Článek
Japonsko je známo nerovností pohlaví v politice v mezinárodním porovnání. Takaichiová vstoupila do historie jako první žena v čele dlouhodobě vládnoucí konzervativní Liberálně demokratické strany, kterou dominují muži.
Takaichi porazila v sobotním druhém kole vnitrostranických voleb LDP ministra zemědělství Shinjiro Koizumiho, syna populárního bývalého premiéra Junichira Koizumiho.
Je pravděpodobné, že se stane příští japonskou premiérkou, protože strana zůstává zdaleka největší v dolní komoře, která určuje národního vůdce, a protože opoziční skupiny jsou velmi roztříštěné. Naproti tomu je Liberálně demokratická strana jednotná a to dává občanům pocit síly.
Lidová demokratická strana, která po loňských parlamentních volbách zůstala v menšině v obou komorách, chce vybrat vůdce, který dokáže rychle řešit výzvy v Japonsku i mimo něj a zároveň usilovat o spolupráci s klíčovými opozičními skupinami při realizaci své politiky.
Parlamentní hlasování se očekává v polovině října. LDP, která byla opozičními vůdci kritizována za vytvoření dlouhodobého politického vakua, musí spěchat, protože vítěz brzy čelí diplomatické zkoušce: možnému summitu s americkým prezidentem Donaldem Trumpem, který by mohl požadovat, aby Japonsko zvýšilo své výdaje na obranu.
Setkání je údajně plánováno na konec října. Trump odcestuje na summit Asijsko-pacifického hospodářského společenství (APEC) v Jižní Koreji, který začíná 31. října.
Podpora napříč politickým spektrem
LDP také potřebuje pomoc opozice, kterou dlouho zanedbávala. Strana se pravděpodobně bude snažit rozšířit svou současnou koalici s umírněnou centristickou stranou Komeito alespoň o jednu z klíčových opozičních stran, které jsou více centristické.
Všech pět kandidátů se označilo za „umírněné konzervativce“, aby demonstrovali svou ochotu spolupracovat s opozicí.
Všichni vedli kampaň za opatření proti rostoucím cenám a za vyšší zvýšení platů, za posílení obrany a ekonomiky a za přísnější opatření vůči zahraničním pracovníkům. Vyhýbali se kontroverzním liberálním sociálním tématům, jako je rovnost pohlaví a sexuální diverzita.
Odborníci tvrdí, že se vyhýbali diskusi o svých obvyklých politických názorech na historické otázky, manželství osob stejného pohlaví a další sporná témata, včetně skandálu s politickými fondy strany, který byl hlavním důvodem jejich volební porážky, a protikorupčních opatření.
To, že se těmto tématům vyhýbali, vyvolalo podle analytiků pochybnosti o schopnosti strany znovu získat důvěru veřejnosti.
Dřívější průzkumy veřejného mínění uváděly jako favority Koizumiho, Takaichiho a tajemníka vlády Yoshimasa Hayashiho, umírněného veterána politiky.
Dva další, ministr obchodu Toshimitsu Motegi a ministr hospodářství Takayuki Kobayashi, byli považováni za méně pravděpodobné kandidáty.
Koizumi by se v případě vítězství stal nejmladším premiérem za více než sto let. Vypadá to ale na vítězství nejkonzervativnější političky, která by mohla světu ukázat, že Japonsko se mění v pohledu na rovnost pohlaví a otevřenosti. Jsou stále za průměrem mezi „západními“ státy, ale posun tam vidět je.
