Hlavní obsah

Rovnoprávnost, více partnerů, špunt ve rtu a podivné zakončení obřadu. Tak žijí lidé kmene Zo'é.

Foto: Pixabay - GregMontani

Hluboko uprostřed amazonských deštných pralesů severní Brazílie žije izolovaný kmen Zo'é, kde vládne absolutní rovnoprávnost. Některé jejich zvyky jsou poněkud zvláštní.

Článek

Amazonský kmen Zo'é je celkem malý, má asi 250 příslušníků. Do kontaktu s prvními cizinci se dostali až v roce 1982. 
 
Tito domorodci žijí ve velkých obdélníkových domech s doškovou střechou, které jsou otevřené ze všech stran. Žije v nich několik rodin pohromadě, spí v houpací síti zavěšené mezi krokvemi a vaří na otevřeném ohni po stranách.

Osady jsou obklopeny rozlehlými zahradami, kde se pěstuje maniok a další hlízy, papriky, banány a mnoho dalšího ovoce a zeleniny. Pěstují také bavlnu, která se používá k výrobě ozdob na tělo a houpacích sítí, k vázání hrotů šípů a k tkaní popruhů pro nošení dětí.

Kmen Zo'é si velice cení brazilských ořechů. Často umisťují svá společenstva v hájích brazilských ořechů, které jsou nejen zdrojem potravy, ale také se ze skořápek vyrábějí náramky. Vlákno ze skořápek se používá k výrobě houpací sítě.

Jejich společenství je zcela polygamní. Mohou mít partnerů kolik chtějí. Je celkem běžné, že se žena s několika dcerami vdá za několik mužů, z nichž někteří se později mohou oženit s jednou z jejích dcer.

Ve společnosti Zo'é jsou si všichni absolutně rovni. Nemají žádného vůdce. Pouze názory výřečných mužů, známých jako „yü“, mají větší váhu než názory ostatních v otázkách manželství nebo zakládání nových komunit.

Muži jsou velice zruční lovci. Loví většinou individuálně, ale v určitém období pořádají kolektivní lovy. Třeba, když se shromáždí velké skupiny pekariů. Muži zuřivě běží za pekarii a střílí šípy, zatímco ženy chytají vyděšená mláďata, která si odvedou domů a odchovají jako domácí mazlíčky neboli „raimbé“.

Zo'é se také věnují rybolovu. Ryby loví pomocí harpun a timbó – rybího jedu vyrobeného z rozdrcených lián.

Členové kmene Zo'é nosí od dětského věku ozdobu těla zvanou „m'berpót“. Jde o dlouhou dřevěnou zátku zasunutou do spodního rtu.
Spodní ret propíchávají dětem ve věku 7 - 9 let. Používá se ostrá kost z nohy pavoučí opice a do ní se vkládá malý „m'berpót“.

Jak děti rostou, vkládají se zátky větší. Propíchnutí spodního rtu je pro děti nejdůležitějším obřadem a zároveň iniciačním rituálem.

Ženy nosí velmi propracované pokrývky hlavy vyrobené z měkkého bílého prsního peří supa královského a natírají si těla urucumem – zářivě červenou pastou vyrobenou z drcení semen annatta.

Foto: Wikimedia Commons - Albert April, CC BY-SA 3.0

Žena z kmene Zo'é s typickou pokrývkou hlavy a zátkou ve rtu

Lidé kmene Zo'é mají své rituály, které jsou spojeny s různými aspekty života jako je narození a smrt, první menstruace dívek a první tapír ulovený dospívajícími chlapci.

Největší kolektivní obřad se nazývá Seh'py a může se konat u příležitosti jakékoli důležité události. Název je odvozen od kvašeného nápoje ze sezónní hlízy, který se podává během rituálu.

Muži se oblékají do dlouhých vláknitých sukní zvaných „sy'pi“. Muži a ženy tančí celou noc v sérii jedinečných tanců doprovázených zpěvem. Za úsvitu muži dopijí nápoj a společně ho vyzvracejí. To je opravdu zvláštní zvyk.

Jedna čtvrtina jejich populace byla v letech 1982 až 1988 vyhubena nemocemi poté, co s nimi misionáři navázali kontakt. Dnes je jejich populace stabilní.




Zdroje:
https://objevim.cz/kultura/kmen-zoe-je-ztelesnena-rovnopravnost-kazdy-muze-mit-partneru-kolik-chce-neni-zde-zadny-vudce-a-vsichni-jsou-si-rovni/veronikaoberreiterova/


https://amazonaid.org/indigenous-people-amazon/

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz