Článek
Jeho příchod do Prahy znamenal zásadní změnu v podobě německé okupační politiky. Heydrich měl upevnit německou kontrolu nad českými zeměmi, potlačit domácí odboj a současně zajistit maximální využití protektorátního hospodářství pro německé válečné potřeby. Jeho působení bylo od počátku spojeno s rozsáhlými represemi, zatýkáním a popravami.
Dnes je Heydrich znám především jako jeden z hlavních organizátorů nacistického teroru a jeden z architektů holokaustu. Jeho působení v Praze proto představuje jednu z nejtemnějších kapitol dějin Protektorátu Čechy a Morava.
Protektorát před Heydrichem
Protektorát Čechy a Morava vznikl po německé okupaci českých zemí v březnu 1939. Formálně si zachovával vlastní státní správu, prezidenta a protektorátní vládu, skutečná moc však náležela německé okupační správě.
Prvním říšským protektorem se stal Konstantin von Neurath, zkušený německý diplomat a bývalý ministr zahraničních věcí. Neurath zastával úřad od března 1939 a jeho politika vůči českému obyvatelstvu kombinovala represe s určitou snahou zachovat klid a fungování protektorátního hospodářství.
Postupně se však v Berlíně začala prosazovat kritika Neurathova způsobu vlády. Po vypuknutí války a zejména po německém útoku na Sovětský svaz v červnu 1941 začal sílit také domácí odboj. Německé vedení se obávalo, že české země nejsou dostatečně pevně pod kontrolou.
Hitler proto rozhodl o změně.
Neurath byl v září 1941 formálně ponechán ve funkci, ale odjel na „zdravotní dovolenou“. Jeho pravomoci převzal Reinhard Heydrich.
Kdo byl Reinhard Heydrich?
Reinhard Heydrich patřil k nejvýše postaveným představitelům nacistického režimu.
Narodil se roku 1904 v Halle nad Sálou a původně působil jako důstojník německého námořnictva. Po odchodu z námořnictva vstoupil do SS a rychle postupoval v bezpečnostním aparátu nacistického Německa.
Heydrich se stal jedním z nejbližších spolupracovníků Heinricha Himmlera. Od roku 1931 vedl Sicherheitsdienst (SD), zpravodajskou službu SS, později převzal také řízení gestapa a kriminální policie. V roce 1939 se stal šéfem Hlavního říšského bezpečnostního úřadu (RSHA), který soustředil pod svou kontrolu hlavní složky nacistického bezpečnostního aparátu.
Heydrich tak do Prahy nepřicházel jako běžný úředník. Byl jedním z nejvýše postavených mužů nacistického Německa a současně člověkem přímo zapojeným do plánování a provádění nacistické perzekuce.
Jeho role v pronásledování evropských Židů byla zásadní. V lednu 1942 například předsedal konferenci ve Wannsee, která koordinovala realizaci nacistického plánu na systematickou deportaci a vraždění evropských Židů.
27. září: Heydrich přijíždí do Prahy
Dne 27. září 1941 Reinhard Heydrich přijel do Prahy.
Ještě tentýž den se projevil způsob, jakým hodlal svou funkci vykonávat. Jedním z jeho prvních kroků bylo zatčení generála Aloise Eliáše, předsedy protektorátní vlády.
Eliáš přitom nebyl pro nacisty neznámou osobou. Od počátku okupace udržoval kontakty s domácím odbojem a spolupracoval také s československým zahraničním vedením v Londýně. Gestapo jej proto dlouhodobě podezíralo z protiněmecké činnosti.
V den Heydrichova příchodu byl Eliáš zatčen v Černínském paláci. Později byl odsouzen k trestu smrti, avšak jeho poprava byla odložena. K vykonání rozsudku došlo až po Heydrichově smrti v červnu 1942.
Heydrich zároveň téhož dne vydal nařízení o výjimečném stavu.
Stanné právo
Dne 28. září 1941 bylo na rozsáhlém území Protektorátu vyhlášeno stanné právo. Týkalo se nejprve oblastí spadajících pod oberlandráty Praha, Kladno, Hradec Králové, Brno, Olomouc a Moravská Ostrava; později bylo rozšířeno i na další oblasti.
Byly zřízeny stanné soudy, které měly rozhodovat mimořádně rychle. Jejich rozsudky mohly vést k okamžitému trestu smrti nebo k předání gestapu a následnému věznění či deportaci.
