Pravda o našem státním dluhu: opozice se z něj nevylže

Hlas rozumu a spravedlnosti

V množství lží, populistických slibů a strašení se ztrácí fakta a hlas rozumu. Je potřeba, aby byl zase slyšet. Pravda je taková, že přes 90 % zvýšených výdajů státu oproti době před covidem 2019 spolkly důchody a další sociální dávky, zdravotnictví, školství, výstavba silnic, posílení obrany a pochopitelně náklady na úroky za státní dluh. Tedy žádné nesmyslné utrácení se nekoná, peníze jdou na věci, které jsou nezbytné, pokud chceme žít. Jediný rozdíl oproti Pětikoalici by opozice udělala v tom, že by méně investovala do armády. A hlavně výdaje a státní dluh by ještě víc zvýšila, protože by z nich platili další dotace a populistické sliby.

Státní dluh narůstal na konci Babišovy vlády vražedným tempem. Nejrychleji ze všech zemí evropské sedmadvacítky. Současně s tím se Česku zvyšují úroky, které musí splácet. Na druhou stranu máme stále dobrý rating, který se teď dokonce zlepšil, a věřitelé budou ještě dlouho dobu ochotni České republice půjčovat.

Nelze žít život jen na dluh. To ví každý řádný hospodář. Za 3 roky oproti paní Schillerové srazíme zadlužování o 200 miliard. Ty si nebudeme půjčovat. Plus o dalších 100 miliard, které bychom za 10 let spláceli na úrocích. Kdybychom šli cestou opozice, pak bychom před sebou valili větší a větší dluh a nakonec by další vlády musely dělat brutální škrty. To je docela šílené, nemyslíte?

Piráti podpořili pomalejší zadlužení státu, i když je to nepopulární. Protože máme odvahu dělat, co je správné a nechceme, aby se nám to vrátilo za pár let jako bumerang. A víme, že je nezbytné ozdravit veřejné finance. A chtěli bychom jít ještě více cestou chytrých a smysluplných kroků jako je růst celkového koláče díky návratu lidí na trh práce, investicím a omezování zbytečného papírování.

V loňském roce stát hospodařil s deficitem 288 miliardy. To je cca o 90 miliard méně, než navrhovala v roce 2021 ve střednědobém výhledu Alena Schillerová. To jsou JEJICH tvrdá čísla. A to v tom dluhu neměla ještě zahrnutou Ukrajinu a dotace drahých energií.

Na konci třetího kvartálu 2023 činil český státní dluh 3,1 bilionu korun. Na každého Čecha ta hypoteticky připadal dluh 286 000 Kč. V poměru k HDP je na tom ale Česko zatím stále lépe než okolní státy. Oproti Schillerové jsme snížili deficity státního rozpočtu o 200 miliard korun. To jsou všechno dohledatelná čísla ze střednědobého výhledu, kterým se řídí hospodaření státu.

Vývoj českých financí od roku 2019

V roce 2019 činil schodek státního rozpočtu díky ekonomickému růstu pouhých 28 miliard korun. Růstu pomohla silná poptávka ze zahraničí po našem zboží, např. po autech. Jsme otevřená ekonomika.

Od roku 2019  do roku 2024 ale vzrostou státní výdaje o 41 % (640 mld.), zatímco příjmy pouze o 27 % (417 mld.). Ekonomika díky inflaci nominálně vzroste o 34 %. Výdaje státu tedy rostou dramaticky rychleji než inflace a příjmy.

Pokud tedy někdo říká, že vláda hospodaří špatně, protože jí spadly do klína jakési „inflační příjmy“, tak se buď vůbec neorientuje nebo lidem lže. Výdaje na důchody, sociální dávky a zdravotnictví jsou výrazně větší než příjmy státu z inflace, např. většího výběru daní z nákupů a platů. Tolik asi k názoru bývalé ministryně Aleny Schillerové, která mi toto do očí v jedné debatě popřela a která také do značné míry za rekordním deficitem stojí. Přesná čísla jsem neměl před sebou, ale je potřeba, aby zazněla a nikdo lidi netahal za nos.

