voskovcovi odňata divadelní koncese a Osvobozené divadlo muselo definitivně ukončit svou činnost. Pro autory to znamenalo jediné – opustit vlast. Voskovec emigroval na Silvestra 1938, Werich s Ježkem ho následovali o devět dní později. Jejich společná divadelná éra v Československu tím na dlouhá léta skončila.

Po příjezdu do Spojených států v lednu 1939 čekala Wericha s Voskovcem nelehká léta. Zpočátku hráli pro krajany, později se pokoušeli prorazit i v angličtině. Během války se stali spolupracovníky rozhlasové stanice Hlas Ameriky, kde svými relacemi dodávali naději okupované vlasti. V roce 1942 je však zasáhla tragická zpráva – v New Yorku zemřel jejich přítel a spolupracovník Jaroslav Ježek. Po konci války se Jan Werich s rodinou vrátil v říjnu 1945 do Prahy.

Jiří Voskovec přijel až o rok později, ale v poválečném Československu se natrvalo neusadil a v roce 1948 emigroval podruhé, tentokrát definitivně. Werich, který se rozhodl zůstat, tak ztratil svého klíčového partnera. Pokračoval v umělecké činnosti, působil ve filmu i v několika divadlech. Od roku 1955 se stal jeho novým jevištním partnerem v Divadle ABC Miroslav Horníček. V roce 1961 navíc úspěšně překonal rakovinu hrtanu. Po srpnové okupaci v roce 1968 krátce emigroval do Vídně, ale brzy se vrátil zpět do Prahy.

Období normalizace po roce 1968 znamenalo pro Jana Wericha postupný útlum veřejné činnosti. Bylo mu prakticky znemožněno vystupovat a publikovat. Tento zákaz byl zmírněn až po roce 1977, kdy podepsal tzv. Antichartu, ačkoli okolnosti jeho podpisu jsou dodnes předmětem diskusí. Jeho posledním veřejným vystoupením se stal slavnostní večer v pražské Lucerně u příležitosti padesátého výročí premiéry Vest pocket revue.

Poslední roky jeho života byly poznamenány nejen tvůrčí nečinností, ale i osobními tragédiemi. V dubnu 1980 zemřela jeho manželka Zdena. Sám Jan Werich ji následoval po dlouhém pobytu v nemocnici 31. října téhož roku. Jen o několik měsíců později, v květnu 1981, podlehla rakovině i jejich jediná dcera Jana. Přesto odkaz Jana Wericha přetrval. Jeho filmy, knihy a především jeho moudrý humor zůstávají dodnes živým symbolem lidskosti, nadhledu a neúnavného boje za svobodu myšlení.

Zdroje:

MALÁ, Ivana. Knihovědný portrét Jana Wericha. Praha, 2008. Bakalářská práce. Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví.

HOVORKOVÁ, Ivana. Knihy Jana Wericha . Praha, 2011. Diplomová práce. Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví.