Článek
Od založení státu Izrael v roce 1948, ultra-ortodoxní muži byli osvobozeni od povinné vojenské služby. Na oplátku měli jejich podporu u vzniku sekulárního státu. To vše fungovalo až do útoků Hamásu na Izrael 7.října 2023. Válka v Gaze vtáhla do boje stovky tisíc Izraelců - ale téměř žádné ultra-ortodoxní. To vedlo k frustraci u sekulárních Izraelců, kteří musí posílat své děti do války a Charedimové (v překladu bohabojní ortodoxní Židé) nemusí. Navíc ještě dostávají státní dotace na studium Tóry.
Minulé léto pod tlakem izraelský Nejvyšší soud rozhodl, že ultraortodoxní muži již nejsou osvobozeni od vojenské služby. Armáda od té doby zaslala povolávací rozkazy 10 000 haredimským mužům - pouze 338 se dostavilo k výkonu služby.
Ultra-ortodoxní Židé si žili v pohodě posledních 70 let, nyní musí narukovat do armády (Jeruzalém)
Je jich víc a víc
Jedná se o nejrychleji rostoucí sektu v Izraeli. Zatímco v roce 1948 tvořili 5 % populace, dnes 14 %. Za 40 let dokonce polovina všech dětí bude z ultra-ortodoxních rodin. Mají totiž v průměru šest dětí na rodinu.
Tohle vše znamená pro Izrael klíčovou skupinu obyvatelstva do budoucnosti. Sekulární Židé ale cítí rozhořčení. Pro matku Liat Weiss Shahaf, žijící v Tel Avivu, to znamená nerovná práva. „Každý by měl narukovat, Izrael má armádu lidu. A oni tohle nedělají. Je to pocit zrady.“ Popisuje pro New York Times. Jako bývalý voják a matka 17leté dcery, která do armády půjde za rok, to je i něco osobního.
V roce 2026 Izrael čekají volby a Charedimové plánují největší protesty. V současnosti už pořádají demonstrace a v davech zní slova jako: „Raději zemřeme než bychom narukovali!“ nebo transparenty s nápisy: „Stalin je tady!“ nebo „Bez Tóry neexistuje právo na existenci!“
Radši do vězení
Ne všichni souhlasí s tím, že do armády nemůžou. Mladí ultra-ortodoxní Židé se sešli v Jeruzalémě a povídají si o tom, jak se vyhnout vězení za odporování vstupu do armády. Několik jich totiž už bylo zatčeno.
Proběhla tam ale i zajímavá výměna slov. Mladý kluk říkal staršímu pánovi, že není nic špatného na armádě. Že vstup do armády by neznamenalo vzdání být Charedim. Je tam prostor chodit do synagog a učit se Tóru, argumentuje.
Mladý kluk patří k menšině, který vstup do armády toleruje. Budoucnost Charedimů je stále v nejistotě a nevypadá to, že by se to brzy vyřešilo. Jedno je ale jasný, příští volby znamenají i pro tento konflikt Židů důležitá událost, kterou Izrael potřebuje vyřešit společně s řadou jiných problémů, kterých není málo.
