Článek
Středoškoláci, kteří dojíždějí za vzděláním a bydlí v domovech mládeže, citelně zatíží rodinné rozpočty. Novela příslušné vyhlášky totiž radikálně mění způsob výpočtu poplatků. Místo pevných částek se nově maximální ceny odvozují procentuálně od minimální mzdy. V praxi to pro rok 2026 znamená, že se poplatky mohou vyšplhat na více než dvojnásobek původních částek.
Změna se týká žáků středních škol, kteří již neplní povinnou školní docházku. Zatímco doposud byly cenové stropy pevně ukotveny na částkách 1 600 Kč za první a 900 Kč za druhou kategorii ubytování, nová úprava váže úhrady přímo na vývoj ekonomiky.
Podle novelizovaného odstavce vyhlášky činí nově úplata za lůžko na kalendářní měsíc v pokoji I. kategorie nejvýše 15 % a v pokoji II. kategorie nejvýše 9,5 % měsíční minimální mzdy.
Co to znamená v číslech?
Při aktuální minimální mzdě pro rok 2026, která činí 22 400 Kč, letí cenové stropy strmě vzhůru. Rodiče, jejichž děti bydlí v lépe vybavených pokojích I. kategorie, mohou nově zaplatit přes tři tisíce korun měsíčně.
Zatímco v minulosti platil pro pokoje první kategorie pevný strop 1 600 korun měsíčně, nově to při letošní minimální mzdě 22 400 korun dělá 3 360 korun. Pro rodiče to znamená nárůst o 1 760 korun, tedy více než stoprocentní zdražení (přesněji o 110 %).
V případě o něco skromnějších pokojů druhé kategorie je procentuální skok ještě dramatičtější. Původní maximální částka pouhých 900 korun poskočila na 2 128 korun. Za tuto kategorii si tak studenti, respektive jejich rodiče, připlatí 1 228 korun měsíčně, což představuje zdražení o neuvěřitelných 136 %.
Šok pro rodinné rozpočty
Skokový nárůst představuje pro mnoho rodin zásadní čáru přes rozpočet. Pokud má rodina na domově mládeže například dvě děti v pokojích první kategorie, měsíční náklady jen za samotné lůžko mohou vzrůst ze 3 200 Kč na téměř 7 000 Kč. K tomu je navíc nutné připočítat náklady na celodenní stravování, cestovné a školní pomůcky.
Ministerstvo si od kroku slibuje narovnání cen, které dlouhé roky stagnovaly a neodrážely reálné náklady na provoz ubytovacích zařízení zasažených inflací a růstem cen energií. Navázání na minimální mzdu navíc zajistí, že se limity budou v budoucnu valorizovat automaticky bez nutnosti dalších zásahů do legislativy.
Pro zřizovatele domovů mládeže jde o vítanou finanční injekci, která pomůže udržet kvalitu a rozsah poskytovaných služeb. Pro samotné studenty a jejich rodiče jde však o hořkou pilulku. Otázkou zůstává, zda některé rodiny nezačnou kvůli vysokým nákladům volit raději delší každodenní dojíždění, nebo dokonce přehodnocovat výběr vzdálenějších středních škol.
