Manosféra aneb Když je téma feminismu již vyčerpané

Manosférou je údajně označovaná skupina mužů - incelů, kteří žijí v nedobrovolném celibátu, a kteří jsou na seznamovacím trhu dlouhodobě neúspěšní. Alespoň o tom se nás snaží přesvědčit Kristýna Mertlová (rozená Kočí, jejíž výpověď označil soud v minulosti za nedůvěryhodnou s podezřením na křivé obvinění) v pořadu paní Nory Fridrichové.

Realita je však taková, že za incela nebo člověka s incelskými názory je dnes považován kdokoliv, kdo o ženách a mužích řekne základní fakta z behaviorální biologie.

Např. fakt, že ženy jsou přirozeně sexuálně selektivní a pokud můžou, vyberou si vždy toho nejvhodnějšího partnera na zplození potomků. Dále třeba, že ženy jsou orientované na lidi, zatímco muži na věci, což je důvod proč drtivá majorita technických profesí je obsazena muži, zatímco pozice jako HR, zdravotní sestry a učitelé základních škol jsou obsazené ženami.

Nevinná, avšak pravdivá tvrzení, která odhalují, že moderní způsob seznamování je jedna velká bublina, která nemá nic společného s realitou, ale do které je promítáno neskutečně obrovské množství modernity a všech možných ismů…

Ano a nic nenasvědčuje opaku. Proč? Protože už lze pozorovat, že rovnoprávnost naráží na své přirozené biologické limity. Jinak řečeno muži a ženy mohou mít ve společnosti stejné postavení, nakolik jim to jejich biologie dovolí.

Ústavně je zdraví a život žen upřednostněn oproti těm mužským. Systematická zákonná diskriminace žen na papíře neexistuje. Existuje špatné české soudnictví, které ne že jenom dává malé tresty např. za znásilnění, ale dává i malé tresty  útočníkům a trestná obránce a obecně je v něm mnoho nedostatků.

Platí, že za celou lidskou historii vždy muži i ženy trpěli - válkami, chudobou, hladomory a nemocemi a každý jinak (muži umírali nedobrovolně na bitevním poli - ženy byly znásilňované), ale přesto trpěli. Dnes jsme se konečně dostali do situace, když ženy de facto mohou studovat a dělat cokoliv, nemusí zakládat rodiny, mají volební právo, mohou svobodně podnikat, ale přesto zde musí některé subjekty stále lhát a tvrdit, jak se ženy mají špatně a muži jsou zlí a špatní a tím do celého toho historického progresu házet klín.

Tento klín mezi muže a ženy zasazují ideologické spolky chtějící pouze více moci, peněz a kontroly nad populací. Tyto spolky si berou skupiny lidí jako jsou ženy, homosexuálové, mentálně postižení či děti za své zajatce. Proč? Protože okolo menšin a slabších se snadno vytváří identita oběti, na základě které lze potom dělat politický marketing, kdy ukážeme na cílovou skupinu jako na tu, která tyto slabší a menšiny šikanuje bez ohledu na to, zda je skutečně šikanuje nebo ne.

Na druhé straně potom vznikají adekvátní a stejně blbé reakce, které vytváří lidi, jako jsou např. Andrew Tate či Filip Turek, kteří de facto nepředstavují perfektní vzor pro muže, jenže to bohužel ani Apolena Rychlíková nebo Billie Elish pro ženy. Paradoxně však oba tábory mají do určité míry pravdu, avšak ani jeden z nich nelze považovat za realistický či následování hodný. Nicméně nám tu vzniká moderní problém, který v dějinách nemá obdoby…

Boj elit a ideologistických uskupení způsobil, že rozhádal muže a ženy mezi sebou, což se negativně projevuje na vyšší míře rozvodovosti a menší porodnosti a to je skutečně problém.

Mladé dívky jsou dnes přesvědčované o tom, že jsou muži utlačované, že jsou jim odepírána práva, že mají malé platy a že většina mužů je odpad, o který není třeba stát. Mladí muži jsou zase na druhou stranu přesvědčování, že ženy jsou hloupé krávy s nízkým IQ na hranici svéprávnosti, které jenom touží po pozornosti a courá se na platformách, jako je Onlyfans.

Obojí je z toho pravda a vlastně není.

Spousta mladých dívek dělá Onlyfans, přičemž přichází o svou veškerou kreditibilitu, ale většina dívek ne. Spousta mužů se dopouští sexuálního násilí, ale většina (drtivá většina jakože 99 %) ne. Muži mají v průměru vyšší platy - ano, protože v průměru dělají nezastupitelné a více nebezpečné technické a manuální profese jako zedník, dělník na stavbě, obkladač, elektrikář, které ženy dělat nechtějí a tedy zaměstnavatelé musí tyto lidi přeplácet. Ale majoritně o výši platu rozhoduje trh, vzdělání a praxe uchazeče nikoliv jeho pohlaví.

