Článek
1) Co vypouštění paliva?
To „umí“ jen některá velká letadla, používá se, pokud potřebují přistát a jsou těžší, než je maximální povolená přistávací hmotnost (Ano, dopravní letadla jsou obvykle konstruována tak, že max. vzletová váha je vyšší, než max. přistávací váha). Boeing 737 palivo vypouštět neumí, ale dovede přistát i přes max. přistávací váhu – pokud je dráha dost dlouhá, aby to letadlo dobrzdilo. Pak se samozřejmě musí zkontrolovat podvozek, ale vydrží to.
2) Proč se netankuje vždy plná nádrž?
Hlavní důvod je ekonomika provozu: palivo, co vezete, něco váží. Těžší letadlo potřebuje větší výkon motoru, nevystoupá do nejlepší letové hladiny. Pak by taky mohlo být na přistání přes max. povolenou přistávací váhu. Takže se tankuje vždy minimální potřebné množství + rezervy, jak je popsáno v článku
3) Tankuje se každá nádrž zvlášť?
Ne, moderní dopravní letadla mají tlakové plnění s jedním přípojným bodem, u kterého je palivový panel, ze kterého se otvírají a zavírají ventily k jednotlivým nádržím. Někdy se dá dokonce nastavit i množství paliva, po kterém se ventil automaticky uzavře, aby to nemusel palivář nebo pilot hlídat ručně.
4) Dá se tankovat s pasažéry na palubě?
To záleží na letišti. Většina to dovoluje, ale jsou stanovena různá bezpečnostní pravidla. Často to znamená zavolat (a zaplatit) letištní hasiče, kteří přijedou se zásahovým vozem a dávají pozor. Někdy stačí to dát vědět na věž a hasiči jsou jen v pohotovosti. V každém případě musí být někdo venku na spojení s kokpitem a dávat pozor, jestli někde neteče palivo/něco nehoří. Obvykle se hlásí palubním rozhlasem, že se tankuje a cestující nemají být připoutáni. Taky musíte mít přistavené schody/gate, aby bylo kudy utíkat, kdyby nastalo nebezpečí požáru.
5) Jak dlouho tankování trvá?
Palivo se obvykle doplňuje rychlostí cca 1 tunu za minutu. Takže do Egypta tankujeme cca 10 minut, plné nádrže cca 20 minut. K tomu připojení/odpojení plnicího vozu.
6) Přijede vždycky cisterna?
Ne, někdy dorazí jen čerpadlo 😊 tedy auto, které má čerpadlo na sobě. To se připojí na podzemí zásobníky paliva na stojánce a tlakovou hadicí se spojí s letadlem.
7) Dá se palivo mezi nádržemi přečerpávat?
U Boeingu 737 se palivo nedá za letu přečerpat z jednoho křídla přímo do druhého, ale situaci s nerovnováhou řešíme elegantně jinak. Někdy má totiž každý motor trochu jinou spotřebu. Jakmile se vyprázdní centrální nádrž v trupu (a ta se neplní vždy, protože do samotných křídel se vejde zhruba 7,8 tuny paliva), levý motor začne brát palivo z levého křídla a pravý z pravého. Pokud vznikne rozdíl v množství paliva v křídlech, otevřeme propojovací ventil (Cross-feed) a vypneme elektrické pumpy v té nádrži, kde je paliva méně.
Motory si pak kvůli vyššímu tlaku berou palivo primárně z té nádrže, kde elektrické pumpy zůstaly zapnuté. Jakmile se hladiny v křídlech vyrovnají, pumpy zase zapneme, propojku zavřeme a nádrže oddělíme.
8) Jak to mají jiná letadla?
Různě a občas docela divoce! Palivové systémy umí být komplikované, hlavně u starších nebo specifických strojů. Třeba takový Hawker 800XP pojme přibližně 10 000 liber (cca 4,5 tuny) paliva, ale z toho je 1 500 liber uloženo v zadní, břišní nádrži, která zasahuje až do ocasu. Za letu musíte počkat, až se v křídlech spálením paliva uvolní místo, a pak těch 1 500 liber přečerpat do křídel.
Nesmíte to udělat moc brzy, protože přečerpávání je rychlejší než spotřeba motorů – palivo by začalo z křídel unikat odvzdušňovacím ventilem ven. Nesmíte to ale stihnout ani moc pozdě. Kdyby totiž obě přečerpávací pumpy selhaly a palivo zůstalo v ocase, posunulo by to těžiště natolik, že by letadlo po přistání neudrželo přední kolo na zemi a převážilo se na zadek. A aby to bylo ještě napínavější: palivoměr této zadní nádrže má jen dvě polohy – „plná“ a „prázdná“. Když se přečerpávání z nějakého důvodu zastaví uprostřed, netušíte, kolik paliva v ocase vlastně zbylo.
9) Mají všechna letadla tlakové plnění?
Bohužel ne. Menší a starší letadla se musí plnit klasicky tankovací pistolí do každé nádrže zvlášť. Třeba takový turbovrtulový King Air C90 má nádrže hned čtyři – v každé motorové gondole a pak v každém křídle. A u plnění se musí striktně dodržet správný postup: nejdříve naplnit nádrž v gondole a až potom křídlo. Pokud to uděláte obráceně, palivo vám bude z křídla stékat dolů do gondoly. Vy sice s pistolí v ruce nabydete dojmu, že máte natankováno „po špunty“, ale realita je jiná. A pokud letíte na maximum a potřebujete plné nádrže, budou vám kila v sadě chybět.
Některé malé jety mají navíc v nádržích speciální porézní pěnu, která brání prudkému přelévání paliva za letu. Tankování pistolí přes tuhle pěnu ale trvá mnohem déle, než by se posádce i palivářům líbilo.
10) Může palivo při tankování vytéct?
Bohužel může a občas se to stane. Nádrže sice mají automatické stop-ventily, které plnění při dosažení maxima uzavřou, ale technika může selhat. Přepadové nádržky na koncích křídel pak nemusí takový příval zvládnout.
Někdy ale k přeplnění a úniku paliva dojde i čistě fyzikálním jevem – tepelnou roztažností. Když tankujete například v egyptském Marsa Alam, palivo se pumpuje z podzemních nádrží, kde má kolem 20 °C. Jenže na křídla letadla svítí saharské slunce a teplota ve stínu sahá ke 38 °C. Při celkovém objemu 7,8 tuny palivo v horkém křídle rychle zvětší svůj objem. Zkušený palivář proto raději natankuje do každého křídla o 50 až 100 kg méně, aby nechal palivu prostor na „rozdýchání“ a předešel jeho úniku na rozpálený beton. Nebo vám kolega nechá natankovat v chladném ránu po příletu King Aira „po špunty“ a když k němu dorazíte na odpolední odlet, přivítáte se s německými hasiči, co pod „vaším“ letadlem zametají vapex….
