Článek
Vršovice jsou dnes jednou z částí Prahy, kde názvy ulic vytvářejí mimořádně výraznou historickou krajinu. Stačí se projít od Francouzské přes Moskevskou, Krymskou a Charkovskou až k Donské či Rybalkově a člověk během několika minut projde dějinami českých zemí i 20. století. Současná podoba vršovického uličního názvosloví totiž není náhodná. Je výsledkem několika vln přejmenovávání, které souvisely s politickými změnami, okupací, vznikem Velké Prahy, poválečným příklonem k Sovětskému svazu i pozdějšími úpravami.
Vršovice před Velkou Prahou: české osobnosti a místní názvy
V 19. století se Vršovice z malé obce postupně měnily v rychle rostoucí předměstí Prahy. V roce 1885 byly povýšeny na městys a roku 1902 na město. O dvě desetiletí později, 1. ledna 1922, se staly součástí Velké Prahy.
S růstem zástavby rostl také počet ulic a bylo třeba vytvořit systematičtější způsob jejich pojmenovávání. Vršovické ulice tehdy často připomínaly významné osobnosti českých dějin a kultury.
Najdeme zde například Horymírovu, dnešní Košickou, Nerudovu, dnešní Charkovskou, Žižkovu, dnešní Borodinskou, nebo Havlíčkovu, dnešní Donskou.
Takové názvosloví dobře odpovídalo atmosféře českého národního života konce 19. a počátku 20. století. Vršovice tak měly ve svém uličním prostoru své české spisovatele, historické osobnosti i politiky.
Zajímavým příkladem je dnešní Petrohradská. Ta se podle historických údajů v minulosti jmenovala Pivovarská, později připomínala malíře Václava Brožíka a teprve v roce 1947 dostala název odvozený od Leningradu – tehdy významného města Sovětského svazu. Po rozpadu Sovětského svazu se název změnil na dnešní Petrohradskou.
Jedna ulice, několik dějin: dnešní Moskevská
Snad nejvýraznější příběh má dnešní Moskevská.
Její starší část byla spojena s názvem Palackého. František Palacký byl významným českým buditelem, historikem a politikem a jeho jméno se ve Vršovicích objevovalo už od 19. století.
Za německé okupace však došlo k systematickému odstraňování některých českých vlasteneckých názvů. V letech 1940–1945 se proto vršovická Palackého ulice označovala jako Bismarckova. Po osvobození se její název na krátkou dobu vrátil jako Palackého.
V roce 1947 byla Palackého ulice přejmenována na Moskevskou. Nešlo o izolovaný akt, ale o součást rozsáhlé proměny vršovického názvosloví, při níž začala vznikat celá soustava ulic odvozených od měst, oblastí a dalších geografických názvů Sovětského svazu.
Okupace: když české názvy nahradily německé nebo „neutrálnější“ názvy
Zvláštní kapitolu představují roky 1940–1945.
Po vzniku Protektorátu Čechy a Morava byly názvy mnoha pražských ulic upravovány tak, aby zmizely odkazy na českou národní tradici. Ve Vršovicích se například:
Nerudova změnila na Úhlavskou,
Havlíčkova na Oderskou,
Žižkova na Saalskou,
Smetanova na označení podle Řehoře Heimburského,
Palackého na Bismarckovu,
ulice U vršovického nádraží, původně Nádražní, nesla označení Viselská.
Je přitom pozoruhodné, že okupanti často volili názvy, které nebyly vždy přímo spojené s nacistickým režimem. V řadě případů šlo například o německé osobnosti nebo geografické názvy.
Po skončení války se některá starší jména na krátký čas vrátila. Nerudova tak byla obnovena v letech 1945–1947, stejně jako Smetanova nebo Havlíčkova. Tento návrat však neměl trvat dlouho.
Rok 1947: Vršovice se mění v „sovětský atlas“
Právě rok 1947 představuje zásadní zlom.
V tehdejších Vršovicích vznikla jedna z nejvýraznějších soustav tematicky propojených názvů ulic v Praze. Podle Ptáčníkové šlo o systém věnovaný především významným místům bojů Rudé armády a jejímu vítězství ve druhé světové válce.
Najednou se na mapě objevily názvy jako:
Moskevská, Leningradská, Stalingradská, Sevastopolská, Smolenská, Rostovská, Krymská, Kavkazská, Charkovská, Novgorodská, Karpatská či Dukelská.
