Hlavní obsah
Názory a úvahy

Sdíleným koloběžkám fandím, ale bez pravidel to nejde

Foto: Jakub Michálek

Jakub Michálek

Situace s koloběžkami se v Praze krok za krokem zlepšuje. Sdílená mobilita má budoucnost, je to velká příležitost pro zlepšení dopravy v centru velkého města, jako je třeba Praha. Je tu ale několik ale.

Článek

Jak funguje sdílená mobilita a co můžeme zlepšit?

Problém je hlavně v centru Prahy 1. Například jeden můj kamarád říká, že ho to opravdu štve, protože když vyjde z baráku, tak tam jezdí koloběžky hlava nehlava a docela se o sebe i bojí. Koloběžky vidíme na chodnících, vidíme, jak jsou rozházené, kde všude parkují, a to pak samozřejmě dělá i problém pro chodce, kteří tam nemůžou projít.

Na druhé straně nesmíme zapomínat na to, že koloběžky, kola, prostě sdílená mobilita, je velká příležitost. Může odlehčit dopravě v centru velkých měst a taky může zpestřit náš zážitek z cestování po městech. Třeba nedávno, když byla z důvodu rekonstrukce tramvajové trati výluka na Malostranském náměstí, tak jsem si říkal, kdybych mohl i tu jednu zastávku dojet koloběžkou, možná bych to využil.

Jaká je praxe? Ten největší problém vidím v parkování koloběžek. Jedním slovem: nepořádek. Jedno nedávné ráno. Prší, koloběžka samozřejmě zaparkovaná přes celý chodník na místě, kde nemá co dělat. Jinde na Praze 3, sdílená kola, koloběžky pěkně vedle sebe zaparkované na parkovacím místě, které je k tomu vyhrazené. A poslední příklad, opět během cesty do práce. Chaoticky nahromaděná kola, koloběžky, hlava nehlava přímo před budovou Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky. Zaparkovaná úplně mimo parkovací místa.

Foto: Jakub Michálek

Parkování koloběžek před Sněmovnou

Co s tím? Limitovat počet koloběžek a kol na jednom „parkovacím hnízdě“

Zásadní je, aby se tam skutečně vešly. Abychom měli jako město informace o tom, kolik je tam zaparkováno kol a pro kolik je tam ještě místo. A pozor, koloběžka, tak jako kolo, nemá jezdit po chodníku, ale má podle pravidel silničního provozu jezdit po silnici, případně po vyhrazených pruzích. To je ovšem v praxi někdy problém. Zejména v těch dopravně zahlcených úsecích pokud jezdíte na koloběžce, tak jste takzvaně vytroubeni. Tzn. řidiči aut na koloběžkáře troubí podobně, jako když se troubí na autoškolu. Pak vlastně ani nemůžete jet po té silnici a sami se raději přesunete na chodník, kde ale jedete vyšší rychlostí, a tak ohrožujete lidi, kteří třeba vychází ze dveří domů, nebo další chodce.

Takže co s tím? My jsme na začátku volebního období v Praze, tedy v minulém roce, dohodli 18 zákonů pro Prahu, a mezi nimi byla právě i lepší regulace pro parkování a ježdění koloběžek, sdílených kol atd. Spolu s náměstkem pro dopravu, bývalým primátorem Zdeňkem Hřibem a dalšími lidmi jsme byli na ministerstvu dopravy, abychom právě toto vyjednali. Konkrétně to, že města budou mít možnost tuto oblast regulovat. Samozřejmě to nebylo úplně jednoduché. Ministerstva si přehazují tuto problematiku trochu jako horký brambor. Ministerstvo dopravy tvrdí, že to má dělat ministerstvo průmyslu a obchodu, že to je nabízení služeb atd., ale logicky musí to dělat ministerstvo dopravy, protože se to týká právě sdílené mobility.

Foto: Jakub Michálek

Parkování koloběžek před Sněmovnou

Důležité je řešit celý systém. A omezit rychlost v určitých místech

Cesta, kterou bychom měli jít, je, že doplníme příslušné zákony o to, aby města mohla regulovat dopravní systém sdílené mobility. Opravdu jde o systém, nejde jenom o to říct, kde můžeme koloběžku zaparkovat, což jde už dnes. Jde o to, že máme v Praze několik různých provozovatelů, z nichž každý má koloběžky, kola atd. A musí spolu fungovat dohromady tak, abychom měli informace o tom, kde ta kola nebo koloběžky jsou, a dokázali jsme říct, tady už je přeplněno, tady neparkuj, parkovat můžeš jenom v těchto hnízdech, tady je mapa, kde máš nejbližší koloběžku nebo kolo, které můžeš využít. A aby byli do tohoto systému zapojeni všichni provozovatelé. To pak dává smysl jako celek.

A dál. Máme integrovaný dopravní systém. Potřebujeme nastavit možnost omezení rychlosti v některých úsecích, zejména tam, kde se pohybují starší lidé, například před nemocnicemi, kde je potřeba nějaký klid atd. Tam se dá omezit rychlost. Důležitá věc je, abychom zajistili, že skutečně budou uživatelé těch komerčních služeb dodržovat pravidla pro parkování a nebudou to parkovat někde spontánně na ulici. A pokud ano, tak aby za to byli nějakým způsobem postiženi. Vymahatelnost odpovědnosti je nutná.

Pravděpodobné je, že budeme vést k zodpovědnosti přímo konkrétní komerční poskytovatele. Tzn. parkuješ mimo hnízdo, komerční poskytovatel dostane upozornění a pokud do dvou hodin nezjedná nějakou nápravu, tak potom dostane pár stovek pokutu. Tu samozřejmě může naúčtovat tomu zákazníkovi, který to tam špatně zaparkoval. Situaci mohou hlídat i ta parkovací auta, která dneska jezdí po Praze a hlídají modré zóny. Stejně tak můžou hlídat, jestli jsou všechny koloběžky atd. adekvátně zaparkované. Bez dalších nákladů.

Závěrem? Myslím si, že ta správná cesta je udělat v parkování kol a koloběžek pořádek a současně přitom nezapomínat na to, že to je velká příležitost pro zlepšení dopravní mobility v centru velkého města, jako je třeba Praha. A nejen ta. Díky za takovou možnost.

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz