Článek
První mrtvá prostitutka a možná oběť Jacka Svlékače (Jack the Stripper)
Příběh sériového vraha, následovníka Jacka Rozparovače (Jack the Ripper), pravděpodobně začíná v parku Dukes Meadows. U řeky Temže, na místě, kde se scházejí milenci a také prostitutky se svými zákazníky, je 17. června 1959 nalezeno mrtvé tělo ženy. Šaty má roztrhané, ňadra odhalená, spodní prádlo i boty chybí. Na krku má patrné stopy po škrcení.
Obětí je mladá prostitutka Elizabeth Figg. Zpočátku se policie domnívala, že ji zavraždil nespokojený klient, ale viník není k nalezení. Vyšetřování je proto odsunuto do šuplíku. Nikdo tehdy netušil, že by mohlo jít o první oběť sériového vraha.
Po čtyřleté pauze vrah opět zabíjí
Čtyři roky od případu Figgové, je 8. listopadu 1963 na opačném břehu Temže objeveno tělo další zavražděné prostitutky. Gwynneth Rees má na sobě pouze jednu punčochu. Tělo se již rozkládá, avšak vypadá, jakoby i ona byla uškrcena. Policie uvažuje, že žena mohla zemřít během nepovedeného potratu a ani tentokrát není vrah vypátrán. Se čtyři roky starou vraždou si případ prozatím nikdo nespojuje.
Obětí přibývá, řádění sériového vraha vrcholí
Mrazivé ráno 2. února 1964 odkrylo další hrůzný nález. Náhodný kolemjdoucí spatřil na břehu Temže něco, co nejprve považoval za figurínu. Ve skutečnosti však jde o tělo postarší prostitutky Hannah Tailford opět pouze v punčochách. Chybí jí několik zubů a v ústech má nacpané kalhotky pokryté spermatem. Přestože má na krku výrazné známky škrcení, ukazuje se, že žena byla hozena do řeky ještě živá. Utopila se. Policie zvažovala možnost, že Tailfordová věděla příliš mnoho o londýnské elitě, využívající její služby, a byla za to umlčena. Vyšetřování je v plném proudu, ale zatím bez jediného vodítka.
Další obětí je blonďatá Irene Lockwood, jejíž tělo bylo nalezeno v řece 8. dubna 1964, dva měsíce od Tailfordové. Opět jde o prostitutku, nahou, se známkami škrcení, která se utopila. V jejím bytě policie náhodou nachází vizitku domovníka Kennetha Archibalda. Po dlouhém výslechu se Archibald k vraždě přiznává, avšak má alibi na ty předešlé. Později domovník své přiznání odvolal a pro nedostatek důkazů byl zproštěn obžaloby.
O pouhých několik dní později, 24. dubna 1964 bylo nalezeno tělo prostitutky Helene Barthelemy v uličce sousední čtvrti Brentford. Je nahá, má modřiny po obličeji a známky škrcení na krku. Chybí jí zuby, část jednoho byla zaseklá v jejím krku. Celé tělo je špinavé a poseto malými skvrnkami od barvy. Tento malý detail konečně dokáže posunout policisty kupředu. Byla Barthelemy a všechny před ní zavražděny jinde a na místa nálezů poté dovlečeny?
Konečně se rozjíždí velké vyšetřování. Sledují auta, hlídkují u břehů Temže, slibují diskrétnost a žádají vystrašené prostitutky i jejich klienty o spolupráci. Odvážné policistky se dokonce převlékají za prostitutky a vyrážejí do ulic jako volavky. Vše je marné, 14. července 1964 je v klidné ulici západního Londýna nalezena zohavená mrtvola prostitutky Mary Fleming, na těle má stejný známky po barvě.
Poslední dvě vraždy. Bude vrah odhalen?
Měsíc od svého zmizení je 25. listopadu 1964 v postranní ulici Kensingtonu nalezeno nahé tělo prostitutky Margaret McGowan. Byla uškrcena a měla na těle stejné stopy od barvy jako Flemingová i Barthlemy. Tentokrát má vražda ale i svědkyni Kim Taylor, kamarádku zavražděné. Ta prý zahlédla klienta, kterému McGowan nasedla do auta té noci, od které se stala nezvěstnou. Na základě její výpovědi policie vyhotovila portrét podezřelého. Vrah však pokračuje dál.
Za jeho poslední oběť je konstatována prostitutka Bridget O'Hara, nalezena 16. února 1965 v nedaleké průmyslové oblasti. Má na sobě znaky všech předešlých vražd. Byla uškrcena, její tělo je nalezeno nahé s vymlácenými zuby a barevnými skvrnami.
(Ne)úspěchy vyšetřování
Po objevení těla poslední oběti bylo do vyšetřování zapojeno dvojnásobné množství policistů. Na případ byl povolán i uznávaný detektiv John Du Rose. Jediným úspěchem je však objevení úkrytu, kde vrah schovával těla, než se jich definitivně zbavil. Policie stále doufá ve vrahovo přiznání nebo chybu. Nic z toho se ale neděje. Nedojde už ani k další vraždě.
Kdo tedy byl Jack?
Detektiv Du Rose po letech uvedl, že policie znala identitu vraha již v roce 1965. Jednalo se o ženatého čtyřicátníka, člena ochranky v budově, kde byl nalezen dočasný úkryt mrtvol. Tento údajný vrah spáchal po poslední vraždě sebevraždu. Až později bylo odhaleno pravé jméno podezřelého, Mungo Ireland. Ukázalo se také, že v době několika vražd pobýval Ireland ve Skotsku.
Dalším podezřelým byl známý boxer Freddie Mills, který byl spojený s britským podsvětím. Přesvědčivé důkazy ale chyběly a v roce 1965 byl Mills nalezen mrtvý ve svém autě. Prý sebevražda. Jednou z teorií také je, že vrahem byl některý z policistů. Důkazy však opět chybí.
Jako poslední se uvádí jméno Harold Jones. Tento muž byl ve svých patnácti letech usvědčen z vraždy dvou mladých dívek. Kvůli špatnému vedení případu, však Jones nikdy nebyl policií považován za možného podezřelého v případu Jacka Svlékače. Teorie o tom, že byl vrahem, se objevila až dávno po jeho smrti. Kdo byl vrahem prostitutek, kterého se tehdy bál celý Londýn, se tedy asi už nikdy nedozvíme.
