Článek
Česká politika už dávno rezignovala na vkus, ale to, co předváděli Motoristé v posledních týdnech, je silná káva i na tuzemské poměry. Filip Turek, samozvaný sběratel kontroverzních symbolů a milovník spalovacích motorů, dostal od Petra Pavla definitivní stopku. Prezident ho prostě do vlády nepustil a nenechal se zlomit ani trapným vydíráním přes SMS. Po totální zákopové válce, která vyhnala statisíce lidí na náměstí pod hlavičkou Milionu chvilek, musela vládní koalice konečně hodit ručník do ringu. Výsledek? Místo Turka vytáhli z klobouku poslance Igora Červeného. Ale nenechte se vysmát, tady nejde o žádné odborné vítězství nebo uklidnění situace. Je to jen cynická výměna figurek. Motoristé prostě jen nahradili příliš hlučného Turka někým, kdo bude v ministerském křesle sedět jako tichý a loajální vykonavatel.
Politické výpalné v přímém přenosu
Původní plán Motoristů byl jasný: urvat ministerstvo pro svého nejtoxičtějšího koně a udělat z resortu životního prostředí svou soukromou arénu. Filip Turek, muž s vášní pro nacistickou symboliku a arogantní rétoriku, ale narazil. Prezident Petr Pavel mu vystavil nekompromisní stopku a odmítl mu svěřit úřad s tím, že člověk s takovou minulostí a nulovým respektem k pravidlům nemá ve vládě co pohledávat.
Místo aby Motoristé uznali porážku, rozjeli totální politické dno. Šéf strany Petr Macinka, který v té době absurdně seděl na dvou židlích a k zahraničí si přibral životní prostředí jako „melouch“, zkusil na Hrad vytáhnout praktiky z devadesátek. V uniklých SMS zprávách poradci Kolářovi bez obalu vyhrožoval „spálenými mosty“ a vyhlášením totální války, pokud prezident Turka nejmenuje. Bylo to regulérní politické výpalné v přímém přenosu. Macinka se přepočítal – narazil na generála, který se nenechá vydírat ustrašenými esemeskami.
Turek v bleděmodrém
Když Filip Turek na Instagramu vyhlásil, že „moudřejší ustoupí“, rovnou svého náhradníka politicky popravil. Věta, že Igor Červený bude dělat to, co mu Turek „na očích uvidí“, udělala z budoucího ministra loutku dřív, než vůbec dostal klíče od kanceláře. Červený, jednačtyřicetiletý poslanec s čerstvým diplomem z roku 2024, nekráčí do úřadu jako lídr, ale jako dálkové ovládání.
Zatímco Turek si vydupal post „zmocněnce“, aby mohl dál větrat ministerský bavorák a řídit resort z povzdálí, Červený tam bude jen jako poslušný fackovací panák, který má sabotovat Green Deal přesně podle not svého šéfa. Donedávna se Červený schovával v univerzitní knihovně nebo smolil scénáře pro rádio. Teď má tento politický nýmand, který označuje vědu o klimatu za „duševní krizi“, velet miliardovým ekologickým programům. Je to totální bizár: do čela resortu na ochranu přírody míří člověk, který popírá smysl jeho existence. K tomu si v batohu vleče nevyřešený byznys ve firmě Extreme BFG Cast a asistenta napojeného na čínské prachy.
Od humrů po „červenou“ planetu
Politická scéna nezažívá úlevu, ale spíš kocovinu z toho, že Macinkovo trapné okupování dvou židlí vystřídala naprostá skepse k novému jménu. Ve Sněmovně to vře a nikdo si nebere servítky. Petr Fiala (ODS) do toho šlápl zostra a vzkázal Turkovi, že doufá, že si pro svoje hajlování, pózování se svastikami a infantilní videa s Richardem Chladem najde jiného parťáka, než je ministr České republiky.
Vít Rakušan (STAN) to pak rozsekl s brutální přímočarostí. Místo ochrany přírody nás podle něj čeká „červená planeta“. Rakušan natvrdo řekl to, co vidí každý, kdo má oči – Igor Červený se nevyjadřuje jako ministr životního prostředí, ale jako lobbista průmyslu. Místo ekologie řeší energetiku a průmyslové zakázky, čímž podle Rakušana jen leze do zelí Karlu Havlíčkovi. Je to absurdní divadlo, máme kandidáta na ekologii, který chce v podstatě dělat druhého ministra průmyslu a Green Deal má nejradši v drceném stavu.
Pro Ivana Bartoše (Piráti) je to prostě „Macinka v bledě modrém“. Další člověk, který ochranou přírody hluboce pohrdá a jde do úřadu jen proto, aby ho znefunkčnil.
Martin Kupka (ODS) pak celou tuhle frašku uzavřel jako čistokrevný trolling. Podle něj jde o loutkohru, která v Bruselu sklidí jen totální výsměch. Zatímco ostatní země řeší technologie budoucnosti, Česko tam posílá figurku, která se bude muset každých pět minut ptát Turka, co má vlastně říct. Je to diplomatická sebevražda v přímém přenosu.
Pavel se nenechá opít rohlíkem
A co na to Petr Pavel? Prezident sice nominaci oficiálně přijal, ale okamžitě poslal Andreje Babiše do patřičných mezí. Odmítl se nechat vmanévrovat do role cvičeného lva, který má na povel „neprodleně“ podepisovat ministerské dekrety. Pavel jasně vzkázal, že není žádný automat na razítka a trvá na tom, že si kandidáta nejdřív pořádně proklepne při osobním setkání. Na rozdíl od Turka sice u Červeného pravděpodobně nevypadnou z archivu fotky s pravicí nahoře, ale to neznamená, že má vyhráno. Hrad dává jasně najevo, že hodlá prověřit, jestli má Igor Červený vůbec vlastní mozek, nebo jestli jde o nesvéprávnou loutku, která bude jen tupě papouškovat Turkovy instrukce.
Pavel si hodlá pojistit, že v čele resortu nebude sedět jen další „motoristické ego“, které si z životního prostředí udělá soukromou autodílnu, ale někdo, kdo hodlá skutečně sloužit České republice.
Sabotáž v přímém přenosu
Motoristé sice bitvu o Turka formálně prohráli, protože narazili na odpor prezidenta a statisíce lidí, kteří jim v ulicích jasně vzkázali, že „sběratele“ ve vládě nechtějí. Motoristé si hodlají vliv na ministerstvu udržet za každou cenu a Igor Červený je pro ně ideální materiál. Teď má tenhle politický nýmand jedinečnou šanci ukázat, jestli v sobě najde aspoň zbytek páteře a začne se chovat jako ministr, nebo jestli se stane historicky první vládní „podržtaškou“.
Pro resort životního prostředí, který už měsíce totálně stojí a v Bruselu za nás musel potupně zaskakovat slovenský ministr, je tohle sice formální konec provizoria, ale fakticky je to katastrofa. Místo odborného vedení dostáváme loutku, která klimatickou krizi považuje za „duševní poruchu“. Pro moderní ochranu přírody to není žádný restart, je to brutální jízda v protisměru. Motoristé sice odvolali svého nejhlučnějšího jezdce, ale do čela úřadu nasadili tichý, poslušný stroj, který má za úkol jediné: sabotovat všechno zelené, co mu přijde pod ruku. S prázdnou nádrží odbornosti a s Turkem za zády nás čeká jen další dějství téhle ostudné politické frašky.
