Článek
Když v roce 2024 Brno zmírnilo požadavky na tzv. parkovací minima u nových staveb, mnozí očekávali, že to konečně povede k poklesu cen bytů a k zrychlení výstavby. Realita je ale jiná. Limity zůstávají dost vysoké na to, aby stále výrazně prodražovaly výstavbu.
Parkovací minima jsou souborem pravidel, která určují, kolik parkovacích míst musí developer u nové stavby povinně vybudovat. Do roku 2024 platilo, že v Brně bylo nutné postavit 1,25 parkovacích stání pro byt do 100 m² podlahové plochy.
Po novele přišlo určité uvolnění. Nyní je základní poměr jedno parkovací místo na 120 m² hrubé podlažní plochy. Brno navíc rozdělilo území do čtyř zón s odlišnými koeficienty, kterými se tento poměr násobí:
- Zóna 00 – historické centrum, koeficient 0
- Zóna 01 – širší centrum, koeficient 0,5
- Zóna 02 – okrajové části, koeficient 0,75
- Zóna 03 – periferie, koeficient 1,0
Výpočet povinného počtu stání tak závisí na lokalitě. Příklad:
- Bytový dům o ploše 1 000 m² v Horních Heršpicích (zóna 03) = 8,3 parkovacích míst
- Stejný projekt v Králově Poli (zóna 02) = 6,25 míst
- V Zábrdovicích (zóna 01) = 4,1 místa
- V centru (zóna 00) = žádné povinné místo
Kdo platí za výstavbu parkovacích míst?
Pro developera je situace jasná. Zákon nařizuje určitý počet míst, ať už je o ně zájem, nebo ne. Jenže u bytových domů často chybí prostor, a tak se stání budují v podzemních garážích, často vícepodlažních. Výkopy a konstrukce takových garáží dramaticky navyšují náklady.
Tyto náklady se následně promítnou do cen bytů. Existují dva hlavní prodejní modely:
- Místo je součástí bytu - cena bytu se automaticky navýší o cenu parkovacího místa. I kupující, kteří auto nevlastní, tak zaplatí desítky procent navíc.
- Místo se prodává zvlášť - kupující si jej může dokoupit, ale ceny jsou často astronomické. Developer se snaží dostat alespoň na náklady výstavby, zatímco kupující váhá. Podzemní stání v Brně běžně stojí přes 700–800 tisíc, milion není výjimkou.
Z vlastní zkušenosti: v létě tohoto roku jsem kupoval byt v novostavbě v širším centru Brna. Prodávající mi nabídl parkovací místo s nabíjecí stanicí pro elektromobil za 800 000 Kč. Na tuto cenu jsme se dostali po slevě z původního jednoho milionu.
V Brně se parkuje (téměř) zadarmo
Není divu, že mnoho lidí raději volí veřejné parkování. Rezidentní karta pro modré zóny stojí v Brně jen 800 Kč ročně, tedy lehce přes 2 koruny na den. Pohodlí a jistotu vlastního místa to sice nenahradí, ale cenový rozdíl je extrémní.
Výsledek? I po snížení parkovacích minim zůstává jejich vliv na ceny bytů obrovský. V mnoha případech jde spíš o povinnou investici do něčeho, co část obyvatel vůbec nechce a nikdy nevyužije.
