Článek
V pondělí po poledni vláda ANO, SPD a Motoristů oficiálně ukončila činnost Národní ekonomické rady vlády (NERV). Ministryně financí Alena Schillerová krok zdůvodnila tím, že kabinet má vlastní expertní zázemí a nepotřebuje radu, kterou si pro své potřeby definovala předchozí Fialova vláda. Podle Schillerové jsou nyní klíčovými konzultanty poradci premiéra a jednotlivých ministrů. Tímto rozhodnutím zaniká platforma, která měla za úkol poskytovat nezávislou oponenturu k vládním hospodářským plánům.
Realita je však taková, že vláda se zbavuje nepohodlného kontrolního mechanismu. Členové NERV, mezi nimiž byli přední tuzemští ekonomové jako Mojmír Hampl, Helena Horská nebo Dominik Stroukal, pracovali pro stát bez nároku na odměnu. Argumentace úsporami je proto neudržitelná. Namísto otevřené diskuse s akademickou obcí a špičkami byznysu se rozhodování přesouvá do uzavřených kabinetů k lidem jako Jaroslav Ungerman nebo politickým nominantům typu Filipa Turka a Radima Fialy, kteří nově zasedají v klíčových radách pro rozdělování miliard z emisních povolenek.
Pro běžného občana to znamená ztrátu záruky, že vládní reformy mají ekonomickou logiku a nejsou jen krátkodobým marketingovým tahem. NERV v minulosti navrhoval desítky opatření pro dlouhodobý růst, která současná koalice ignoruje. Zrušení rady je tichým převratem v řízení státu: expertní data byla definitivně nahrazena politickou objednávkou. Pokud vláda odstraní odborníky, kteří jí nastavují zrcadlo, zbavuje se možnosti včas identifikovat rizika spojená s rekordním zadlužováním a neudržitelností veřejných financí.
Formální konec neaktivní rady: Likvidace bezplatné odbornosti
Rozhodnutí o rozpuštění NERV bylo podle bývalých členů očekávané, protože rada byla fakticky neaktivní už od července loňského roku. Podle ekonomů Heleny Horské a Dominika Stroukala vláda jednání rady delší dobu nesvolávala, takže pondělní oznámení bylo pouze formálním ukončením již nefungujícího orgánu. Vláda Andreje Babiše tak nerušila aktivní instituci, ale jen administrativně stvrdila její předchozí útlum.
Zrušení rady je prezentováno jako krok k efektivitě, ale ve skutečnosti jde o eliminaci nezávislé kritiky. NERV tvořili bankéři, sociologové a ekonomové, kteří vykonávali svou činnost bez nároku na honorář. Argumentace úsporami je proto neplatná. Hlavním důvodem rozpuštění je fakt, že odborná doporučení rady se začala dostávat do rozporu s aktuální politickou agendou a marketingovými prioritami vládní koalice. Experti zkrátka navrhovali řešení, která se v rámci volebního cyklu jevila jako politicky neprůchodná.
Ignorovaná strategie růstu a návrat plošné kontroly
V lednu 2024 předložil NERV vládě ucelený soubor 37 konkrétních opatření, která měla sloužit jako základní strategie pro nastartování dlouhodobého hospodářského růstu. Tento dokument obsahoval systémové návrhy na zásadní reformu trhu práce, zvýšení efektivity investic do vzdělávání a řešení chronického nedostatku dostupného bydlení. Materiál se věnoval také modernizaci veřejné správy a digitalizaci, která měla snížit byrokratickou zátěž firem i občanů. Namísto implementace těchto prorůstových kroků však většina návrhů zůstala bez politické odezvy a nyní, se zrušením rady, definitivně končí v archivech bez praktického využití.
Současný vládní kabinet se místo podpory ekonomického rozmachu zaměřuje na posilování kontrolních mechanismů, což symbolizuje především ohlášený návrat elektronické evidence tržeb (EET). Zatímco odborníci z NERV dlouhodobě apelovali na snižování administrativy a vytváření motivačního prostředí pro podnikání, současná koalice ANO a SPD volí cestu zvýšeného dohledu nad živnostníky a malými podniky. Tento přístup vytváří jasný rozpor mezi doporučeními nezávislých expertů a vládní praxí.