Represe byly namířeny především proti domácímu odboji. Německé bezpečnostní složky se snažily rozbít jeho organizační struktury a odstranit jeho představitele.
Již 28. září 1941 byli v ruzyňských kasárnách popraveni generálové Josef Bílý a Hugo Vojta, významní představitelé vojenské odbojové organizace Obrana národa. V následujících dnech a týdnech následovaly další popravy.
Vojenský historický ústav uvádí, že v období prvního stanného práva bylo vyneseno téměř 500 rozsudků smrti a přibližně 2 200 zatčených bylo odesláno do koncentračních táborů.
„Klid na práci“
Heydrichova politika však nebyla založena pouze na otevřeném teroru.
Jeho úkolem bylo také zajistit, aby české země co nejlépe sloužily německému válečnému hospodářství. Protektorát byl pro Německo významným průmyslovým prostorem a jeho továrny vyráběly zbraně, munici, vozidla a další materiál potřebný pro vedení války.
Proto Heydrich kombinoval represi s hospodářskými a sociálními opatřeními. Jeho cílem bylo pacifikovat obyvatelstvo, omezit odpor a současně zajistit vysokou pracovní výkonnost českého průmyslu.
V nacistických dokumentech se objevoval požadavek na zachování „klidu“ a pracovního výkonu. Teror tak nebyl samoúčelný – měl mimo jiné vytvořit prostředí, v němž bude obyvatelstvo nuceno pracovat ve prospěch německého válečného hospodářství.
Útok proti českému odboji
Heydrichův nástup znamenal těžkou ránu domácímu odboji.
Jedním z hlavních cílů nacistické bezpečnostní politiky bylo odstranění jeho představitelů a rozbití spojení mezi domácím odporem a československou vládou v Londýně.
Významnou úlohu přitom sehrával Sokol. Nacistické bezpečnostní složky jej považovaly za důležitou síť potenciálního odporu. V noci ze 7. na 8. října 1941 proto zahájily rozsáhlou Akci Sokol, během níž byly zatýkány stovky sokolských funkcionářů a dalších osob napojených na odboj.
Heydrichův teror tak zasáhl nejen politické a vojenské představitele, ale také širokou síť lidí, kteří podporovali domácí odpor.
Heydrich a české země
Heydrich zároveň uvažoval o budoucnosti českých zemí v rámci nacistického systému.
Nacistické vedení nepočítalo s existencí samostatného českého národa jako politického subjektu. V dlouhodobém horizontu se počítalo s germanizací vhodné části obyvatelstva a odstraněním těch, které nacistická ideologie považovala za rasově nebo politicky nežádoucí.
Heydrich se podle historických pramenů zabýval také plánem takzvaného „konečného řešení české otázky“, jehož součástí byla germanizace prostoru Čech a Moravy. Holocaust Encyclopedia zároveň uvádí, že během svého působení v Protektorátu prosazoval politiky směřující k germanizaci českého obyvatelstva a likvidaci české kultury.
Je proto důležité vnímat jeho působení nejen jako období krátkodobého teroru, ale také v kontextu dlouhodobých nacistických plánů na přetvoření českých zemí.
Zrod Operace Anthropoid
Heydrichův příchod do Prahy měl důsledky také pro československý zahraniční odboj.
Zprávy o jeho nástupu, vyhlášení stanného práva a prvních popravách se dostaly do Londýna. Vedení československého odboje proto začalo uvažovat o mimořádně významné odvetné akci.
Rozhodnutí zaútočit na Heydricha padlo podle Vojenského historického ústavu na přelomu září a října 1941. Následně vznikla Operace Anthropoid, kterou připravovalo československé vojenské zpravodajství ve spolupráci s britskou Special Operations Executive.
Do okupované vlasti byli později vysazeni Jozef Gabčík a Jan Kubiš.
Jejich úkolem bylo Heydricha usmrtit.
Atentát
Dne 27. května 1942 se Operace Anthropoid dostala do rozhodující fáze. V Praze-Libni zaútočili Gabčík s Kubišem na Heydrichův automobil.
Heydrich při útoku utrpěl těžká zranění a 4. června 1942 zemřel.