Některé z těchto názvů existují dodnes, jiné byly později změněny. Leningradská například v roce 1991 zanikla a Stalingradská byla v roce 1962 přejmenována na Žitomírskou.
Tato změna nebyla pouze estetická. Názvy ulic vytvářely určitý obraz světa. Vršovice se prostřednictvím své mapy staly místem, kde byly obyvatelům připomínány Moskva, Leningrad, Stalingrad, Krym, Charkov nebo Sevastopol.
Městská část Praha 10 tento systém označuje za pozoruhodnou soustavu zhruba padesáti ulic, která se začala formovat krátce po válce a dále se rozšiřovala zejména v letech 1952 a 1957.
Charkovská, Ukrajinská a další názvy
Zajímavou součástí tohoto systému jsou názvy spojené s dnešní Ukrajinou.
Charkovská například nahradila předválečnou Nerudovu. Ta se za okupace jmenovala Úhlavská a po válce se ještě krátce vrátila k Nerudovu jménu. V roce 1947 však definitivně dostala označení Charkovská.
Ještě zajímavější je historie Ukrajinské.
Dnešní Ukrajinská byla kolem roku 1900 Smetanovou ulicí. Za okupace byla přejmenována a v letech 1945–1947 se ještě na krátkou dobu vrátilo Smetanovo jméno. V roce 1947 přišla změna na Ukrajinskou.
Ukrajinské názvy přitom nebyly pouze výrazem poválečného sovětofilství. Jak upozorňují odborné práce, při pojmenovávání mohly hrát roli také vzpomínky na Československem dříve spravovanou Podkarpatskou Rus a na české a slovenské vztahy k ukrajinskému prostoru.
Donská, Charkovská a Borodinská: z českých dějin k Rudé armádě
Velmi dobře je proměna vidět na několika kratších ulicích.
Donská byla původně Havlíčkova. Za okupace dostala název Oderská, aby se po válce nakrátko vrátil Havlíček. V roce 1947 však definitivně vznikla Donská.
Borodinská byla původně Žižkova. V letech 1940–1945 nesla název Saalská a v roce 1945 se změnila na Borodinskou. Název odkazuje na Borodino a bitvu z roku 1812 mezi Napoleonovou armádou a ruskými vojsky.
U Charkovské se zase český Neruda vystřídal s německým označením Úhlavská a následně s ukrajinským geografickým názvem.
Vršovická: od krále Jiřího ke Sboru národní bezpečnosti
Ne všechny poválečné změny však byly součástí sovětského geografického systému.
Příkladem je samotná Vršovická ulice. Ta se do roku 1947 jmenovala třída krále Jiřího. V letech 1948–1991 nesla název Sboru národní bezpečnosti. Po zániku SNB v roce 1991 se objevil historicky přirozenější název Vršovická.
Rybalkova a Dukelská: oslava osvobození
Další vrstvu představují názvy spojené přímo se sovětskou armádou.
Rybalkova byla pojmenována po sovětském maršálovi Pavlu Semjonoviči Rybalkovi a patří mezi poválečná jména, která zůstala zachována dodnes. Podobně vznikla Koněvova a později Jeremenkova.
Dukelská připomínala Karpatsko-dukelskou operaci z roku 1944. Ve Vršovicích vznikla v roce 1947 a dodnes připomíná tuto vojenskou operaci. Není bez zajímavosti, že část dnešní Jakutské ulice nesla mezi lety 1947–1952 rovněž název Dukelská.
Poválečná Vršovice tak nebyly pouze „sovětské“ ve smyslu názvů měst. Jejich mapa připomínala také konkrétní vojenská vítězství a představitele Rudé armády.
Rok 1989 a návrat k některým starším jménům
Po listopadu 1989 začala další etapa přejmenovávání.
Tentokrát už nešlo o přejmenovávání ulic na počest nového politického režimu, ale především o odstranění názvů, které byly úzce spojeny s komunistickou ideologií nebo ztratily své původní opodstatnění.
Ne všechny „sovětské“ názvy však zmizely. To je na Vršovicích dodnes dobře patrné.
Zůstaly například Moskevská, Krymská, Charkovská, Smolenská, Rostovská, Sevastopolská, Donská, Rybalkova či Dukelská.
Naopak některá jména zmizela. Leningradská se v roce 1991 stala Vladivostockou, Stalingradská byla už v roce 1962 přejmenována na Žitomírskou.
