Článek
Světový den komárů připadá každý rok na 20. srpna. Nejde ale přitom o oslavu samotného komára. Den připomíná klíčový moment v pochopení přenosu malárie. (Cox, 2010)
Byl to takový běžný pátek 20. srpna 1897
Britský lékař Ronald Ross v Indii pitval komáry, kteří předtím sáli krev pacientů nakažených malárií. V jejich útrobách objevil vývojové formy parazita zimničky. Byl to klíčový důkaz, který propojil komáry s malárií a vedl k dalším výzkumům, které samotný přenos z komára na člověka postupně doplnily. Samotný Ross označoval právě 20. srpen jako svůj „Mosquito Day“ (překl. komáří den), takže dnešní svátek má přímou vazbu na výzkumníka. Že jeho úspěch nebyl maličkostí je zřejmé i z toho, že za tento objev dostal v roce 1902 Nobelovu cenu. (Cook, 1997; Cox, 2010)
Komár, největší zabiják lidí
Komáři jsou nejsmrtelnější zvířata na Zemi, protože choroby, které přenášejí, mají neskutečnou lidskou bilanci. Důležité je ale upřesnit, že člověka nezabije samotný komár, ale parazit, nebo virus, který komár nese a při sání člověka na něj přenese. Komáři jsou tedy přenašeči jiných organismů, které nakonec dílo zkázy dokonají. (Chandrasegaran et al., 2020)
Světová zdravotnická organizace uvádí, že jen v roce 2024 bylo nakaženo přes 280 milionů lidí, přičemž 610 000 z nich zemřelo. Malárie je ale jen jedno želízko v ohni nemocí. Dengue, žlutá zimnice, virus Zika, západonilská horečka nebo japonská encefalitida. Největší podíl úmrtí nicméně připadá právě na malárii. (WHO, 2025)
Historické odhady ukazují malárii ještě v černějších číslech. Odhadovaný počet obětí v průběhu celého dvacátého století činí 150 až 300 milionů. Malárie mohla mít podíl přibližně 2 až 5 % všech úmrtí na světě během celého tohoto století. V jeho první polovině mohl být její podíl ještě výrazně vyšší. (Carter & Mendis, 2002)
Největší zabiják, kterého se zbavíte švihem novin
Komár je drobný, křehký a směšný soupeř pro člověka. Přesto právě nemoci jím přenášené po staletí ovlivňovaly lidské dějiny a dodnes zabíjejí statisíce lidí ročně. Proto si dnes nepřipomínáme komára jako takového, ale objev, díky kterému jsme konečně pochopili, proti čemu vlastně bojujeme.
Proto až vás dnes v noci vzbudí to známé bzučení u ucha, vzpomeňme si na Ronalda Rosse, na jeho vědecký výzkum, na jeho úspěch. V noci totiž nebudete slyšet jen otravný hmyz. Posloucháte ódu nejúspěšnějšího přenašeče nemocí v přírodě. Posloucháte bzukot nejsmrtelnějšího zvířete. Ale pamatujte…
Samci jsou v tom nevinně. Krev chtějí samice.
Zdroje:
Carter, R., & Mendis, K. N. (2002). Evolutionary and historical aspects of the burden of malaria. Clinical Microbiology Reviews, 15(4), 564–594. https://doi.org/10.1128/CMR.15.4.564-594.2002
Cook, G. C. (1997). Ronald Ross (1857–1932): 100 years since the demonstration of mosquito transmission of Plasmodium spp.—on 20 August 1897. Transactions of the Royal Society of Tropical Medicine and Hygiene, 91(4), 487–488. https://doi.org/10.1016/S0035-9203(97)90295-9
Cox, F. E. G. (2010). History of the discovery of the malaria parasites and their vectors. Parasites & Vectors, 3, 5. https://doi.org/10.1186/1756-3305-3-5
Chandrasegaran, K., Lahondère, C., Escobar, L. E., & Vinauger, C. (2020). Linking mosquito ecology, traits, behavior, and disease transmission. Trends in Parasitology, 36(4), 393–403. https://doi.org/10.1016/j.pt.2020.02.001
World Health Organization. (2025). World malaria report 2025: Addressing the threat of antimalarial drug resistance. World Health Organization.
