Článek
„Kdo chce sedět na dvou židlích, obvykle spadne mezi ně.“ Toto české přísloví mi vytanulo na mysli, když jsem začal sledovat politiku Andreje Babiše. Ať už jde o jeho myšlení a činy, například: Stojíme na straně Ukrajiny, ale posílat peníze vám nebudeme. Kritizujeme Evropskou unii co to jen jde, ale profitujeme z ní, takže v pohodě. Nebo i nynější odmítnutí zvýšení rozpočtu na obranu, i když chceme dobré vztahy s Donaldem Trumpem.
Všechna tato stanoviska (a dalo by se v nich pokračovat) nám ukazují politiku, která se to snaží hrát na obě strany. A náš premiér je toho řádným příkladem. Nedrží se ideje, za kterou by stál. Myslí si, že tím získá obě strany, ale ve skutečnosti je to naopak.
Je to jako ve vztazích. Nechcete být s někým, kdo je s vámi napůl upřímný, napůl se vám věnuje apod. A milovník švýcarské čokolády, Andrej Babiš, tento styl praktikuje. Schovává se za štít Hnutí ANO, ale každý ví, že Hnutí ANO je Andrej Babiš a Andrej Babiš je Hnutí ANO. Bez premiéra jen těžko najde svou budoucnost a tvář. Tento styl dělá již celou svou politickou kariéru, jen v nynější turbulentní době si toho jde lépe všimnout.
Žádná změna již od roku 2011
Slova lidí se mění, ale pravá povaha ne. V tomto případě povaha Andreje Babiše. Pro Hospodářské noviny v roce 2011 (rok jeho nástupu do politiky a založení Hnutí ANO), stihl v rozhovoru říci, že „nejsem historicky morální ideál“.
„Morální ideál“ - jak premiér zmínil - je kritická vlastnost, kterou by každý člověk, zvláště v politice, měl mít. Představuje nejvyšší možnou představu o dokonalém mravním chování, charakteru nebo životním stylu, o kterou by se člověk měl snažit. Člověk potřebuje vlastní morální kotvu, o kterou se může vždy opřít. Když ji nemáte, přicházíte o svou důvěru a očekávání. Vlastnosti, které jako politik máte dát svým občanům. Nejedná se o každodenní dokonalost, ve které jste jako „morální příklad“. To nikdo není. Jako nejdůležitější politická osoba ale máte odpovědnost starat se o svou zemi podle nejlepšího možného uvážení. A mezi tyto uvážení nepatří „hra na obě strany“. Jedná se o projev slabošství, na které jak vlastní národ, tak naši spojenci špatně slyší.
Ať už šlo o podporu Dánska v době ohrožování ze strany USA a sílící tlak na odevzdání Grónska, nebo o chaotické postoje k Ukrajině a její pomoci. To vše jsou výsledky stylu vládnutí, které není mravně silné.
Neříkám, že to jde vše od Babiše. Mnoho problém jde ze všech vládních stran koalice. Jako premiér ale berete zodpovědnost a v tomto případě, se premiér sám dostal do této situace, tak, že složil onu koalici s prakticky úplně jinak fungujícími stranami.
Tím ale neříkám, že jiné vlády v minulosti byly bez chyby. Zásadní rozdíl ale měly a to on „morální ideál“. Ať už v otázce Ukrajiny, nebo EU a NATO, zvětší části se rozhodnutí dalo očekávat. Vyjadřování, které bylo pro občany osvobozující.
A toto osvobozující a očividné vyjadřování dnešní vládní koalici chybí. Jasně, jsme polarizovaní, to jsou všude. Pokud ale vaším cílem je rozdělit společnost co nejvíce - jak platí u SPD a Motoristů sobě - přichází k problémům.
Tento jev a chování jde zaznamenat u všech možných států kolem nás (německá AfD). Pokud ale váš hlavní politik je sám nečitelným, tak tím tím posilujete onu polarizaci. Tento směr, kterým se naše vláda vydává, je nebezpečný. Jako národ potřebujeme čitelnou politiku, na kterou je spoleh.
Pravý opak současnosti.
Pokud by to vyřešil, tak dostojí jeho slov, že chce udělat hrdý Čechy. To by ale prvně musel dát národní zájmy nad ty jeho. To je v případě Agrofertu stále pravý oříšek, který za jeho bezmála 16 let v politice, nedokázal vyřešit. Jak napsal indický spisovatel Sri Chinmoy: „Mé ego mluví. Má pokora jedná.“ Právě tím druhým se však politická kariéra Andreje Babiše zatím nevyznačuje.
Placený zdroj:
https://byznys.hn.cz/c1-52888660-spicky-byznysu-kritizuji-ceskou-korupci-je-to-palermo-kde-vladne-mafie-tvrdi-babis
