Co je a co není cyklostezka? Češi v dopravních pojmech tápou

Na rozdíl od západní Evropy, kde je jízda na kole přirozenou součástí každodenní dopravy, se v Česku na kole jezdí spíše výjimečně. I proto mnozí lidé neznají přesné rozdíly mezi jednotlivými typy cest pro cyklisty a používají pojem „cyklostezka“ pro různé druhy dopravní infrastruktury. Jenže právní předpisy to vnímají jinak a rozdíly nejsou pouze slovní. Mají zásadní dopad na pravidla provozu, přednost a především na bezpečnost.

Cyklostezka, stezka pro cyklisty, jízdní pruh pro cyklisty a cyklopiktogram. To jsou čtyři různé způsoby, jak může být cyklistická doprava začleněna do veřejného prostoru. Každý z nich má své specifické značení, pravidla užívání i dopady na bezpečnost. Pokud je budeme zaměňovat, může to vést nejen k nedorozuměním mezi cyklisty a řidiči, ale i k nebezpečným situacím. Proto se vyplatí vědět, co jednotlivé pojmy znamenají a jaká pravidla se s nimi pojí.

Cyklopiktogramy, z nichž vzniká takzvaný piktogramový koridor pro cyklisty, jsou pouze výstražným značením na vozovce. Upozorňují řidiče, že mohou potkat cyklisty. Na rozdíl od vyhrazeného jízdního pruhu však nejsou vymezeny čarou a cyklistům ani řidičům motorových vozidel nepřiznávají žádná zvláštní práva ani povinnosti. Pro pravidla silničního provozu tedy nemají žádný dopad. Cyklista je vnímán jako běžný účastník dopravy a nemá žádnou dodatečnou ochranu.

Města volí cyklopiktogramy jako nejjednodušší a nejlevnější řešení. Kvůli jejich čistě symbolické povaze ale poskytují jen zdánlivý pocit bezpečí, aniž by cyklisty reálně chránily. Ochrana cyklistů je totiž v piktogramových koridorech prakticky nulová. Výzkumy (Ferenchak, Marshall, 2016) dokonce ukazují, že riziko zranění cyklistů je v těchto koridorech vyšší než v běžném jízdním pruhu bez jakéhokoliv značení.

Jízdní pruh pro cyklisty je vyhrazená část vozovky určená pouze cyklistům. Vyznačuje se vodorovnou čárou (souvislou nebo přerušovanou) a doplňuje ji i svislá dopravní značka. Na rozdíl od cyklopiktogramu má právní závaznost. Cyklista je povinen v něm jet, pokud mu v tom nebrání překážka, a motoristé do něj nesmí vjíždět, s výjimkou krátkodobého najetí například při odbočování.

V některých městech se jízdní pruhy pro cyklisty zvýrazňují červeným podkladem, aby byly viditelnější a jasně odlišitelné od běžného krajnicového pruhu.

Stezka pro cyklisty je komunikace určená výhradně pro jízdu na kole, oddělená od běžného silničního provozu. Pokud se tedy setkáte s pojmem „cyklostezka“, nejčastěji se jedná právě o tento typ cesty.

Stezku poznáme podle svislé značky s bílým kolem na modrém podkladu. Na stezku nemohou vjet motorová vozidla, což z ní dělá jedno z nejbezpečnějších řešení pro cyklistickou dopravu díky fyzickému oddělení od aut.

V Česku je častější varianta stezky společné pro chodce a cyklisty. Tento typ komunikace může být buď sdílený, kdy se chodci a cyklisté pohybují ve stejném prostoru, nebo oddělený, kdy je cesta rozdělena na část pro pěší a část pro cyklisty. Rozdělení bývá vyznačeno vodorovnou čárou nebo piktogramy.

Na sdílené stezce musí cyklista přizpůsobit rychlost chodcům a jezdit s ohledem na ně. Oddělená stezka je bezpečnější, protože každý účastník má jasně vymezený prostor.

Směrová tabule pro cyklisty je informační značka, která uvádí číslo cyklotrasy, její směr a průběh. Nemá žádný dopad na pravidla silničního provozu, jde čistě o orientační prvek.

Cyklistické trasy, na které směrové tabule odkazují, mohou mít různé podoby. Někdy vedou po stezkách pro cyklisty, jindy po běžných silnicích bez zvláštní infrastruktury. Často mohou vést i po cestách s nezpevněným povrchem.