Článek
Věděli jste, že náklady na zdravotnictví u nás v roce 2021 dosáhly 580 miliard, tedy v průměru 55 000 korun na každého z nás?[1] Jen pro srovnání, plánovaný státní rozpočet na příští rok je 2,192 bilionu korun, z toho 252 miliard představuje schodek.[2] Přitom by tu byla možnost, jak do rozpočtu peníze přidat a náklady na zdravotnictví snížit. Byť to snížení by se projevilo až v delším časovém horizontu.
Návrh je jednoduchý, zdaňme prostě nezdravé potraviny a zaveďme nulovou DPH na potraviny zdravé. Je to jednoduché, stačí vyřešit dvě technické otázky. První, jak to udělat legislativně, a druhá, jak rozřadit potraviny do příslušných kategorií.
Začněme tím ožehavějším problémem, tedy rozdělením potravin. Základní filosofii bych viděl v tom, že preferujeme, aby lidé jedli čerstvé, neprocesované potraviny bez dodávaného cukru, spousty soli, tuků, éček, barviv, palmáče a dalších podobných dobrot. Cílem by mělo být také podpořit přípravu poctivých domácích pokrmů oproti konzumaci mikrovlnkových jídel či navštěvování fastfoodů. Takže v kategorii zdravé potraviny s nulovým DPH by měly být: čerstvá zelenina a ovoce, čerstvé mléko, vejce z volného výběhu, neslazený neodtučněný jogurt, normální máslo, a především suroviny pro domácí vaření, tzn. mouky, rýže, luštěniny, těstoviny, nejrůznější vločky, sušené ovoce, ořechy, jedno druhové rostlinné oleje, sůl, kakaový prášek, čaje, atd., a taky kojenecká výživa. A taky nějaké to zdravé mlsání, takže třeba kvalitní hořká čokoláda, raw tyčinky apod.
Naproti tomu v kategorii zatížené zdravotní daní by mělo být veškeré maso s výjimkou ryb, uzeniny, sladkosti, chipsy, křupky atd., sladké nápoje, nejrůznější polotovary a složitě procesované potraviny, ztužené tuky, margaríny, majonézy, kečupy, předpřipravená jídla a podobně.
Pak nám tu zbývá skupiny potravin ne vyloženě zdravých či nezdravých, řekněme třeba neutrální, u které by zůstala daň tak, jak je tomu nyní. Sem by patřily ryby, slazené mléčné výrobky, sýry, minerální vody, konzervované a mražené ovoce a zelenina, protlaky, koření, džusy bez uměle přidaného cukru, čerstvé pečivo, káva atd.
Tyto seznamy potravin jsou pouhým návrhem a nejsou vyčerpávající, ale spíše ukazují směr či filozofii návrhu a musely by se samozřejmě konzultovat s lékaři dietology a dalšími odborníky.
Rozdělení potravin bychom tedy zatím nahrubo měli. Jak to udělat legislativně, abychom příliš nezkomplikovali už tak spletitý český daňový systém?
Abychom nevnášeli chaos do sazeb DPH, přesuňme pouze kategorii zdravé potraviny do nulové sazby ke knihám. Na potraviny neutrální nechme DPH tak, jak je, tedy 15 %. Na nezdravé potraviny by se pak uvalila speciální nová daň. Ta by se mohla nazývat třeba zdravotní daň. Její výše by se mohla pohybovat mezi 10 a 15 %, v některých případech by mohla být řešena paušálem A to zejména v případě doslazovaných nápojů. Zde bych viděl jako ideální paušální sazbu 10Kč na litr nápoje s přidaným cukrem. Paušál má totiž v tomto případě skvělý synergický efekt. Došlo by ke snížení jejich spotřeby nejen kvůli navýšení ceny, ale i z důvodu pravděpodobného zmenšení balení, kterým se budou snažit výrobci kompenzovat zdražení.
Připadá Vám můj návrh exotický, extrémní či ekonomicky nesystémový? Není ničím z toho, naopak. Z hlediska ekonomických teorií se jedná o typické zdanění negativních externalit tzv. Pigouovu daní. To znamená, že když něco vytváří nepříznivé vlivy na okolí (v tomto případě zdraví obyvatel), tak promítneme do ceny.
Pokud bychom tuto daň v ČR zavedli, rozhodně nebudeme za nějaké exoty. Nějaké zdanění cukru, sladkých nápojů či nezdravých potravin má řada zemí jako Francie, Japonsko, Mexiko či Maďarsko.[3] V Maďarsku tato daň dosahuje až 27 %, což je tedy dost. Zde rozhodně nechci nabádat k následování Maďarska ve výši sazby ani ničem jiném.
Jedním ze smyslů tohoto návrhu je také předejít situaci, kterou jsem měl možnost denně pozorovat v New Yorku. Bydleli jsme na kraji Harlemu, místě prolínání světů chudých starousedlíků s hipstery z čerstvě gentrifikovaných ulic na kraji čtvrti. Zelenina, ovoce a zdravé potraviny v místních obchodech patřily k tomu nejdražšímu, zato nejrůznější polotovary, konzervy, zmražené burgery byly až neskutečně levné. Je potřeby dodat, že v USA neplatí normy EU, takže při pohledu na složení těchto jídel člověku vstávaly hrůzou chlupy na celém těle. Výsledek byl jasný. Chudší lidé si odnášeli košíky plné junk food a hipsteři ovoce a zeleninu. Kdo patří do které skupiny byste pak poznali na ulici okamžitě, ani ne podle oblečení, ale obezity. Chudí byli obézní v podstatě všichni, a to včetně dětí, kde to bylo nejmarkantnější a také nejsmutnější. Můžete si říci, že to je prostě Amerika, ale problémy s obezitou začínají být čím dál větší i u nás (viz článek v tomto odkazu).[4] Na rozdíl od Ameriky u nás máme všeobecné zdravotní pojištění a náklady na obezitu, ale také cukrovku druhého typu a kardiovaskulární onemocnění, vše způsobené nezdravou stravou, platíme všichni. Není to málo a náklady na zdravotní péči každý rok rostou a deficit rozpočtu neklesá.
[1] https://www.czso.cz/csu/czso/zdravotni-pece-v-roce-2021-vysla-na-55-tisic-korun-na-jednoho-obyvatele
[4] https://www.seznamzpravy.cz/clanek/fakta-cesko-je-na-spici-evropske-obezity-muzi-jsou-treti-184479