Atentát měl dalekosáhlé následky. Nacisté zahájili rozsáhlé represivní akce proti českému obyvatelstvu. Jejich nejznámějším symbolem se staly Lidice, jejichž mužské obyvatelstvo bylo 10. června 1942 popraveno a obec byla následně systematicky zničena. Podobný osud postihl také Ležáky.
Heydrichova smrt tak neznamenala okamžitý konec nacistické perzekuce. Naopak následovalo jedno z nejbrutálnějších období okupace.
„Pražský řezník“
Heydrich bývá v českém prostředí označován jako „pražský řezník“. Tato přezdívka souvisí především s brutalitou represí, které následovaly po jeho nástupu do funkce.
Při historickém hodnocení je však třeba připomenout, že Heydrichova činnost výrazně přesahovala samotný Protektorát. Byl jedním z hlavních představitelů nacistického bezpečnostního aparátu a patřil k hlavním organizátorům systematického pronásledování a vraždění evropských Židů. Spojené státy Holocaust Memorial Museum jej označuje za jednoho z hlavních architektů „konečného řešení“.
Jeho působení v Praze tedy nebylo izolovanou epizodou, ale součástí širšího systému nacistické okupace a genocidní politiky.
Význam 27. září 1941
27. září 1941 znamenal pro Protektorát Čechy a Morava zásadní zlom.
Příchod Reinharda Heydricha znamenal přechod k tvrdší a systematičtější formě okupace. Během několika hodin od svého příjezdu nechal zatknout předsedu protektorátní vlády Aloise Eliáše a zahájil kroky vedoucí k vyhlášení stanného práva. Následovaly popravy představitelů domácího odboje, rozsáhlé zatýkání a postupné rozbití řady odbojových struktur.
Současně však Heydrichův příchod paradoxně přispěl k rozhodnutí československého exilového vedení provést jednu z nejvýznamnějších odbojových operací druhé světové války – Operaci Anthropoid.
27. září 1941 tak nebyl pouze dnem, kdy do Prahy přijel nový představitel německé okupační moci. Byl počátkem období, v němž se nacistický teror proti českému obyvatelstvu dramaticky vystupňoval a které o několik měsíců později vyústilo v atentát na samotného Heydricha. Jeho příchod zároveň ukázal, že nacistická politika v českých zemích nebyla vedena pouze snahou o jejich vojenskou kontrolu, ale také o jejich hospodářské využití, germanizaci a likvidaci odporu.
Zdroje:
BURTON, J. W. Reinhard Heydrich: Key Dates. United States Holocaust Memorial Museum – Holocaust Encyclopedia [online]. Washington, D.C.: United States Holocaust Memorial Museum [cit. 24. 9. 2026]. Dostupné z: https://encyclopedia.ushmm.org/content/en/article/reinhard-heydrich-key-dates
UNITED STATES HOLOCAUST MEMORIAL MUSEUM. Reinhard Heydrich: In Depth. Holocaust Encyclopedia [online]. Washington, D.C.: United States Holocaust Memorial Museum [cit. 24. 9. 2026]. Dostupné z: https://encyclopedia.ushmm.org/content/en/article/reinhard-heydrich-in-depth
VOJENSKÝ HISTORICKÝ ÚSTAV PRAHA. Historie operace Anthropoid. Vojenský historický ústav Praha [online]. Praha: Vojenský historický ústav Praha [cit. 24. 9. 2026]. Dostupné z: Historie operace Anthropoid
VOJENSKÝ HISTORICKÝ ÚSTAV PRAHA. Atentát 80: Období prvního stanného práva v Protektorátu Čechy a Morava. Vojenský historický ústav Praha [online]. Praha: Vojenský historický ústav Praha [cit. 24. 9. 2026]. Dostupné z: Období prvního stanného práva v Protektorátu
VOJENSKÝ HISTORICKÝ ÚSTAV PRAHA. Alois Eliáš (29. 9. 1890 – 19. 6. 1942). Vojenský historický ústav Praha [online]. Praha: Vojenský historický ústav Praha [cit. 24. 9. 2026]. Dostupné z: Alois Eliáš – Vojenský historický ústav Praha
UNITED STATES HOLOCAUST MEMORIAL MUSEUM. Lidice: The Annihilation of a Czech Town. Holocaust Encyclopedia [online]. Washington, D.C.: United States Holocaust Memorial Museum [cit. 24. 9. 2026]. Dostupné z: Lidice: The Annihilation of a Czech Town