Co přesně se za poslední 4 roky událo?

Když zapátráme v paměti, tak v tomto období Babiš bez náhrady zrušil superhrubou mzdu, daň z nabytí nemovitosti nebo snížil daň z nafty. Jen tyto změny zaťaly do rozpočtu 150miliardovou sekeru. Státu jsme podsekli příjmy, aniž by to bylo kryté, takže to šlo čistě na dluh. Zatímco vlastní spotřebu by nikdo o dva tisíce nezvýšil, kdyby si na to musel na drahý úrok půjčovat, s kolektivní nezodpovědností jsme přesně tohle udělali. Tedy přesněji tohle udělala podivná koalice ANO, ODS a SPD před minulými volbami. Tak velkou sekeru nedokázal logicky zalátat ani 100 miliardový úsporný balíček zahrnující nové příjmy i úspory v chodu státu.

Důchody a zdravotnictví

Platby za státní pojištěnce vzrostly o 110 % (!), tedy 79 miliard korun. Pandemie sice skončila, ale zdravotnictví stihlo všechny peníze „využít“ i po ní. Počet státních pojištěnců se přitom zvýšil pouze o nízké jednotky procent zejména v souvislosti s příchodem Ukrajinců, kteří uprchli před válkou.

Důchody, největší rozpočtová položka, mezi roky 2019 a 2024 rostly o 50 %, to je 234 miliard korun výdajů navíc. Kdyby důchody rostly v souladu s růstem ekonomiky, ušetřil by stát v roce 2024 cca 75 miliard. Laik by řekl, že to bude proto, že důchodců přibylo. Podle České správy sociálního zabezpečení ale počet důchodců od roku 2019 klesl. Důchodcům nezávidím, svoje penze si za svoji práci zaslouží. Proto jsme také podpořili valorizace a umožnili nárůst, abych se před prarodiči nemusel stydět. Čeští důchodci jsou na tom celkově desátí nejlepší na světě, v materiálním blahobytu dokonce první, jak píšou Novinky. Když někdo lidi krmí tím, že jsou čeští důchodci ožebračeni, tak opět lže, protože stát se o své lidi stará dobře, na hraně svých finančních možností.

Mezi další velké položky patří výdaje na obrana (83 miliard) a správa státního dluhu (56 miliard). Do posílení naší obrany jsme po letech museli investovat v souvislosti s válkou na Ukrajině. Příští rok bychom měli dosáhnout 2 % HDP. To je závazek zemí NATO. Jenom blázen by prodal svou vlastní bezpečnost. Ani u úroků ze státního dluhu nemáme na vybranou. Státní dluh se od roku 2019 téměř zdvojnásobil, což zaplatíme i s úroky. Ty máme jedny z nejvyšších v EU, protože doplácíme na to, že máme místo eura vlastní měnu s nejistým kurzem. Opět výsledek práce populistů jedoucích na vlně euroskepticismu. Zmíněný 56 miliardový nárůst je víc, než kolik jsme byli schopni investovat do školství nebo kolik investujeme navíc do výstavby dálnic.

Diagnózu už známe, nyní potřebujeme rychlé uzdravení. Česká ekonomika je nemocný muž, stát funguje rychlostí lenochoda. Proto jsme připravili program krátkodobých i dlouhodobých kroků, které lenochoda rozhýbou. Konkrétní mapu postupných opatření, nápadů a vizí - Pirátskou mapu modernizace státu. Víme, kam jít, jak na to, víme kde a kdy a co podpořit, co omezit, kde zrychlit. Dohromady to dává smysl. Jednoduše, konkrétně a přehledně.

V tomto blogu budu psát o všech krocích, které můžeme a musíme podniknout k zajištění čisté a prosperující ekonomiky a zdravých státních financí.