Článek
Vyjednávání za zavřenými dveřmi
Celý proces smlouvy probíhal bez zapojení veřejnosti a odborníků, i přestože se jedná o poměrně důležitý dokument, který ovlivní každodenní život. Text se dostal ven, až když byl podepsaný, což docela odporuje zásadám transparentní demokracie.
Navíc podobný návrh už v minulosti jednou Poslanecká sněmovna smetla ze stolu. Přesto byl teď předložen znovu, jako by se nic nestalo, aniž by se o tom vedla jakákoliv otevřená debata.
Zpovědní tajemství bez hranic
Jedním z největších problémů je článek 4, na základě kterého má být zpovědní tajemství bez omezení neprolomitelné. Proč je to špatně? Současné zákony umožňují přerušit mlčenlivost, pokud jde o závažné trestné činy, třeba sexuální zneužívání dětí. Nová smlouva by zamlčení nejen umožnila, ale dokonce rozšířila i na tzv. „pastorační pracovníky“, což je docela vágní pojem a nikde není upřesněno, o koho se vlastně jedná. Může to být třeba i účetní a údržbář? Nikdo neví a právníci varují, že rozšíření mlčenlivosti v církvích prakticky znemožní vyšetřovat trestnou činnost, která se jich týká, například sexuální zneužívání dětí či dospělých nebo rozkrádání kulturních předmětů.
Na zákonodárce se obrátily oběti sexuálního zneužívání v církvích, které razantně vystupují proti rozšiřování mlčenlivosti u církevních pracovníků. V praxi by to totiž vedlo k tomu, že církve odmítnou vydat spis o vyšetřování, které vedly proti svým vlastním kněžím a že velká část pracovníků církví odmítne u policie a soudu svědčit.
Příklady z jiných zemí ukazují, jak problematické může být absolutní zpovědní tajemství. Ve Francii byl v roce 2021 případ kněze, který odmítl svědčit v případu sexuálního zneužívání, přestože se na něj obrátili přímo rodiče oběti. V Austrálii byla katolická církev pod tlakem, když se zjistilo, že zpovědní tajemství bylo využíváno k utajování případů zneužívání stovek dětí. Podobné situace se objevily i v Německu, kde církevní úředníci odmítli předat dokumenty z vnitřních vyšetřování místním soudům, a to s odkazem na tzv. papežské tajemství. Tato situace zpochybnila schopnost orgánů činných v trestním řízení vyšetřovat případy zneužívání v rámci církve.
Český právní řád na vedlejší koleji
V původním návrhu byla jasná klauzule, že církevní subjekty musí respektovat naše zákony. Tahle klauzule ale nějakou kouzelnou záhadou zmizela. A s ní může zmizet i jistota, že náš právní řád zůstane prioritou. Hrozí tak riziko konfliktů mezi církevními pravidly a českým právem.
Ještě horší je, že mezinárodní smlouvy mají v našem právním systému přednost před zákony. Pokud tahle projde, může to zkomplikovat budoucí úpravy zákonů, třeba povinnost oznámit trestný čin. A to už nejsou drobnosti – jde o bezpečnost dětí.
Zvýhodnění jedné církve
Smlouva je napsaná tak, že z ní nejvíce těží katolická církev. Ta by podle ní získala výhody, které nejsou dostupné ostatním náboženským skupinám. Například opravy kostelů ze státních prostředků nebo přítomnost ve státních institucích, jako jsou armáda a věznice.
To neznamená, že by měl někdo něco proti katolické církvi. Jde o to, aby stát přistupoval ke všem náboženstvím stejně, bez ohledu na jejich velikost nebo vliv, a zůstal férový vůči všem lidem, ať už věří v cokoli, nebo jsou bez vyznání. Férový přístup je základ.
Co se učí ve školách?
V původním návrhu smlouvy s Vatikánem byla ustanovení, která by umožnila církevním školám učit čistě podle zásad katolické církve, a to i v rozporu s rámcovými vzdělávacími plány stanovenými Ministerstvem školství. To by mohlo vést k tomu, že by některé klíčové oblasti, jako je evoluce nebo sexuální výchova, mohly být opomenuty. Naštěstí se díky českým vyjednavačům podařilo tyto návrhy ze smlouvy odstranit a zajistit, že i církevní školy musí respektovat právní řád České republiky.
Každé dítě si zaslouží férové vzdělání, které ho připraví na život v demokratické společnosti, kde se potkávají lidé různých názorů a vír. I když by bylo lepší, kdyby financování církevních škol bylo kontrolováno stejně přísně jako u běžných státních škol, je důležité ocenit, že se alespoň v této části podařilo zabránit nejproblematičtějším návrhům.
Souhrn
Tahle smlouva může ovlivnit náš stát víc, než si vůbec uvědomujeme. Potřebujeme dohodu, která bude spravedlivá pro všechny, bude chránit práva lidí a zaručí, že stát nebude nadržovat žádnému náboženství. Máme příklady ze zahraničí, například z Německa, kde se podařilo nastavit férová pravidla pro spolupráci se Svatým stolcem. Tak proč to nejde i u nás?
Tady nejde o to, kdo věří nebo nevěří v Boha. Jde o to, aby se ke všem přistupovalo stejně férově. Pokud už se takováhle smlouva dělá, neměla by být nebezpečná pro naše lidi.
Celý text smlouvy zde: https://www.psp.cz/sqw/text/orig2.sqw?idd=247643
