Článek
Je to konec jedné éry. V dole ČSM na Karvinsku se zastavily pásy a horníci vyvezli poslední symbolický vozík uhlí. Zatímco region řeší, co bude dál, historické knihy se uzavírají s jednou z nejkontroverznějších kapitol české ekonomiky. Příběh OKD totiž není jen o těžké práci v podzemí, ale především o tom, jak stát prodal rodinné stříbro za zlomek ceny a nechal si „vyfouknout“ majetek za desítky miliard.
Jak ODS v 90. letech ztratila kontrolu
Ačkoliv je prodej z roku 2004 vnímán jako hlavní „zločin“, základy pro tento scénář byly položeny už o deset let dříve za vlád Václava Klause (ODS). Tehdejší přístup k privatizaci totiž umožnil situaci, kdy stát nad strategickým podnikem dobrovolně ztratil moc.
V roce 1993 došlo k nepochopitelnému kroku – stát nechal OKD navýšit základní jmění, aniž by se na něm podílel. Tímto „technickým detailem“ klesl podíl státu ze 100 % na necelých 46 %. Z majoritního pána se stát stal pouhým divákem. Právě v této době byla do majetku OKD také definitivně zahrnuta ona výbušná krakatice – 44 000 hornických bytů. Namísto aby byly převedeny na obce, jak bylo v té době běžné, zůstaly jako „provozní majetek“ v rukou budoucích miliardářů.
Zločin roku 2004
Klíčový moment, který dodnes dráždí veřejnost, se odehrál v roce 2004. Vláda Stanislava Grosse (s Bohuslavem Sobotkou jako ministrem financí) tehdy prodala zbývající státní podíl (46 %) v OKD společnosti Karbon Invest. Cena? 4,1 miliardy korun.
Podle pozdějších posudků a zjištění Evropské komise byla tržní hodnota podílu násobně vyšší. Stát si nechal vypracovat posudek, který údajně nezohlednil cenu dceřiných společností, obrovského majetku a především 44 000 hornických bytů. Ty byly v posudku oceněny na směšných 40 000 Kč za kus. Krátce po prodeji koupil Karbon Invest miliardář Zdeněk Bakala (respektive jeho skupina RPG Industries).
Kauza Byty OKD: Slib, který neplatil
Součástí privatizační smlouvy byl závazek, že v případě prodeje bytového fondu budou byty přednostně nabídnuty nájemníkům za zvýhodněnou cenu. To se nikdy nestalo.
Zdeněk Bakala byty vyvedl do samostatné společnosti (RPG Byty), čímž závazek vůči státu obešel. Nájemníci, kteří do bytů léta investovali s vidinou odkoupení, ostrouhali. Byty nakonec v roce 2020 skončily v rukou švédské společnosti Heimstaden. Pro stát i nájemníky to znamenalo jediné: miliardový majetek zmizel v nenávratnu.
Vytunelováno a vráceno státu
Zatímco majitelé v letech hojnosti vytáhli z OKD na dividendách desítky miliard korun (odhaduje se až 65 miliard), do samotných dolů a rezerv na útlum se investovalo nedostatečně. Když cena uhlí ve světě klesla, firma, zatížená dluhy z IPO na londýnské burze, zkolabovala.
V roce 2016 skončilo OKD v úpadku. Paradoxně to byl znovu stát, kdo musel firmu převzít (prostřednictvím podniku Prisko), aby zajistil řízený útlum a zabránil sociálnímu výbuchu na Ostravsku.
Dnešní konec těžby je tak hořkou tečkou. Uhlí došlo, doly se zavírají, ale miliardy zmizelé v divokých letech privatizace už českému státu nikdo nevrátí.