Důvod, proč nebyly všechny názvy automaticky odstraněny, souvisel i s jejich povahou. Zatímco jméno konkrétního komunistického představitele mohlo být po změně režimu problematické, geografický název mohl být vnímán jako historická připomínka místa, nikoli nutně jako oslava konkrétní ideologie.
Právě proto dnes vedle sebe existují například Ruská, Moskevská, Krymská, Charkovská, Ukrajinská, Donská, Smolenská nebo Sevastopolská. Historie těchto názvů je však často podstatně starší a složitější, než by se mohlo na první pohled zdát. Například Ruská ulice existovala ve Vršovicích už v letech 1910–1916, tedy dávno před vznikem komunistického Československa.
Vršovické ulice jako historická mapa
Když se dnes procházíme Vršovicemi, můžeme jejich názvy číst jako jednotlivé vrstvy historie.
Horymírova → Nežárecká → Košická.
Nerudova → Úhlavská → Nerudova → Charkovská.
Havlíčkova → Oderská → Havlíčkova → Donská.
Žižkova → Saalská → Borodinská.
Smetanova → Řehoře Heimburského → Smetanova → Ukrajinská.
Palackého → Bismarckova → Palackého → Moskevská.
Na těchto proměnách je pozoruhodné, že názvy ulic nepřestávají být politické ani tehdy, když se tváří pouze geograficky. Za každým názvem se skrývá otázka, co si má město připomínat a co naopak zapomenout.
Vršovice jsou v tomto směru mimořádným příkladem. Jejich uliční síť prošla během jediného století cestou od českých národních osobností přes německou okupaci a poválečnou sovětizaci až k dnešní pluralitě historických názvů.
A právě proto může být obyčejná procházka po Vršovicích zároveň takovou malou lekcí z dějin 20. století. Stačí se přitom dívat na cedule.
Zdroje:
1. ČESKÁ TELEVIZE. Palackého třída ve Vršovicích přejmenována na Moskevskou (1947) [online]. Praha: Česká televize, 2015 [cit. 2026-08-26]. Dostupné z: Archiv ČT24 – Nomen omen
2. MĚSTSKÁ ČÁST PRAHA 10. Charkovská a Černomořská [online]. Praha: Městská část Praha 10, 2023 [cit. 2026-08-26]. Dostupné z: Praha 10 – Desítkový uličník
3. MĚSTSKÁ ČÁST PRAHA 10. Jakutská, Dukelská a Tulská [online]. Praha: Městská část Praha 10, 2023 [cit. 2026-08-26]. Dostupné z: Praha 10 – Desítkový uličník
4. MĚSTSKÁ ČÁST PRAHA 10. Když ulice promluví: Petrohradská [online]. Praha: Městská část Praha 10, 2022 [cit. 2026-08-26]. Dostupné z: Praha 10 – Desítkový uličník
5. MĚSTSKÁ ČÁST PRAHA 10. Když ulice promluví: Ruská [online]. Praha: Městská část Praha 10, 2023 [cit. 2026-08-26]. Dostupné z: Praha 10 – Desítkový uličník
6. MĚSTSKÁ ČÁST PRAHA 10. Když ulice promluví: Ukrajinská [online]. Praha: Městská část Praha 10, 2022 [cit. 2026-08-26]. Dostupné z: Praha 10 – Desítkový uličník
7. MĚSTSKÁ ČÁST PRAHA 10. Když ulice promluví: Vršovická [online]. Praha: Městská část Praha 10, 2026 [cit. 2026-08-26]. Dostupné z: Chytrý zpravodaj Praha 10
8. MĚSTSKÁ ČÁST PRAHA 10. Seznámení s městskou částí [online]. Praha: Městská část Praha 10, 2025 [cit. 2026-08-26]. Dostupné z: Praha 10 – Seznámení s městskou částí
9. MĚSTSKÁ ČÁST PRAHA 10. Vršovice v pátek oslaví 110 let od povýšení na město [online]. Praha: Městská část Praha 10, 2012 [cit. 2026-08-26]. Dostupné z: Praha 10 – historie Vršovic
10. MĚSTSKÁ KNIHOVNA V PRAZE. Plán Prahy 1938: rejstřík částí města [online]. Praha: Městská knihovna v Praze, 1938 [cit. 2026-08-26]. Dostupné z: Plán Prahy 1938 – rejstřík