Ženy jsou sexuálně selektivní. Ano, protože sex je pro ně mnohem vyšším rizikem než pro muže (riziko početí a následného těhotenství). Muži mají větší tendenci riskovat a v menší míře berou antidepresiva, protože mají vyšší hladinu testosteronu. Ženám se zase mění častěji nálada a emočně jsou nestabilnější - protože podléhají ovulačním cyklům a hormonálním změnám - muži nikoliv.

Jinak řečeno mezi muži a ženami jsou zásadní biologické rozdíly, které ve výsledku jsou hlavními faktory, které způsobují proč se muži dožívají menšího věku, častěji končí ve věznicích zatímco ženy spíše na antidepresivech. Ale v 90 % všech charakteristických rysů jsou muži a ženy stejní.

Takže byť Andrew Tate upozorňující na promiskuitu žen či feministky upozorňující na malé tresty za znásilnění mají v mnoha věcech faktickou pravdu, jejich schopnost kontextuálního rozpoznání jednotlivých parametrů je tristní a to jenom nahrává různým politickým a podnikatelským subjektům při jejich snažení o větší zisky a více politické moci.

Prvně je nutné si uvědomit, že rovnost je nesmysl. Je to mýtus, který by nikdo v zásadě neměl chtít. Poměrová rovnost zní už mnohem lépe - to jest rovnost v dostupnosti sociálních příležitostí, nikoliv výstupní hodnot, jako je stejný plat, stejné jmění apod.

Dále je potřeba si uvědomit, že sexuální selektivita mladých dívek díky moderním sociálním sítím exponenciálně přerostla mámánkovství a neschopnost mladých mužů. Mladí muži dnes jsou stejně či mírně více neschopní jako jejich otcové v jejich věku, byť boomeři na to mohou mít jiný názor, avšak jsou poměrově mnohem více odmítáni ze strany žen, za svou nedostatečnost. To následně vytváří krizi seznamování.

Mladé ženy, které díky „sockám“ dosahují na geograficky vzdálenější muže podléhají představě, že si mohou donekonečna vybírat a že rodina je míň než individuální svoboda či že při založení rodiny mají muži a ženy stejnou roli ve vztahu - nemají. Muž nerodí a nekojí dítě. Dítě je do 3 let orientované na matku, kterou kvůli kojení a tělesné známosti potřebuje, nikoliv na tatínka. (statisticky párům, kde muž v prvních letech života dítěte chodí do práce, zatímco žena pečuje o dítě se daří lépe, než párům, kde žena musí kojit a do toho chodit bouchat 12tky na šichtě)

Tato přespřílišná sexuální selektivita vede k tomu, že ženy se mnohem častěji rozcházejí a provdávají v pozdějším věku a v extrému to vede k tomu, že mnohem častěji končí jako ženy ve středním věku bez partnera, který by jim byl ochotný nasadit prsten a založit s nimi rodinu (jako dočasná milenka ano, jako plnohodnotná partnerka nikoliv). Což se následně negativně projevuje na jejich mentálním zdraví (časté rozchody vedou k životní nestabilitě a vyšší neurotičnosti, následně ve vyšším věku jsou ženy zranitelnější depresím ze samoty).

Mladé ženy tak samy trpí negativními efekty jejich vyšších možností selektivity, byť to vidí naopak jako pozitivní jev.

Zkráceně:

- Ženy nejsou krávy na hranici svéprávnosti courající se jenom na OF

- Muži nejsou hnusní šovinističtí patriarchové znásilňující ženy

- Ženy tu nejsou jenom od toho od toho, aby rodili děti, bohužel však muž rodit děti nemůže

- Nelze po mužích chtít, aby umývali nádobí, prali prádlo a zároveň byli ochotni riskovat zdraví a život při ochraně života ženy během doprovodu domů či války.

- Nelze po ženách chtít, aby byly ženami v domácnosti, přičemž mužův příjem na to prostě nestačí

- Pro ženy jsou stabilní vztahy s průměrným mužem lepší, než častější rozchody při hledání prince

Možná to vyznívá tak, že za vše můžou ženy a že ženy by se sebou měli něco dělat, avšak je pro to opodstatnění - ony jsou totiž terčem moderního progresivismu, který se je snaží poštvat proti mužům. Pozornost mužům je ve společnosti věnována v pozitivním smyslu daleko méně než ženám - mnohem častěji se dočteme o znásilněné ženě a hnusném nízkém trestu než o tom, že žena si nechávala vyplácet alimenty přičemž dítě nebylo dotyčného muže a šlo tedy o podvod.

Moderní feminismus je už vyčerpaný. Je nadále určitě fajn usilovat o vyšší tresty za znásilnění a bojovat proti alkoholismu (který je drtivou příčinou všech znásilnění), ale prosím nelžeme si o tom, jak jsou dnes ženy utlačované. Protože tyto lži jsou přesně to, co zpětně plodí lidi typu Andrew Tate.

Odkazy:

https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/38575816