Článek
Každý na sociálních sítích se jistě setkal se seznamem štěstí, a mnozí z nás ho i mají. Přesněji řečeno každý z nás má touhu po něčem, co ho učiní šťastným, ale ne vždy se to projeví na seznamu přání. Seznam přání je tak populární také díky filmu Roba Reinera The Bucket List z roku 2007, kde hrají v hlavních rolích Jack Nicholson a Morgan Freeman. Na seznamu mají řadu nesplněných přání, osobních i cestovních snů.
To, že seznam máte není ničím špatným, ale právě díky sdílení a inspirování si tyto seznamy začínají být čím dál více podobnější pro všechny, zejména u cestovních snů. Už při sestavování seznamu začínáme upozaďovat to co si opravdu přejeme, co nás baví a zajímá a začínáme se zaměřovat na ostatní. Mít lepší seznam, více dobrodružnější nebo exotičtější než kolega nebo kamarád začíná být důležitější než to, abychom si cestu opravdu užili. Než to abychom něco objevili. Nebo zažili opravdové dobrodružství, nebo jinak změnili svůj život..
Jak se začínají seznamy přání podobat čím dál více jeden druhému napříč světem, stává se zážitek více koncentrovaným ne v jeho pozitivní intenzitě, ale v podobě koncentrovaného cestovního ruchu. Ten má drtivý dopad nejen na města jako Neapol, Řím, Benátky, Florencie, ale i na vesničky na malebných ostrovech, kam se při západu slunce sjíždějí lodě za lovem fotek. Dobrodružstvím začíná být získat fotografii bez zástupů turistů. Tento zástup neumí odstranit ani ten nejlepší photoshop.
Zapomínáme na to, že pravým dobrodružstvím je objevování neznámého, tak se vydejme na cestu bez cíle, který nám stejně vytyčil někdo jiný. Projevme odvahu být za šílence, když na otázku destinace dovolené odpovíme místem, které nikdo nezná a dosud nikdo o něm nepsal.
