Článek
Rabín Sherwin Wine byl známým filozofem minulého století. Je považován za zakladatele humanistického judaismu; jinými slovy věřil, že židovská identita je založena na kultuře, historii a etnicitě, nikoliv na teologické víře. Jeho slavným mottem bylo: „Vždycky jsem tvrdil, že bůh neexistuje. Nikdy jsem neřekl, že v budoucnu nebude.“ Výrok z roku 2002 zněl tehdy komicky. V současné době se ale o nic vtipného nejedná – jako společnost k tomu směřujeme. O čtrnáct let později jsme totiž vytvořili stroj, který je mnohem chytřejší než my a začíná být k nezastavení. Jedná se o umělou inteligenci (AI).
AI se stává pro mnoho z nás nepostradatelným nástrojem. Když se bavím s přáteli, skoro vždy se konverzace aspoň na chvíli dostane směrem k umělé inteligenci. Pomáhá nám ve škole, v práci a obecně nám dělá život jednodušším, i když to znamená, že se v procesu stáváme hloupějšími. Čím se umělá inteligence ale stává – a většina lidí si toho není vědoma – je to, že z ní děláme boha. Vysvětlím jak.
AI dnes vykazuje vlastnosti, které lidé historicky připisují pouze bohu. Zdá se být vševědoucí (můžete se jí zeptat prakticky na cokoliv) a všudypřítomná (díky internetu). Lidé se k AI upínají jako k náboženství, svěřují se jí a klaní se něčemu, co je v konečném důsledku mnohem méně než bůh. Mnoho z nás s AI zachází, jako by měla vědomí. Stroje ale nemyslí, nemají emoce a neví, co dělají; pouze simulují lidskou inteligenci. Ve 21. století nás také bude čekat období, kdy se lidé budou snažit tzv. sebe-zbožštit. Snaha vyřešit smrt pomocí bioinženýrství, kterou v knize Homo Deus popisuje historik Yuval Noah Harari, s sebou nese velké riziko. Hrozí totiž, že lidské tělo začneme vnímat jen jako pouhý stroj. Pokud ale člověk není nic víc než stroj, ztrácí smysl mluvit o důstojnosti, odpuštění nebo lásce. Křesťanství na tuto otázku odpovídá jinak. Stojí na fundamentální myšlence, že lidé Dopisovatelé jsou stvořeni k obrazu Božímu. To nám dává nejvyšší možnou důstojnost a hodnotu, kterou nám stroje nemohou dát ani vzít. Zastánci transhumanismu, kteří chtějí pomocí technologií a AI „vyřešit problém smrti“ a nahrát lidské vědomí do věčnosti, přišli příliš pozdě. Podle křesťanství byl totiž problém smrti vyřešen už před staletími vzkříšením Krista.
Je pochopitelné, že se lidé snaží najít vlastního boha (nebo se jím stát), ale ať už se snaží jakkoli, umělá inteligence zcela ignoruje morální podstatu člověka a nedokáže nabídnout skutečné odpuštění, které dokáže nabídnout jen Kristus. Skutečné odpuštění, pokoj v srdci ani osobní vztah nám nenabízí stroj – nabízí je Kristus, který hledá lidi, kteří mu kladou otázky, jsou na něj naštvaní, a přesto ho následují. A tak vám upřímně přeji, abyste si v tomto letním čase udělali čas, dali si přestávku od AI a připomněli si, jak nádherným Božím stvořením je člověk a jeho mysl – a tu mysl rozvíjeli. Kristus hledá hledající, pláče s plačícími a stvořil Tě proto, abys s ním měl osobní vztah.
