Článek
Nestalo se mi to, že bych byl hloupý nebo namyšlený. Mám s tímto strachem více zkušeností, jen vlastností každého je na to nepříjemné zapomínat nebo to vytěsňovat. Má zkušenost z dětství, nejedná s jen o očkování, ale také odběry. Často je pro okolí má reakce více děsivější než pro mě. Zblednu, začnu se potit a někdy je na omdlení. Já jsem se za ty roky už na tuto reakci zvykl.
Dnešní zdravotnictví se Vás neptá. Přijdete k doktorovi a končí vám tetanovka? Tak šup kalhoty dolů. Je Covid = bez očkování se zamkni doma a zahoď klíče. Jste po chřipce, musíme udělat odběr na protilátky. Na samotesty z kapky krve raději ani nemyslím.
Rád bych se dostal do bodu, kdy se zvládnu objednat na odběr krve bez toho, abych cítil obavy. Nečekám, že strach zmizí lusknutím prstů, ale věřím, že mohu svou reakci. Každé malé vítězství — i jen to, že si o strachu mohu otevřeně promluvit — je krokem kupředu.
Plán mám jednoduchý, už jsem začal s posouváním hranice. Zkusím svoje obavy vyvážit přínosem a zaměřím se na darování plazmy. Něco co prý zvládne každý, tak uvidíme.
