Tišší lovci z kmene Penan přicházejí o své živobytí kvůli kácení deštných pralesů

Tropický deštný prales na ostrově Borneo je domovem, kromě jiných, také pro příslušníky kmene Penan. Jejich počet se odhaduje asi na 9000 v Indonésii a 4000 v Sarawaku (Malajsie).

Malajský stát Sarawak na ostrově Borneo je jedním z regionů světa s největší biologickou rozmanitostí. Jeho deštné pralesy jsou domovem rozmanitých rostlin a živočichů a bohaté domorodé kultury, která se formovala po staletí. Tato oblast se stala domovem i pro Penany.

Penanové původně žili jako nomádi v deštném pralese a z něj. Živili se lovem, rybolovem a sběrem ovoce a rostlin.

Dělí se na řadu malých tlup po třiceti až čtyřiceti lidech vedených uznávaným stařešinou. Tlupy si dávají jméno podle řeky, u které žijí (např. Penan Busang, Penan Batu aj.). Jméno si občas mění podle toho, jak se některé tlupy rozpadají nebo spojují s jinými.

Základní potravou Penanů je ságo, což je škrobová mouka vyrobená z dřeně ságové palmy, která se zpracovává na kaši. Ságo se zpracovává tak, že ho rozšlapou a nechají ho uschnout na slunci na prášek. Jakmile se na daném místě vyčerpala ložiska sága, Penanové se přesunuli dál. Během posledních 50 let se však všechny skupiny Penanů usadily, přesto si některé z nich zachovaly polokočovné prvky své tradiční kultury.

Penanové jsou také skvělými lovci. Dokáží být při lovu velmi tišší díky používání typických foukaček a jedovatých šipek. Loví hlavně divoká prasata, jeleny a menší zvířata. Jejich územím protéká mnoho řek, ve kterých loví ryby.

Penanové jsou také sběrači. Sbírají kapradiny a ovoce z lesa. Mnoho usedlejších Penanů začalo pěstovat rýži a další plodiny, ale pro většinu svých potřeb se i nadále spoléhá na les.
Penanové používají ratan a vlákna z divoké palmy, z nichž tkají rohože a košíky.

Zlom v nerušeném životním stylu Penanů nastal v 80. letech 20. století, kdy počalo odlesňování jejich deštných pralesů. Odlesňování nejen ničí přírodu a jejich živobytí, ale také ohrožuje přežití jedinečné kultury deštných pralesů.

Koncem 80. let se Penanové zorganizovali a snažili se zastavit postup dřevařských společností blokováním lesních cest.

S kácením lesů se řeky zanášejí bahnem, což zabíjí ryby. Zvěř je plašena hlouběji do zbývajících lesů a Penanští lovci se vracejí domů s prázdnou. Když lesy začnou znovu růst, je to husté křoví. Stezky, po kterých Penanové chodili po generace, jsou pryč.

V oblastech, kde byly lesy vykáceny kvůli těžbě dřeva a pěstování palem olejných, je pro Penany téměř nemožné se uživit.

Malajsijská vláda tvrdí, že Sarawak je kácen udržitelným způsobem – ale ve skutečnosti jsou jeho lesy ničeny jedním z nejrychlejších temp na světě.

Někteří zaměstnanci těžařských společností dokonce vyhrožovali Penanům smrtí.

„Když jsem šel na hřeben říct dělníkům, aby přestali kácet dřevo, řekli mi: „Tohle je vládní projekt. Pokud s námi budete bojovat, zabijeme vás.“ říká Pisang, muž z Penanu.

Kvůli úbytku lesů jsou Penanové nuceni žít v chudobě a trpí špatným zdravím kvůli špatné stravě a znečištěné vodě.

V roce 2008 unikl na internet dokument odhalující plány sarawacké vlády na výstavbu série dvanácti nových vodních elektráren, které by zaplavily mnoho penanských a dalších domorodých vesnic.

První přehrada byla dokončena v prosinci roku 2013. Mnoho Penanů bylo nuceno se vystěhovat do nedokončených a nevyhovujících míst pro přesídlení, protože stoupající voda hrozila zaplavením jejich vesnic. Na malých pozemcích, které jim byly poskytnuty nemohou lovit ani sbírat a je pro ně obtížné vypěstovat si dostatek potravin pro svojí obživu.

„Nejsme jako lidé ve městech, kteří mají peníze a můžou si věci koupit. Pokud přijdeme o všechno, co nám les dává, zemřeme,“ říká muž z kmene Penan.“

Penanové ze Sarawaku prožívají velkou úzkost nad kácením dřeva na své půdě. Vláda státu Sarawak však neuznává práva Penanů na jejich půdu a nadále podporuje rozsáhlou komerční těžbu dřeva na kmenové půdě po celém Sarawaku.

Kvůli těžbě dřeva, plantážím palmového oleje a vodním elektrárnám jsou lesy káceny, což Penany okrádá o prostředky k přežití. Lovci a sběrači Penanové v Sarawaku v malajské části Bornea tak musejí neustále bojovat za zastavení ničení svých posledních zbývajících lesů a svého způsobu života.

Zdroje:
https://cs.m.wikipedia.org/wiki/Punanov%C3%A9
 
https://bmf.ch/en/topics/the-penan-20
 
https://www.survivalinternational.org/tribes/penan