Článek
Dostat se takzvaně do úzkých lze poměrně snadno. Jak z toho vybruslit a s co nejmenší újmou, už tak jednoduché není. Zasmát se tomu a brát situaci s nadhledem je určitě nejlepší způsob, jak se s trapnou situací vyrovnat. Co všechno se může zažít, píše sám život, či spíše lidé, kteří se rozhodli svojí historku zveřejnit, aby nejen pobavili ostatní, ale takė ukázali, že ani druhým se trapné chvilky nevyhýbají. Nebojte. Nejste v tom sami.
Drobné trapasy zná jistě každý. Třeba, když vám dotyčný něco říká a vy jste přesně neslyšeli, co vám řekl a je vám trapné se ho ptát, tak nasadíte úsměv a radostně zvoláte:
„Jó.“
V duchu pak trnete, jestli vám neoznamoval něco špatného třeba úmrtí v rodině.
Do vtipné situace se můžete dostat třeba v restauraci, když vám číšník přinese jídlo, popřeje vám dobrou chuť a vy mu automaticky odpovíte:
„Vám taky.“
Komu z vás se stalo, že na vás někdo začal mluvit, vy jste mu odpověděli a až pak jste zjistili, že mluví do telefonu k někomu jinému? Expertky na to jsou prodavačky v Lidlu. Tam mnohdy člověku až zatrne, co po vás chtějí nebo proč jsou naštvaní, než zjistíte, že mluví do sluchátek s někým neviditelným.
Nebo si představte situaci, že před spěchajícím pánem se náhle žena jdoucí před ním ohne (ne do dřepu, ale předkloní s vystrčenou zadní částí těla) k rozvázané tkaničce. Rozběhnutý muž už prostě nemá šanci včas zabrzdit svůj krok a prostě narazí.
To jsou takové malé, humorné situace, kterými se příliš nezabýváme. Ale pak jsou situace, kdy je vám natolik trapně, že byste se nejraději neviděli a přejete si nejlépe, propadnout se do země. Obvykle až postupem času se na danou situaci dokážete podívat s humorem. Pojďme se podívat, jaké krušné chvilky připravil život některým lidem.
Jedné paní (a ne určitě jedné) se stalo, když cestovali s manželem autem, tak si na benzínce narychlo odběhla něco koupit. Vrátila se, usedla do auta a říká manželovi:
"Tak jedem!"
Když se auto nedalo do pohybu, podívala se směrem k manželovi a uviděla tam vyděšeného cizího chlapa. Nejdříve nechápala a pak jí došlo, že je v jiném autě! Rychle zamumlala omluvu a vystřelila z auta tak rychle, jak tam přišla.
Hodně peprné chvilky vám dokáže připravit vlastní tělo. Zrovna, když není kam, tak se vám chce akutně na záchod. A jak takovou náhlou situaci řešit? Buď to pustit do kalhot, což není úplně ideální nebo si prostě sednout kamkoliv a hlavně si ulevit.
Své o tom ví i žena, která zastavila na parkovišti u supermarketu a hrozně se jí chtělo na malou. Břicho už jí od toho bolelo, nešlo to oddálit už ani o vteřinu, natož dojít do supermarketu na WC. Všude bylo plno aut. Tlak byl však již neudržitelný, tak dotyčná otevřela přední i zadní dveře svého auta a v mezeře mezi nimi začala konat to, co již bylo nezadržitelné. Nepopsatelná úleva! Jenže v ten moment se k sousednímu autu vrátila rodinka z nákupu. V klidu otevřeli své auto a začali do něj vykládat nákup. Chodili kolem ní a viděli, jak se pod ní rozlévá potupná kaluž. Rychle natáhla kalhoty a bylo jí tak stydno, že by se nejraději zavrtala do země.
Do šíleného trapasu při vykonávání potřeby se dostala i jedna dívka, která si jela s partou známých zalyžovat na hory. Na sjezdovce jí přepadla akutní potřeba na velkou a záchod nikde. Ve spěchu zajela za strom a začala konat potřebu. Jenže, jako na potvoru, se jí lyže rozjely a ona vjela na sjezdovku mezi ostatní lyžaře ve dřepu se staženýma kalhotama a s nadílkou, kterou si vezla na lyžích. Že by se v tu chvíli nejraději zavrtala do hromady sněhu je nadmíru jasné.
A jedna super historka na závěr.
Na jedné stavbě zedníci právě dokončili hrubou stavbu. Zapíchli na střechu ozdobený stromeček a šli to řádně oslavit. K večeru je řidič nákladního auta, který nepil, vezl domů. Slavící zedníci, měli celkem řádně upito.
Jeden z nich během jízdy začal vykřikovat na řidiče, aby zastavil, že potřebuje nutně na velkou (v chlapské mluvě použil samozřejmě ostřejší výraz). Řidič tedy zastavil a dotyčný se odebral za auto, aby mohl vykonat naléhavou potřebu. V tom druhý, alkoholem posilněný zedník, dostal nápad.
Vylezl potichu z druhé strany auta, na korbě popadl lopatu a neslyšně se přiblížil za zedníka konajícího potřebu a lopatu nastavil pod něj. Nic netušící zedník tak vykonal svoji potřebu na lopatu, se kterou se vykutálený kolega zase potichu odklidil pryč i s danou nadílkou, kterou vyhodil a lopatu vrátil zpět na korbu auta.
Zedník konající potřebu si chtěl natáhnout gatě a ze zvyku se podíval za sebe. TAM NIC! Vůbec nic! Ani nikde nic! Hlava mu to nebrala. Začal proklepávat montérky. Nic. Prohlédl trenýrky. Nic. Zul boty. Nic. Sundal montérky i trenky. Nic. Stál tam s holou zadnicí u silnice, protřepával kalhoty i trenýrky, ale nic nevypadlo. Kolem jezdila auta, musel to být vskutku zajímavý pohled.
Najít svojí nadílku už prostě bylo nad jeho síly. Znova prohlédl trenýrky i kalhoty a opatrně se ustrojil, co kdyby náhodou tam přeci jen ten poklad byl. Nebyl. A chudák dotyčný dodnes neví, kam se jeho nadělení mohlo ztratit.
No, vskutku zajímavá historka. Někdy se stanou opravdu věci, které by člověka ani ve snu nenapadly. Hlavní je, si z trapných situací nelámat hlavu. A jak jste na tom vy? Máte také v rukávu ukrytou nějakou prekérní situaci?
Zdroje:
Expres.cz
Modrykonik.cz
Poradte.cz
