Rasismus je v Česku normální

Když jsem se zeptal ChatGPT jak by charakterizoval pojem rasismus, odpověděl stručně: „Jedná se o nespravedlivé rozlišování a pohrdání lidmi na základě rasy nebo etnického původu.“ Zdá se to jako jasná odpověď, ale v době kde to každý definuje trochu jinak a ke svému prospěchu, bylo potřeba znát odpověď „nezávislé“ umělé inteligence.

V posledních dnech v české politice je rasismus hlavním tématem. Tvář strany Motoristé sobě - Filip Turek - je uprostřed kauzy kvůli rasistickým a xenofobním příspěvkům, které zveřejnil na svůj Facebook ještě předtím, než se dal do politiky. Ohledně debatování jestli šlo o rasismus není na místě. Neznám osoby, které by popírali že se o rasistické a jinak nevhodná slova najednalo. V tom se jako společnost shodneme. V každodenním životě ale podobné rasistické vtipy jsou stále normální mezi lidmi a někdy i pomáhají k začlenění do kamarádských skupin.

Hlavní rozdíl je soukromí. Zvláště mladí muži si tyto vtipy říkají mezi lidmi, kterým to připadá stejně vtipné a ví, že se to nikam mimo ně nedostane. Nepíšou nic na sociální sítě a když už, tak pod anonymitou. Strach z oprávněného odsouzení, kdyby se to lidi mimo důvěrný kruh dozvěděli, je donucuje to nikam nerozšiřovat. Tuto společenskou zábranu stále máme. Problém ale představuje, když si lidi myslí, že rasismus je normální mít a dělat si z něj srandu na každodenní bázi.

Častá připomínka lidí, když je někdo usvědčí z rasismu řekne, že přece každý je tak trochu rasista, že to je část lidské povahy. To ano. Neznám člověka, který by se nikdy nezachoval rasisticky. I když se nám to nechce přiznat, tak máme v sobě vybudované předsudky vůči odlišným lidem už od narození. Měli jsme negativní zkušenosti, které potvrzovali stereotypy. To vše vede i k neúmyslnému rasistickému aktu. Rozdíl je v tom, že si uvědomíme, že to je špatné.

Odsoudit to chování je krok první. Přiznat si, že je to špatné. Je jedno, kdo to říká. Česko je známé jako homogenní společnost, která nezažila odlišné kultury ve velkém měřítku. Očekávalo se, že i bude trochu rasistická. To se taky ukázalo, kdy ukrajinští uprchlíci přišli ve větším počtu do Česka. Odlišné chování a zvyky byly pro Čechy šok. Náhlá změna mnohá zaskočila a vyděsila. Toho využila SPD a založila na tom svou kampaň. Nebyli ale jediní, ANO i Motoristé sobě také kritizovali některé věci ohledně Ukrajinců. Viděli strach ve společnosti a využili toho. Jako národ se ukázalo, že i takto extremistické strany plné nenávisti k „jiným“ lidem, dokázali tak uspět.

Je potřeba i mezi kamarády i rodinou odsuzovat rasismus a uvědomit si, že se to dotýká každého z nás. Potrvá to desetiletí, ale cesta z toho existuje.