Článek
Pokud vlastníte dům, auto (nejlépe auta) a vyděláváte přes 100 tisíc měsíčně, tak jste bráni jako úspěšný člověk, který musí být šťastnější. V tomto duchu se v západních státech bral úspěch. Jak moc je na tom pravdy a proč můžeme vidět rozdíl v utrácení mezi mladými lidmi oproti tomuto trendu? Dala se tato změna očekávat?
Sociální sítě zkreslují realitu
Mladí lidé tráví na mobilech hodiny denně. Studie americké společnosti Backlink potvrzuje lidskou závislost na elektronice: „V USA například téměř polovina teenagerů ve věku 13–18 let (41 %) překračuje osmihodinovou hranici denně, zatímco u dětí se screen time prodloužil z 4 hodin a 44 minut v roce 2019 na 5 hodin a 33 minut v roce 2021. Naopak v Jižní Africe dosahuje průměrný denní čas u zařízení rekordních 9 hodin a 37 minut, což je o téměř tři hodiny více než globální průměr.“ To vše jsou aktualizovaná data z roku 2025. Jinak řečeno; na elektronice tráví někteří i třetinu života.
„Když otevřete sociální sítě, první, co na vás většinou vyskočí, je luxusní materiální život celebrit. A to vám nedodá zrovna tolik sebevědomí a začnete si říkat, že chcete žít jako oni. Že váš život je na nic.“ Popisuje student ze střední školy, který chtěl zůstat v anonymitě. Taková reakce ale není jedinečná. Vidíme vysoký nárůst deprese u mladých lidí a sociální sítě v tom hrají klíčovou roli.
Klady i zápory
V roce 2023 U.S. Public Health Service (Uniformovaný sbor Služby veřejného zdraví) vyšla s veřejným prohlášením ohledně většího kladení důrazu na problémy duševního zdraví díky sociálním sítím. Až 95 % mladých mezi lety 13-17 prohlásila, že používá sociální sítě. A více jak třetina dodala, že je využívá „téměř neustále“. Je potvrzeno, že se to tedy týká téměř každého teenagera.
Bylo by ale neupřímné tvrdit, že sociální sítě mají jen negativní účinky. Studie ukázaly, jak sociální sítě podporují mentální zdraví LGBTQ+ lidí - díky umožnění vzájemného propojení, rozvoje a zvládání identity a sociální podpory. Sedm z deseti dospívajících dívek jiné než bílé barvy pleti uvádí, že se na sociálních médiích setkávají s pozitivním obsahem nebo obsahem potvrzujícím jejich identitu v souvislosti s rasou. 58 % dospívajících uvádí, že jim sociální sítě pomáhají cítit se více přijímáni. 67 % potvrzuje, jak jim to pomáhá překonat těžké časy. Celkově některým to umožňuje najít si odbornou pomoc a sociální sítě můžou být brány jako brána k uzdravování.
Negativní aspekty ale hrají velkou roli. Studie ukazují, že studenti 8. a 10. třídy tráví na sociálních médiích v průměru 3,5 hodiny denně a jejich zavedení na amerických vysokých školách bylo spojeno s výrazným nárůstem depresí (9 %) a úzkostí (12 %), což pravděpodobně přispělo k více než 300 000 nových případů deprese. To je případ Spojených států, v Česku to máme v menším měřítku, ale i zde jde vidět vysoký růst deprese mezi mladistvými. Omezení používání sociálních médií na 30 minut denně mohou zlepšit náladu a snížit depresi. Teenageři, zejména dívky a ti, kteří již bojují s duševním zdravím, čelí vyšším rizikům, jako je kyberšikana, špatný spánek a nízké sebevědomí. To dělá starost rodičům, kterým se zvyšuje stres a může vést ke zdravotním problémům.
Mladí více cestují
Nedostatek peněz
Mnoho mladých vzdalo sen o vlastním bydlení. Vysoké ceny nemovitostí a s tím nereálná představa že by někdy měli vlastní bydlení, vedla ke změně životního stylu. Jde vidět nárůst utrácení za cestování a luxusní zboží. Místo šetření na bydlení které je pro mnohé nereálné, si radši koupí luxusní kabelku a budou chodit do své oblíbené kavárny každý den. Kupování luxusního zboží ale nenajde v člověku dlouhé uspokojení a nakonec stejně přestanou nosit co si pořídili. Vytváří to cyklus utrácení, který se neustále opakuje a vydělávají na něm právě luxusní značky. Ne náhodou firma LVMH, která je majitelem více než 60 luxusních značek - včetně Louis Vuitton nebo Dior - patří mezi největší akciové firmy na světě. A mezi největší zákazníky nepatří nejbohatší lidi, ale lidi s průměrnými platy, který v tom nacházejí rychlé utěšení.
Je potřeba si uvědomit, že mladí lidé ztrácejí víru v život, jaký žili jejich rodiče v jejich věku a řeší to jiným způsobem života. Plus sociální sítě, které ovlivňují mentální stav a jejich rozhodování. To vše se v dalších letech tímto tempem nezmění a je potřeba s tím počítat.
