Článek
Něnci obývají severozápad Sibiře a nejzazší severovýchod evropského Ruska od poloostrova Jamalu po poloostrov Tajmyr. Tam žije tento malý národ čítající kolem 40000 obyvatel v dokonalé symbióze se soby, kteří jsou jejich středobodem vesmíru. Jsou jako jedna duše, jedno tělo. Sobům podřizují celý svůj život.
„Sobi jsou náš domov, naše jídlo, oblečení i náš transport,“ říkají.
Místo, kde se usadí volí s ohledem na svůj sobí doprovod. Buď sobi následují je, nebo oni soby. Sehranost je tam patrná na první pohled. Jejich život je jednou velkou nekončící kočovnou výpravou.
Pro přesuny používají sobí spřežení. Při svých cestách nepříznivou krajinou Sibiře nepotřebují žádnou navigaci. Stezky mají dokonale prošlapané křížem krážem. GPS navigaci mají ve své hlavě.
O stáda se starají muži, stejně jako o obstarávání potravy. Úloha žen je nejen starost o domácnost, ale také stavba jejich typického obydlí zvaného čuma. Jde o stany podobné indiánským típím, která pojmou na 7 osob a 10 sněžných psů!
V létě příbytky Něnci pokrývají pouze plachtou nebo kůrou, v zimě volí teplou sobí kožešinu. Sobí kůži mimo jiné pokládají i na provizorní podlahu ze dřeva. Uprostřed týpí byl otevřený oheň. V dnešní době mívají železná kamínka.
Typický stan Něnců ve tvaru típí zvaný čuma
K některým Něncům pronikly i výdobytky nové doby. Někteří mají televizi, rádio či mobil a někde mají i malou elektrocentrálu a z tundry přes satelit připojení na internet.
Soby využívají nejen na transport nebo na své obydlí, ale také na oblečení a jako hlavní zdroj potravy. Sobí maso konzumují syrové, zmrazené anebo vařené spolu s čerstvou krví. Pro zpestření občas nepohrdnou ani rybami, zejména lososem.
Z rostlinné stravy jí hlavně bobule, případně oddenky, výhonky a nať tundrových rostlin, jako je krvavec toten, mochna nebo lžičník. Pod vlivem Rusů se Něnci naučili péct placky a pít čaj. Těsto na placky bývá často zadělané sobí krví a tukem či mozkem.
Sobí kůži používají také k výrobě oblečení, které musí být hlavně v zimě hodně hřejivé. Rtuť teploměru může v zimních měsících klesnout klidně až k -50°C. V létě se drží teploty nad nulou, ale nanejvýš 60 dní. Jinak je tam stále pod nulou. Tento odolný národ, dokáže přežít i v takto nevlídných podmínkách. Což je obdivuhodné.
Něnci vyznávají za náboženství šamanismus a mají své poněkud zvláštní tradice. Tou nejzajímavější je, že Něnci se nikdy nesmějí chlubit. Takováto tradice by byla mnohdy dobrá i v našich podmínkách. Tabu je i počítání přesného počtu sobů a dětí.
„Něnec nikdy neřekne:,Mám osm dětí.‘ Prostě řekne: Mám velkou rodinu,“ vysvětluje Zoja Saparbekova zvyky svého lidu.
Dítě v tradičním něneckém kroji.
Jejich idylický život v sepětí se soby a přírodou začal narušovat na počátku 30.let 20. století nástup komunismu v Rusku, který znamenal pro Něnce bolestivý útlak. Něnci se odmítali podrobit mocí určenému způsobu života.
Vše nakonec vyústilo v násilnou šarvátku mezi původními obyvateli a představiteli sovětských ideologií. Pro výstrahu byli někteří Něnci uvězněni na 10 let. V roce 1943 během dvou velkých povstání přišlo o život na 41 Něnců, jejichž rodiny byly poté sprostě ožebračeny. Situace se zklidnila až s koncem války.
Největším problémem moderní doby však představuje pro Něnce těžba plynu, jehož odběr probíhá z 90% právě z těchto končin. Je budována stále nová infrastruktura. Stovky kilometrů železničních tratí se křižují s tradičními migračními trasami sobů, pastviště bojují s nánosem znečištění.
Výsledkem toho byl odchod mnoha rodin do nejvzdálenějších oblastí tundry a naprosté omezení kontaktů s okolním světem.
Něnec v pozadí s jejich osadou
Život Něnců je tak stále více ohrožen. Mnoho z nich, kteří neodešli hlouběji do tundry, se tak museli odklonit od tradičního kočovného života a uchýlit se k životu na vesnici či ve městě a za svými stády sobů docházet jako do práce. Ruská vláda se však snaží s obyvateli najít společné řešení nebo jim poskytnout alespoň malou kompenzaci, například sněžné skútry. Ty jim pomáhají překonat velké vzdálenosti při cestě za svými stády sobů.
Přestože národ Něnců ohrožuje hlavně intenzivní těžba plynu v severních oblastech Sibiře a s ní související rozvoj infrastruktury zdá se, že si tento sibiřský národ tradičních pastevců sobů nejspíše dokáže poradit a přežít i v 21. století.
Zdroje:
https://www.hedvabnastezka.cz/nenci-vladnou-sibirskym-ledovym-planim/
https://cs.m.wikipedia.org/wiki/N%C4%9Bnci
https://epochalnisvet.cz/nenci-na-konci-sveta-v-ledovych-planich/
https://www.lideazeme.cz/clanek/lideazeme-cz-lide-zivot-ve-svete/111540/nenci-indiani-sibire-houzevnaty-narod-pastevcu-sobu-si-udrzel-sve-tradice-az-do-dnesnich-dnu.html
