10 dní do voleb. Víte ale jak se volí v komunálních volbách?

Komunální volby mají oproti volbám do Poslanecké sněmovny nebo Senátu jednu zásadní zvláštnost: volič nevolí pouze jednu politickou stranu nebo jednoho kandidáta. Může vybírat jednotlivé kandidáty napříč volebními stranami a tyto možnosti také kombinovat.

V roce 2026 se komunální volby uskuteční v pátek 9. října od 14:00 do 22:00 a v sobotu 10. října od 8:00 do 14:00. Současně se v některých senátních volebních obvodech uskuteční také volby do Senátu Parlamentu České republiky.

To je důležité zejména při návštěvě volební místnosti: komunální a senátní volby jsou dva různé typy voleb a každý z nich má vlastní hlasovací lístek a vlastní způsob hlasování.

V komunálních volbách se volí zastupitelstvo obce, městské části nebo městského obvodu. Počet členů zastupitelstva je uveden přímo na hlasovacím lístku.

Například pokud má zastupitelstvo 15 členů, může volič označit nejvýše 15 kandidátů.

Nemusí ale využít všechny možnosti. Může označit například jen 10 kandidátů.

Na jednom hlasovacím lístku jsou vedle sebe uvedeny jednotlivé volební strany a jejich kandidáti.

Volební stranou přitom nemusí být pouze klasická politická strana. Může jít například o koalici politických stran, sdružení politických stran a nezávislých kandidátů nebo sdružení nezávislých kandidátů.

Každý kandidát má na hlasovacím lístku své pořadové číslo.

A právě zde přichází nejdůležitější část komunálního volebního systému.

Volič může hlasovací lístek označit třemi způsoby. Pravidlo je jednoduché, mám tolik hlasů, kolik má zastupitelstvo členů.

Pokud chcete podpořit jednu kandidátku jako celek, označíte křížkem políčko u názvu volební strany.

Například máte zastupitelstvo o 15 členech a označíte jednu kandidátku.

V takovém případě dostanou hlas kandidáti této volební strany v pořadí, v jakém jsou na kandidátce uvedeni, a to až do počtu obsazovaných mandátů.

Prakticky tedy:

Označím stranu → hlasy získávají její kandidáti od prvního místa dále.

Nemusíte volit žádnou celou kandidátku.

Můžete označit jednotlivé kandidáty napříč různými volebními stranami.

Například v patnáctičlenném zastupitelstvu můžete označit:

Celkem jste označili 15 kandidátů.

Každý z nich dostane jeden hlas.

Pokud označíte pouze například 8 kandidátů, je to také platné. Zbylé možnosti jednoduše nevyužijete.

To je nejzajímavější a zároveň nejčastěji nepochopená možnost.

Můžete označit jednu celou volební stranu a zároveň jednotlivé kandidáty z jiných volebních stran.

Například opět volíme 15 členů zastupitelstva.

Označíte:

Co se stane?

Tři vámi individuálně označení kandidáti dostanou hlas přednostně. Zbývajících 12 hlasů potom připadne kandidátům označené kandidátky A podle jejich pořadí.

Výsledek tedy bude:

3 konkrétní kandidáti + prvních 12 kandidátů z označené kandidátky.

Tato varianta umožňuje například říct:

„Chci podpořit tuto kandidátku, ale zároveň chci, aby se do zastupitelstva dostali právě tito tři lidé z jiných kandidátek.“

Pokud označíte celou volební stranu a zároveň individuálně označíte některé její kandidáty, individuální označení kandidátů této stejné strany se nebere v úvahu.

Pokud tedy chcete zvýraznit konkrétní kandidáty, musí jít o kandidáty jiné volební strany než té, kterou jste označili jako celek.

Tady je potřeba být opatrný.

Pokud má zastupitelstvo například 15 členů, můžete označit nejvýše 15 jednotlivých kandidátů.

Pokud označíte více kandidátů, než kolik se volí členů zastupitelstva, hlasovací lístek je neplatný.

Stejně tak je neplatný například tehdy, pokud:

Proto je dobré si před vhozením lístku zkontrolovat, kolik členů zastupitelstva se skutečně volí.

Ano.

Pokud se volí 15 zastupitelů, nemusíte označit 15 kandidátů.

Můžete označit například jen:

Nevyužité hlasy jednoduše zůstanou nevyužity.

Komunální volby nejsou pouze soutěží jednotlivých kandidátů.

Nejprve se zjišťuje výsledek jednotlivých volebních stran. Jejich volební zisk vzniká součtem hlasů, které získali jejich jednotliví kandidáti.

Pro rozdělení mandátů se následně používá d'Hondtova metoda.