Rozhodnutí vlády ukazuje na prioritu represivních opatření před strukturálními změnami. Zatímco odborná doporučení směřovala k zefektivnění státu, vládní kroky vedou k obnovení systému, který podnikatele zatěžuje dodatečnými náklady a povinnostmi. Tento trend naznačuje, že stát rezignuje na roli partnera v ekonomickém rozvoji a vrací se k modelu, kde je prioritou maximální kontrola a krátkodobý fiskální výnos z přísnějšího dohledu, namísto budování prosperity prostřednictvím reforem navržených elitními ekonomy.
Systémová likvidace oponentury a útok na rozpočtovou brzdu
Zrušení NERV vyvolalo u opozice vlnu kritiky. Zdeněk Hřib (Piráti) v této souvislosti hovoří o „maďarské cestě“ a varuje před „orbánizací“ státní správy. Podle kritiků je odstraňování nezávislých odborných platforem typickým znakem vlád, které chtějí oslabit kontrolní mechanismy. Jakmile exekutiva přestane pracovat s nezávislými daty, otevírá se prostor pro politická rozhodnutí bez odborné oponentury. Namísto transparentní rady se moc přesouvá k uzavřenému okruhu poradců, kteří nepodléhají veřejné kontrole.
Hlavním motivem pro eliminaci odborného dohledu je snaha vyhnout se kritice za rekordní zadlužování. Ministerstvo financí je v přímém střetu s Národní rozpočtovou radou (NRR) kvůli rozpočtu na rok 2026. Zatímco rada vedená Mojmírem Hamplem tvrdí, že schodek 310 miliard korun porušuje zákon o rozpočtové odpovědnosti, vláda tyto námitky odmítá. Premiér Babiš označil NRR za zbytečnou a jeho náměstek Petr Mach (SPD) navrhuje její zrušení pod záminkou úspor desítek milionů korun.
Tento postup vytváří nebezpečný precedens: kontrolní orgány jsou likvidovány v momentě, kdy začnou plnit svou funkci a upozorňovat na chyby vlády. Argumentovat úsporou za provoz rady je v kontextu stomiliardových schodků irelevantní. Pokud stát zruší instituci dohlížející na finanční kázeň, riskuje systémový rozvrat veřejných financí a ztrátu důvěry u mezinárodních investorů. Zrušení NERV a útok na NRR tak nepředstavují úsporný krok, ale cílenou demontáž expertního dozoru nad státní kasou.
Kdo jsou „ti naši“ experti?
Alena Schillerová mlží. Na otázky, kdo tedy bude vládě radit místo NERV, odpovídá neurčitě: „Máme své experty.“ Veřejnost má ale právo vědět, kdo tito lidé jsou. Jsou to skuteční odborníci, nebo jen političtí držitelé tašek, jejichž hlavní kvalifikací je loajalita k hnutí? V radách pro emisní povolenky už vidíme jména jako Filip Turek nebo Radim Fiala. Nic proti politikům, ale nahrazovat jimi špičkové ekonomy v odborných otázkách je jako nechat o stavbě mostu rozhodovat komisi složenou z řidičů autobusů. Řídit umí, ale ten most pravděpodobně spadne.
NERV měl jednu obrovskou výhodu – jeho členové nereprezentovali instituce, ale svou vlastní odbornou čest. Nebyli placení státem, a tudíž nebyli vydíratelní ztrátou koryta. Tato nezávislost je v politice nebezpečná věc. Nezávislý expert vám totiž do očí řekne, že vaše důchodová reforma je neudržitelná a že vaše rozdávání peněz vede zemi k bankrotu. A to je přesně to, co současná moc nechce slyšet.
Historie politického pokrytectví: NERV jako nástroj moci
Odpovědnost za úpadek odborné diskuse nenesou jen současní politici. Podle ekonoma Pavla Peterky měla i Fialova vláda k NERV selektivní přístup. Přestože experti v lednu 2024 předložili 37 prorůstových opatření, politici většinu z nich ignorovali z obavy před ztrátou voličů. Zásadní rozdíl je však v tom, že předchozí kabinet nechal odborníky mluvit, zatímco ten současný platformu pro nezávislou kritiku rovnou zrušil.
Pohled do historie ukazuje, že vztah vlád k NERV byl vždy účelový. Od Mirka Topolánka přes Petra Nečase až po Andreje Babiše sloužila rada jako odborné „razítko“ pro nepopulární kroky v dobách krizí (2009 nebo 2020). Jakmile se však ekonomická situace stabilizovala nebo experti začali vládní kroky zpochybňovat, zájem o jejich služby opadl.
