Článek
V Dánsku se opět přepisovala politická mapa a pro mnohé evropské lídry by měly být tamní volby nedávné volby povinnou četbou. Nejdříve to vypadalo, že sociální demokracie v čele s premiérkou Mette Frederiksen těžko obhájí své dominantní postavení, protože podpora její strany padala na historická minima (nejhorší za sto let).
Volby nakonec nerozhodla tak jistě domácí politika, nýbrž zahraniční politika, kde paradoxně pomohl Donald Trump.
Když americký prezident po svém návratu do funkce v roce 2025 začal s vyhrožováním podmanit si Grónsko, hrozil cly a zprvu nevyloučil ani vojenské řešení, Frederiksen zůstala pevně stát. Její pevný postoj na obranu autonomního území a nebát se jít do otevřeného střetu s Trumpem, jí pomohl. The Economist popsal tehdejší situaci výstižně: „Evropské středo-levicové strany mají Donaldu Trumpovi za co děkovat. Jeho urážky a šikanování zvýšily popularitu mnoha z nich, zejména v Dánsku.“
Tvrdší k migraci i k sobě navzájem
Její zahraniční politika nebyla jediným pozitivem - v domácí agendě dokázala sebrat kyslík krajní pravici tím, že sama přijala přísnou migrační politiku. Otevřeně říká, že lidé, kteří se neumějí přizpůsobit dánskému způsobu života, do země nepatří.
Současně si uvědomuje realitu dánského volebního systému. Na rozdíl od Česka, kde je zapotřebí pět procent hlasů, abyste se dostali do sněmovny, do dánského Folketingu stačí dvě procenta. Tento nízký práh generuje parlament, kam se dostalo na dvanáct stran a bez kompromisů je vládnout nemožné. Frederiksen tak překvapivě již v minulosti sestavila pravolevou vládu, aby se prosadily těžší reformy.
Úspěch Mette Frederiksen však plně nestojí na zmíněným kompromisu a tvrdému boji. Dánsku se daří další věc, které bychom si mohli vzít příklad: potlačení extremistických stran. Hlavně díky silným společenským základům. Které to jsou?
1. Záchranná síť jménem Flexicurity
Extremismus mnohdy těží ze strachu z chudoby a ekonomické nejistoty. Dánsko má specifický model trhu práce zvaným flexicurity (spojení flexibility a bezpečí).
Firmy mohou zaměstnance snáze najímat i propouštět. Když se to ale stane, tak stát poskytuje finanční podporu a investuje do jejich rekvalifikace. „Ekonomická úzkost“, z čehož těží populisté, tak nemá na čem stavět.
2. společnost, která si věří
Dánsko patří pravidelně mezi státy s nejvyšší celospolečenskou důvěrou. Občané věří státním institucím, policii, soudům a hlavně sobě navzájem. V prostředí, kde panuje vysoký sociální kapitál, se těžko daří konspiračním teoriím, kde se rozděluje národ na „my dole“ a „oni nahoře“.
Dánsko na prvním místě. (zdroj: Integrated Values Survey, 2024)
3. nulová tolerance ke korupci
Politika v Dánsku probíhá civilně, veřejně a pod neustálým drobnohledem. Nevyskytuje se téměř vysoká korupce a antisystémovým stranám se těžko argumentuje, že tento politický systém nefunguje - skutečnost ukazuje, že funguje.
Kritici mohou označovat Dánsko za příliš socialistické, ale realita dává politikům za pravdu. Země se pravidelně drží na předních příčkách co se týče štěstí a svobody.
Frederiksen ukazuje, že postavit se silnějšímu soupeři a nebát se pojmenovat domácí problémy (migraci), znamená získat si důvěru voličů. Podtrhuje tak narůstající trend, že odvážná politika, která se nebojí postavit Donaldu Trumpovi, sílí. Lidé Spojeným státům důvěřují méně a Dánsko tak může být příkladem, jak se s touto novou geopolitickou realitou vypořádat.
Placené zdroje:
https://www.respekt.cz/zahranici/dansko
https://www.economist.com/europe/2026/03/05/how-the-danes-and-swedes-handle-populism
