Článek
Co je vlastně Aspergerův syndrom? Aspergerův syndrom je vrozeným onemocněním mozku a řadí se mezi poruchy autistického spektra a tedy k poruchám sociální interakce. Na rozdíl od jiných forem autismu však nezasahuje intelekt. Lidé s Aspergerovým syndromem vnímají svět odlišně a mívají problém s navazováním a udržováním vztahů a komunikací. Na druhou stranu jsou v určitých věcech nadprůměrně nadaní.
Aspergerův syndrom se nedá zcela vyléčit. Léky lze potlačit příznaky, jako jsou deprese, úzkost, agresivita či problémy se spánkem. Hlavním cílem léčby je však usnadnění běžného fungování.
Aspergeři jsou vyjímeční a nadaní lidé, kterým však život komplikuje hluboké narušení v oblasti sociálních vztahů, sociální komunikace, sociálně emočního porozumění, stereotypního chování, nestandardní zájmy a nepružné reakce na změny. Každá malá odchylka v nich může vyvolat nejistotu, vztek, agrese, úzkosti a deprese.
Děti s Aspergerovým syndromem nechápou sociální situace, mají odlišné koníčky od svých vrstevníků a nestandardně reagují na různé věci či podněty, které jsou pro druhé běžnou a bezproblémovou záležitostí. To vše často vede k vyloučení z kolektivu, posměchu, provokacím či šikaně.
Ve strachu ze selhání se bojí zkoušet nové věci a i mírná kritika vede k záchvatu vzteku. Pokud jsou jejich negativní pocity živeny a potvrzovány reakcemi okolí, dítě může na tuto, pro něj neadekvatní zátěž, reagovat afekty, agresí, sebepoškozováním, nadměrnou soupeřivostí a touhou být za každou cenu první, ale někdy naopak pasivitou, ignorací nebo také snahou o únik z pro něj nepříjemné situace.
Co je pro lidi a děti s Aspergerovým syndromem typické, je nerovmoněrné rozložení schopností. Na jedné straně mají nadprůměrné znalosti z určité oblasti, ale na druhé straně nejsou schopni se přizpůsobit náhlým změnám, mají problémy v navazování sociálních vztahů, mají nepřiměřené emoční reakce, jsou nesamostatností, nepraktičtí apod. Tento výrazný nesoulad vyvolává v druhých nepochopení, kteří si myslí:
„Když je tak chytrý v matematice, tak by mohl taky pochopit, jak se slušně chovat k učitelům i spolužákům“.
Jedna osmiletá dívenka, která měla ve třídě spolužáka s Aspergerovým syndromem na dotaz maminky, co podle ní znamená autismus, velmi výstižně odpověděla:
„Člověk s autismem se divně chová, ale neznamená to, že nemůže být kamarád“.
Lidé s AS vnímají svět jinak než ostatní, ale pořád jsou to lidé jako my všichni. Jejich lpění na pravidlech může být pro druhé i užitečné. Nikdy nepřekročíte povolenou rychlost, nebudete mluvit sprostě, nebudete chodit pozdě, protože Asperger vás na to ihned upozorní.
Mnohdy se zdá, že jsou nevychovaní, ale ve skutečnosti jsou jen přímí a upřímní, což někdy vede k velmi nepříjemným situacím.
Třeba pojedete v autobuse a stoupne si vedle vás korpuletní paní. Vaše dítko s Aspergerovým syndromem se v klidu a nahlas zeptá:
"Mami, proč je ta paní tak tlustá?"
Řeknete-li mu:
„To se neříká,“ nejspíše vám odpoví:
„Vždyť je to pravda.“
V jejich případě to rozhodně není nevychovanost, protože oni neumí domyslet důsledky svého chování. Oni jen po pravdě a upřímně řeknou, co vidí. Nesnáší lhaní. A za lhaní již považují i drobnou odchylku jako například:
„Maminka mi často lže – říká, že přijde domů v 15.00, ale několikrát už přišla v 15.05 nedá se na ni vůbec spolehnout.“
Mají „černobílé“ myšlení, často vedoucí k prefekcionismu. Mají přecitlivělost na zvuky, hluk, pachy, vůně nebo bolestivé podněty, což často vede k nestandardním reakcím, kdy mohou reagovat vztekem, slovními urážkami, agresí a podobně. Lidé s Aspergerovým syndromem se potýkají s problémy v sociálních interakcích, kam patří třeba doslovné chápání řečeného, problémy číst mezi řádky, potíže v porozumění neverbální komunikaci či pochopení ironie a vtipu.
Dítě s AS obtížně pochopí maminku, která říká:
"To je ale dnes zase hezky, “ když už venku týden prší. Ironie a vtipy jim nedávají smysl a nechápou, jak se ostatní mohou takovým „hloupostem“ smát.
Pro lidi s AS je velice důležité přesné a jasné formulování požadavku. Například potřebuje-li dítě s AS něco od učitelky a ta mu odpoví:
„Zajdi za mnou a domluvíme se,“ tak dítě hned znejistí. Potřebuje vědět přesně kam má přijít, v kolik má přijít a co přesně se tam bude dít.
Z vlastní zkušenosti ze svého okolí vím, že pro Aspergery, kteří mají natolik hluboký strach ze sociální komunikace, tak tam buď vůbec nejdou a když už před ten kabinet dojdou, tak mají strach zaklepat, což je může rozhodit natolik, že utečou. Zvláště u dívek je typické, že si nedokáži říci o pomoc.
Nebo, když jim řeknete:
„Podej mi klíče ze stolu,“ tak nejen, že po cestě ke stolu stihnou v hlavě vymyslet skvělý vynález a pak zapomenou, pro co šli, ale pokud je tam svazek klíčů, nebudou vědět, jaký klíč mají přinést. Musíte jim požadavek přesně specifikovat:
„Přines mi svazek klíčů ze stolu.“
Jejich hlava je totiž v neustálém zápřahu, pořád nad něčím přemýšlí a mozek jede na plné obrátky. Kvůli tomu nejsou často schopni chodit brzy spát, protože mozek jim to prostě nedovolí. Zajímavé je, že mnoho Aspergerů používá anglická slova a často mají problém, jak se dané slovo řekne v češtině.
Mnozí Aspegeři mají výborný „čich na lidi“. Pokud potřebujete vědět, zda je někdo dobrý a solidní, vemte si na pomoc Aspergera. Mají zvláštní radary, které divného člověka odhalí dříve, než to jste schopni poznat. Pokud jim někdo nesedne, tak se jejich postoj nezmění a může to přinášet různé problémy. Hlavně třeba ve škole. Když dítěti s AS v první moment nesedne učitelka, tak už se to nezmění a Asperger je schopný i kvůli tomu odejít ze školy.
Život s AS není lehký ani pro Aspergery, ani pro jejich okolí. Mnohdy je to zkouška nervů, trpělivosti i beznaděje. Ale právě jejich okolí jim může život značně usnadnit tím, že pro ně bude mít pochopení. A to je věc, kterou může udělat každý z nás, protože i lidé s Aspergerovým syndromem mají nárok na normální život a vstřícný přístup.
Zdroje:
Sancedetem.cz
Euc.cz
Youtube.com
