Článek
Svatá Barbora byla mučednice ve starověké Nikodémii a její památka se slaví 4. prosince. Zemřela nejspíše kokem roku 305 velmi krutou smrtí při pronásledování křesťanů. Legenda o ní vypráví smutný příběh. Podle ní měla být Barbora velice krasná dívka, která se jako jediná narodila do rodiny bohatého kupce Dioskura.
Osud k ní nebyl příliš přívětivý. Její matka brzy zemřela a Barbora byla vydána napospas svému krutému otci, který ji vedl v pohanském duchu a zakládal si na dodržování tehdejší helénistické kultury. Aby jí ubránil před zlými okolními vlivy a hlavně před křesťanským učením, které bylo v té době zakázáno, uzavřel jí v kamenné věži.
Její svět se svcrkl do čtyřech stěn se dvěmi okny, které sice byly napěchované luxusem, který jí její otec vrchovatě dopřával, avšak bez možnosti vyjít ven. Jednou musel otec odjet na služební cestu a Barbora zůstala jen ve společnosti svých služebníků, kterým otec bezmezně důvěřoval.
Jeden z nich však byl tajným křesťanem a přesvědčil Barboru ke křesťanské víře, které se plně oddala. Aby jí alespoň něco ve svém vězení připomínalo Nejsvětější Trojici, nechala si tam vybudovat ještě jedno okno, aby jí tato tři okna připomínala právě Nejsvětější Trojici.
Začala si dopisovat s křesťanským učencem Óringénem, který posléze poslal kněze, od kterého Barbora přijala křest. Zároveň se zaslíbila Kristu a učinila slib ustavičného panenství. Když jí následně otec začal nutit, aby se provdala, Barbora mu oznámila, že je pokřtěna a zasnoubena s nebeským chotěm, protože jen v křesťanství je pravda a spasení. Pohanský otec Dioskuro byl velmi šokován a rozlícen, neboť jeho plány a naděje byly zmařeny. Barbora musela uprchnout.
Při svém útěku narazila na skálu, která se před ní zázračně otevřela a ona přebývala v její puklině, proto je také označována za patronku horníků. Avšak jeden pastýř její úkryt prozradil a ona byla dopadena a odvlečena zpět k jejímu otci. Ten si myslel, že jí uvězněním a hladověním donutí k povolnosti. Leč marně. To otce rozzuřilo natolik, že jí nechal předvést k soudci Marcianovi a udal jí jako křesťanku. Soudce poručil přinést mučidla, kterých se však Barbora nikterak nezalekla. Dali ji tedy strhnout šaty a Barbora byla zbičována do krve a její rány byly následně rozdírány střepinami.
Barbora se ani přesto nezřekla víry v Krista a tak byla dál drásána železnými mučidly, pálena hořícími pochodněmi a na potupu jí byly uříznuty prsy. Poté byla odvedena na popraviště, kde jí sťal hlavu sám její otec Dioskuro. V tom samém okamžiku však z jasného nebe vyšlehl blesk a krutého otce na místě zabil. Z tohoto důvodu se stala Barbora také patronkou pyrotechniků a dělostřelců.
Podle oné legendy se před svou smrtí modlila za kající hříšníky, proto je též vzývána jako přímluvkyně za šťastnou hodinu smrti. Je také uctívána jako ochránkyně proti smrti bleskem, požáry a vůbec před rizikem náhlé či násilné smrti. Je patronka havířů, dělostřelců, pyrotechniků, architektů, matematiků a dalších rizikových povolání a rovněž dětí.
Ke svaté Barboře se váží různé tradice, z nichž nejznámější je trhání větviček. Nemusí být pouze z třešní, ale i z jabloní, broskvoní, švestek nebo třeba zlatého deště. Větvičku by měla řezat svobodná dívka a pokud jí na Štědrý den vykvete, tak se dívka do roka vdá.
Až si budete trhat větvičky do vázy, vzpomeňte si na svatou Barboru, která i přes veškeré utrpení, jež musela snášet, zůstala věrná lásce ke Kristu. Její silná víra a láska zanechala hluboký odkaz, který přetrvává věky. Je nejen uctívanou patronkou, ale také bylo na její počest vystavěno mnoho kostelů z nichž nejznámější v Česku je kutnohorský chrám svaté Barbory. Nejen tam můžete přijít uctít její památku právě 4. prosince.
Bude-li v tento den jinovatka na stromech, můžeme se podle pranostiky těšit v příštím roce na mnoho ovoce. Bude-li sníh, bude hodně trávy.
Zdroje:
Wikipedia.org
Prozeny.cz
Metelka.cz