Tento trend potvrzuje dlouhodobé politické pokrytectví: odbornost je vítána jen tehdy, když neodporuje vládnímu marketingu. Současné zrušení rady je tak logickým vyvrcholením – politici už nechtějí doporučení expertů jen ignorovat, ale chtějí jim rovnou odebrat možnost se k vládním krokům veřejně vyjadřovat.
Ekonomická rizika a izolace: Co čeká Česko bez expertního dohledu?
Zrušení NERV není jen administrativní změnou, ale jasným signálem investorům a finančním trhům. Vláda tímto krokem dává najevo, že upřednostňuje politický marketing před dlouhodobou hospodářskou vizí. V době, kdy Evropa čelí demografické krizi a technologické transformaci, se Česko dobrovolně zbavuje nezávislé oponentury. Tento posun k rozhodování v uzavřeném kruhu loajálních poradců zvyšuje riziko systémových chyb a snižuje důvěryhodnost země u mezinárodních ratingových agentur.
Lze očekávat, že se tlak vlády nyní přesune na další nezávislé instituce. Na řadě je Národní rozpočtová rada (NRR), jejíž zrušení pod záminkou úspor již otevřeně navrhuje náměstek ministryně financí Petr Mach (SPD). Pokud by došlo k ochromení NRR nebo k pokusům o ovlivňování nezávislosti České národní banky (ČNB), Česko by ztratilo poslední institucionální pojistky proti nekontrolovanému zadlužování. Vláda si buduje prostředí bez kritiky, což je v ekonomice riskantní strategie; dluhy totiž nezmizí jen proto, že jsou odstraněni odborníci schopní je spočítat a pojmenovat rizika.
Zatímco se politická diskuse často soustředí na marginální témata, v pozadí dochází k oslabování základů budoucí prosperity. Bez odborného zázemí a ochoty provádět nepopulární, ale nutné strukturální reformy, hrozí Česku stagnace. Absence nezávislého poradního orgánu znamená, že stát rezignuje na roli moderního hráče a stává se skanzenem spoléhajícím na zastaralé kontrolní mechanismy typu EET. Jak se ukazuje, vláda radu odmítla, ale ekonomické důsledky tohoto rozhodnutí pocítí občané i firmy velmi brzy.
Bod zlomu: Rok 2026 jako konec expertního vlivu na stát
Rok 2026 představuje v české politice zásadní posun v přístupu k řízení státu. Všech 17 členů poslední rady, mezi nimiž byli odborníci jako Mojmír Hampl nebo Zuzana Ceralová Petrofová, vypracovalo rozsáhlý sborník doporučení pro modernizaci země. Tento dokument mohl sloužit jako strategický plán pro stabilizaci veřejných financí a podporu investic. V aktuální politické konstelaci, kdy se vládní konzultace přesouvají k poradcům s ideologickým zázemím blízkým socialistickým či komunistickým modelům řízení, však tyto analytické podklady ztrácejí jakoukoli váhu. Namísto využití odborného potenciálu končí tyto studie v archivech, zatímco státní správa přechází na model ad hoc rozhodování bez dlouhodobé koncepce.
Zrušení NERV je definitivním potvrzením toho, že odborná argumentace byla v politickém rozhodování nahrazena čistým marketingem a populistickými sliby. Vláda se rozhodla ignorovat varovné signály ohledně neudržitelného zadlužování a namísto úspor či reforem volí strategii krátkodobé politické stability na úkor budoucích generací. Tento přístup, který odmítá nepohodlná fakta, vytváří prostředí, kde jsou nezávislí experti vnímáni jako překážka v naplňování vládních plánů.
Eliminace nezávislého poradního orgánu v době ekonomické nejistoty je riskantním krokem. Pokud dojde k prudkému zhoršení hospodářské situace, státu bude chybět instituce schopná rychle navrhnout a odborně zastřešit krizová opatření. V éře, kde jsou fakta nahrazována politickou objednávkou, se Česko vzdává pojistek, které měly bránit destabilizaci ekonomiky. Absence NERV tak neznamená jen úsporu času při schvalování zákonů, ale především ztrátu odborné brzdy před ekonomickým kolapsem, ze kterého bude bez expertního vedení obtížné najít východisko.
Zdroje: novinky, iDnes, seznam zprávy, čt24, iRozhlas, seznam zprávy, iDnes, respekt, deník, wikipedia





