Článek
Největší a nejuznávanější oslava v dobách totalitního režimu byl Svátek práce na prvního Máje čili května. Povinně museli všichni, dospělí i děti, do tohoto propagandistického prvomájového průvodu. Bez výjimek. Omlouvala jen nemoc, která musela být potvrzena lékařem. Že to byl totální „opruz“, si myslelo mnoho lidí. Hlavně, když nevyšlo počasí a všichni vymrzli až na kost. Jenže lidé si mohli myslet, co chtěli. Rozhodovali soudruzi komunisti a lidé museli držet pusu a krok. A hlavně plnit to, co jim nařídili. Jinak je trest neminul.
Přípravy na tuto velkolepou akci začínaly již dlouho předtím. Pracující lid vymýšlel jak tématicky vyzdobí své alegorické podnikové vozy a jaká hesla napíší na transparenty. Ta musela být samozřejmě schválena. Propagandistických komunistických hesel bylo všude kolem plno. Kam jen oko dohlédlo, tam se heslo vyjímalo. Výběr byl vskutku široký, ale vybrat z nich nešlo nic. No, schválně, jaké byste si vybrali vy?
Co třeba:
„Buduj vlast, posílíš mír.“
„Kupředu – zpátky ni krok.“
„Více vyrábět – lépe žít.“
Anebo:
„V pevné jednotě KSČ a lidu za nová vítězství socialismu.“
„Se Sovětským svazem na věčné časy a nikdy jinak.“
„Jednotným zemědělským družstvem k blahobytu vesnice.“
(No, to byl tedy blahobyt, když lidem sebrali všechna zvířata, odvedli je do JZD a lidé se tam museli za pár korun o ta svoje ukradená zvířata starat)
„Jsme pěst dělnické třídy.“
(Tož spíš na pěst to někdy bylo)
„Plněním usnesení XIII. sjezdu KSČ za lepší zabezpečení výživy lidu.“
(Nu, lid byl vyživen řádně - propagandou. V obchodech jste toho totiž moc nekoupili a výživného už vůbec ne)
To je jen nepatrná ukázka z všudypřítomných propagandistických hesel, nad kterými dnes mnozí kroutí nechápavě hlavou. A není divu. Tenkrát jste však něco vybrat museli a k tomu nastrojit podnikový vůz tak, aby byl ze všech nejlepší a daný podnik skvěle reprezentoval. To byla starost pracujících.
Včasná příprava na průvod probíhala i ve školách. A začínala v hodinách výtvarné výchovy oznámením paní, vlastně soudružky učitelky:
„Děti, dnes budeme vyrábět mávátka do prvomájového průvodu .“
A tak se děti ujaly dřevěných tyček, na které vystřihovaly bílé holubice nebo omotávaly na papírový kruh proužky krepáku, které při mávání krásně vlály. Pak ještě vyrobily povinnou výzdobu do oken a den D mohl přijít. Soudružka učitelka ještě dětem důrazně připomněla, aby 1. května všichni přišli včas, měli na sobě pionýrské kroje a nezapomněli mávátka.
Přestože začínal květen, mnohdy se stalo, že počasí nevyšlo a byla zima. Jenže vzít si nějaký svetřík navrch, bylo nepřípustné. Musel být vidět pionýrský kroj! Že vám bude zima nikoho nezajímalo. Museli jste o to víc mávat, abyste se zahřáli. Soudružka učitelka také dost často zuřila:
„Máš špatně uvázaný pionýrský šátek! Musí být do jedničky. Oprav si ho,“ nařídila.
Co jsme se s ním navztekaly než se nám ho podařilo uvázat do perfektní jedničky. Z toho by jeden vykvetl.
Když byli všichni perfektně a bezchybně nachystáni, mohli vyrazit pochodovat do průvodu, který procházel městem. Vpředu se nesly velké podobizny komunistických prezidentů či předsedů vlády. Pak následoval jeden podnik za druhým i s alegorickými vozy, dále všechny školy, Svazarm či zájmová uskupení. Šli tam prostě všichni. A mávali a mávali. Z tlampačů hrála do kroku budovatelská hudba. Z hlavní tribuny vedle obří sochy Klementa Gottwalda či jiného zástupce komunistické moci na vás hleděli a bedlivě vás pozorovali vysoce postavení komunističtí představitelé. Každé uskupení se muselo před tribunou zastavit, pohlédnout na dohlížející papaláše a mávat vyrobenými mávátky.
V dnešní době, když si to člověk vybaví, tak neví, jestli se má smát nebo brečet.
V mysli mi hned automaticky naskočí text písně:
"Při vzpomínce srdce zabolí…"
Věřte, že bylo mnoho těch, kterým se do průvodu nechtělo. Ti odvážnější dokázali využít toho, že se v té obrovské mase lidí dalo ztratit. A nezabránil jim v tom ani transparent, který museli povinně nést.
Jednou jeden chlapec také takto nesl transparent s jakýmsi budovatelským heslem, který nesměl nikde odložit či zahodit, to by byl průšvih. Jenže chtěl utéct dříve. Tak někoho poprosil, zda by mu na chvíli ten transparent nepodržel, že si potřebuje nutně odskočit na záchod. Chudák jeden dobrodinec mu transparent podržel. A zůstal mu už na věky. A jak se říká v pohádkách, možná ho tam drží ještě dnes. Onen vykutálený hoch se samozřejmě z údajné toalety již nevrátil a vypařil se jako pára nad hrncem.
V takovémto případě jste však museli mít připravenou důvěryhodnou výmluvu na další den. Třeba, že jste se ztratili v davu a šli někde opodál, ale šli. Zákonitě si vždycky někdo všiml, že jste se vypařili. Donašeči číhali na každém rohu a mnohdy to byli lidé, do kterých byste to nikdy neřekli. I třeba kamarádi. Jediná výhoda prvomájového průvodu byla v tom, že jste se ulili z práce a ze školy.
Na těchto masových propagandistických akcích si komunistický režim velmi zakládal. Komu se nezdálo budovat s nadšením socialismus, se zlou se potázal. Oslava Svátku práce v prvomájovém průvodu patřila k největším povinným oslavám. Že Svátek práce původně vznikl v USA, na počest čtyř popravených dělnických předáků, kteří manifestovali s americkými dělníky za osmihodinovou pracovní dobu, příliš neřešili. Udělali si z toho vlastní masivní propagandistickou akci po komunisticku. Nebýt převratu, tak trajdáme v průvodu dodnes. Chtělo by se vám?
Anketa
Zdroje:
https://cs.m.wikipedia.org/wiki/Sv%C3%A1tek_pr%C3%A1ce?searchToken=thnumb1k1phcuhrb1rx3gqwg
https://cnn.iprima.cz/sovetsky-svaz-mirova-hraz-pripomente-si-hesla-prvomajovych-pruvodu-za-socialismu-106788
https://www.prozeny.cz/clanek/zdravi-a-zivotni-styl-povinne-pruvody-za-socialismu-mavatka-lampiony-i-bile-holubice-91886
https://www.nespechej.cz/clanky/prvomajovy-pruvod-20240201-2365.html