Součástí systému je také zákonná hranice pro postup volebních stran do rozdělování mandátů. Základní hranice je 5 %, přičemž zákon její výpočet upravuje podle počtu kandidátů na kandidátní listině.

Teprve po rozdělení mandátů mezi volební strany se určuje, kteří konkrétní kandidáti dané strany mandáty získají.

Tohle je další důležitá odlišnost od jednoduchého principu „kandidátka získá dva mandáty, takže se dostanou první dva lidé“.

Výchozím pořadím je pořadí kandidátů na kandidátní listině.

Kandidát však může v rámci své volební strany postoupit dopředu, pokud získá alespoň o 10 % více hlasů, než činí průměrný počet hlasů na jednoho kandidáta této volební strany.

Pokud takovou podmínku splní více kandidátů, rozhoduje jejich počet získaných hlasů.

Proto může být člověk původně například na 8. místě kandidátky, ale při dostatečném počtu hlasů se dostat před kandidáty umístěné před ním.

Nejde tedy o klasické „kroužkování“ známé ze sněmovních voleb. V komunálních volbách jde o individuální hlasy kandidátům a zákon následně stanoví pravidla, podle kterých mohou ovlivnit jejich pořadí.

V Praze je situace trochu specifičtější.

Pražané volí současně:

Proto obdrží příslušné hlasovací lístky pro oba typy zastupitelstva.

Je důležité vědět, že jde o dvě samostatné volby. Kandidáti do zastupitelstva hlavního města nejsou totéž co kandidáti do zastupitelstva městské části.

Oba příslušné hlasovací lístky se následně vkládají do společné úřední obálky.

V roce 2026 se komunální volby konají současně s volbami do Senátu pouze v těch volebních obvodech, kde se Senát právě volí.

Senátní volby mají úplně jiný systém než volby komunální.

V prvním kole volič vybírá jednoho kandidáta a označí jeho hlasovací lístek. Pokud žádný kandidát nezíská potřebnou většinu, koná se ve stejném senátním obvodu druhé kolo.

Je proto potřeba dávat pozor, že:

komunální hlasovací lístek ≠ senátní hlasovací lístek.

U komunálních voleb můžete vybírat více kandidátů a kombinovat kandidátky. U Senátu vybíráte v daném kole jednoho kandidáta.

Představme si obec, kde se volí 15 zastupitelů.

Máme kandidátky:

Označím celou kandidátku A.

→ Hlasy dostávají kandidáti A podle pořadí.

Označím například:

Celkem 10 kandidátů.

→ Každý z těchto 10 kandidátů získá hlas.

Označím:

→ Tito 3 kandidáti B dostanou hlas a zbývajících 12 hlasů připadne prvním 12 kandidátům A.

Pokud si nejste jistí, stačí si položit jednu otázku:

→ Označím jednu volební stranu.

→ Označím jednotlivé kandidáty napříč kandidátkami.

→ Označím celou jednu stranu a jednotlivé kandidáty z jiných stran.

A nakonec zkontroluji:

✓ Neoznačil jsem více než jednu celou volební stranu?
✓ Neoznačil jsem více jednotlivých kandidátů, než kolik se volí zastupitelů?
✓ Pokud jsem označil celou stranu, jsou moji jednotlivě označení kandidáti z jiných stran?

Pak je možné hlasovací lístek vložit do úřední obálky.

Zdroje:

ČESKO. Zákon č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí a o změně některých zákonů. In: Zákony pro lidi [online]. © 2010–2026 [cit. 2026-09-27]. Zákon č. 491/2001 Sb.

MINISTERSTVO VNITRA ČESKÉ REPUBLIKY. Volby do zastupitelstev obcí [online]. Praha: Ministerstvo vnitra České republiky, 2026 [cit. 2026-09-27]. Volby do zastupitelstev obcí – Ministerstvo vnitra ČR

MINISTERSTVO VNITRA ČESKÉ REPUBLIKY. Volby do Senátu a zastupitelstev obcí 2026 [online]. Praha: Ministerstvo vnitra České republiky, 2026 [cit. 2026-09-27]. Volby do Senátu a zastupitelstev obcí 2026

MINISTERSTVO VNITRA ČESKÉ REPUBLIKY. Informace v českém znakovém jazyce pro volby do zastupitelstev obcí v roce 2026 [online]. Praha: Ministerstvo vnitra České republiky, 2026 [cit. 2026-09-27]. Informace k volbám do zastupitelstev obcí 2026

MINISTERSTVO VNITRA ČESKÉ REPUBLIKY. Informace o podmínkách kandidatury ve volbách do Senátu v roce 2026 [online]. Praha: Ministerstvo vnitra České republiky, 2026 [cit. 2026-09-27]. Informace o volbách do Senátu 2026