Zavraždil ho vlastní bratr

A o kom je řeč? Ano, správně. Jde o svatého Václava, patrona české země, který zemřel 28. září 929.

Na jeho počest byl tento den uznán jako státní svátek. Poprvé již za první republiky na základě zákona z roku 1925. V dobách komunismu však tento svátek nebyl uznáván. Znovu se stal státním svátkem až v roce 2000.
 
Život Václava
Václav se narodil v roce 907. Byl synem knížete Vratislava z rodu Přemyslovců a matky Drahomíry.

Vychovávala jej babička Ludmila, která ho vedla ke křesťanské víře. To se však příliš nelíbilo jeho matce Drahomíře, která se obávala, aby neztratila vliv v zemi.
Když bylo Václavovi 15 let, zemřel jeho otec Vratislav. Jelikož nebyl Václav ještě plnoletý, převzala vládu prozatím matka Drahomíra. Jenže začala vyhánět kněze a nechala zbořit nově vystavěné kostely. Chtěla mít v zemi co největší vliv a bála se, aby jí o něj nepřipravila tchýně Ludmila. Byly spolu neustále ve sporu. Proto jednoho dne nechala Drahomíra Ludmilu zavraždit. Krátce na to však Ludmila svého činu začala litovat. A tak dala nad Ludmiliným hrobem vystavět kostel.

Když Václav dospěl, ujal se vlády. Obával se však, že se ho chce Drahomíra také zbavit a tak jí nechal vyhnat.

Zpátky přivedl do země kněze a nechal vybudovat kostely. Svým příkladem vedl lidi k Bohu a lidé ho ctili. Byl velmi mírný, zbožný a spravedlivý. Vykupoval otroky z otroctví, staral se o vdovy a sirotky. Nakonec se smířil i se svojí matkou a přivedl ji zpátky ke dvoru.

Smrt Václava
Jeho mírnost se mu však nejspíše stala osudnou. Jeho bratr Boleslav chtěl získat veškerou moc pro sebe. Proto vymyslel podlý plán.

Při příležitosti slavné mše na památku svatých Kosmy a Damiána v kostele ve Staré Boleslavi, pozval dne 27. září 929 Václava na návštěvu. Věděl, že velmi zbožný Václav takové pozvání neodmítne. Václav i přes varování zůstal přes noc. Druhý den ráno 28. září se vypravil na ranní bohoslužbu do kostela. Před chrámovými dveřmi byl však napaden svým bratrem a jeho ozbrojenci a ubit k smrti.
Lid pro Václava velice truchlil a nikdy na něj nezapomněl. Na jeho hrobě se stalo mnoho zázraků.

Nakonec se hnulo svědomí i v Boleslavovi. Posmrtně mu vyjádřil úctu a přenesl jeho ostatky na Pražský hrad, kde nechal Václava pohřbít v nynějším chrámu sv. Víta, který je dodnes hojně navštěvován.

Legendy a zázraky
Život Václava je opředen mnoha legendami a zázraky. Jedna z legend přirovnává jeho smrt ke smrti Ježíše Krista. Popisuje zázrak, kdy se po tři dny měla na místě vraždy znovu objevovat Václavova krev.

Další legenda Crescente fide mimo jiné popisuje jak při převozu Václavova těla z Boleslavi do Prahy překonal vůz s ostatky rozvodněnou řeku, zatímco jeho průvodci hledali dřevo pro stavbu mostu.

Další známá legenda je Kristiánova legenda. Popisuje kromě již zmíněných zázraků ješte další. Třeba jak Václav na základě božího zjevení předpověděl smrt Ludmily.

Dále se zmiňuje o zázraku, jak k tělu mělo přirůst ucho, které Václavovi měli useknout při vraždě.

Nebo popisuje příběh údajného Václavova služebníka, který měl zabít jednoho z vrahů. Za svůj čin měl být následně dopaden a popraven Boleslavem. Jeho tělo mělo zůstat pověšené tři roky, kdy ovšem nezetlelo, ani jej nesežrala divoká zvířata.

Na základě zmíněných legend se stal svatý Václav již brzy po své smrti patronem České země, Čechů a Přemyslovců.

Za jeho svatořečení je většinou považováno datum převezení jeho těla ze Staré Boleslavi, ke kterému došlo nejspíš 4. března 938.

Svatováclavský kult
Krátce po jeho smrti byl na území Čech budován svatováclavský kult. K významným zastáncům svatováclavského kultu patřil i další velký panovník – Karel IV.

Nad hrobem svatého Václava nechal vybudovat chrám svatého Víta a zasvětil Václavovi českou královskou korunu.
Stará Boleslav se stala brzy i cílem řady poutníků, kteří se chtěli poklonit svatému Václavovi.

Starou Boleslav pak s Prahou spojuje takzvaná Svatá cesta. Jde o poutní cestu, která vede po trase, kterou se měl před svou smrtí Václav vydat a po které mělo být převezeno jeho tělo zpět do Prahy.

Svatý Václav patří v Česku k nejoblíbenějším světcům. Míst, která ho připomínají, včetně soch, jsou tak napříč republikou stovky. Nejznámější je socha svatého Václava na Václavském náměstí v Praze.

Ve čtvrtek 28. září 2023 s radostí opět uctíme jeho památku.

Zdroje

https://www.ado.cz/arcidieceze/patroni-dieceze/svaty-vaclav/

https://www.blesk.cz/svaty-vaclav-den-ceske-statnosti