Článek
Robert Rosenberg vstupuje do politiky. Podle oficiální kandidátní listiny Českého statistického úřadu kandiduje jako nestraník na 25. místě kandidátky Svobodných do Zastupitelstva hlavního města Prahy. Nevidím jediný důvod, proč by mu v tom měla bránit jeho někdejší práce v pornoprůmyslu. O kvalitách politika nevypovídá žánr filmů, v nichž kdysi vystupoval, ale to, co dnes nabízí voličům.
Právě proto je poněkud zvláštní, když facebooková stránka Homofobii v ČR nechceme uvede zprávu větou „Po Rajchlovi další pornoherec do politiky“, aby vzápětí zdůraznila, že Rosenbergovo bývalé povolání vůbec neodsuzuje. Jestliže jeho minulost není problémem, neměla by sloužit ani jako hlavní návnada. Z kandidatury pak snadno vznikne bulvární kuriozita a podstatnější část Rosenbergova sdělení zůstane stranou.
Hlavním tématem by neměl být ani jeho pravopis. Rosenberg v jedné z reakcí napsal: „me o korito nejde ale ver my ze ty veci je potreba zmenit“. Ano, správně by věta vypadala jinak. Politika ale není přijímací diktát a komentář napsaný bez diakritiky ještě nevypovídá o schopnosti spravovat město. Od kandidáta lze očekávat srozumitelnou veřejnou komunikaci, ale počet čárek ve facebookovém komentáři není volební program.
Mnohem více o něm vypovídá jeho reakce na upozornění. Podle zveřejněné diskuse odpověděl: „debila zajima pravopis chytreho sdeleni“. Tady už nejde o háčky, čárky ani záměnu slov „mi“ a „my“. Své sdělení označil za chytré a člověka, který si dovolil upozornit na chybu, za „debila“. Kandidát nemusí psát jako češtinář. Měl by však dokázat snést obyčejnou kritiku bez urážení jejího autora.
Ještě důležitější je samotný obsah onoho „chytrého sdělení“. Rosenberg ve volebním videu mluví o dopravě a bydlení, ale také o tom, že nechce „protěžovat menšiny“. V navazující diskusi podle citací zveřejněných Reflexem naznačil, že menšiny mají výhody u soudů, v bydlení či u příspěvků. V citovaných vyjádřeních ovšem neuvedl, které menšiny má na mysli, jaká konkrétní pravidla je zvýhodňují ani o jaké údaje nebo případy své tvrzení opírá. Čtenář si tak může pod neurčitý pojem dosadit skupinu, vůči níž už sám cítí nedůvěru.
Skutečná pravidla jsou podstatně méně dramatická. Ministerstvo práce a sociálních věcí mezi základními podmínkami dávky státní sociální pomoci uvádí majetkový test a pracovní aktivitu, přičemž zohledňuje také postavení zranitelných osob. Nárok na tuto dávku tedy nevzniká automaticky podle etnické či sexuální identity žadatele. Antidiskriminační zákon naopak chrání rovné zacházení a rovné příležitosti. Pomoc lidem, kteří čelí konkrétnímu znevýhodnění, nelze bez dalšího vydávat za nespravedlivé privilegium. A tvrzení, že někoho zvýhodňují soudy, vyžaduje konkrétní důkazy, nikoli náznak v komentáři.
Robert Rosenberg má stejné právo kandidovat jako kdokoli jiný, kdo splňuje zákonné podmínky. Neměl by být posuzován podle někdejší profese ani podle několika chyb ve větě. Kandidatura ale přináší také odpovědnost za vlastní slova. Kdo tvrdí, že stát protěžuje menšiny, měl by říci koho, jak a na základě čeho. A kdo chce měnit veřejné poměry k lepšímu, může začít docela malou změnou: nepovažovat každého kritika za debila.
