Článek
Nedělní derby bez vítěze, zato s varovnými signály
Sešívaní začali bázlivě, přesto šli po čtvrthodině do vedení díky Kušejovi. Ještě do přestávky ale inkasovali vyrovnání po dlouhém nastavení. V 66. minutě přišla červená pro Vlčka a zbytek utkání byl už hlavně o přežití. Ano, bod z Letné se počítá, ale herní dojem? Bez razance, bez kontroly, spíš úleva než plán. I tohle derby ukázalo, že Slavia se víc přizpůsobuje soupeři než aby mu diktovala tempo.
Od evropské výkladní skříně k opatrné verzi sebe sama
Slavia bývala tváří českého presinku. Památné evropské večery nestály na náhodě, ale na odvaze hrát vysoko, brzo napadat a točit míč v rychlosti. Letos ale přibylo momentů, kdy je priorita držet blok a čekat na skulinu. Proti Bodø/Glimt se z pasivity probrala pozdě a ztratila vítězství v samotném závěru. Na San Siru proti Interu působila svázaně, s minimem času stráveného na útočné polovině. To není selhání jednotlivce, spíš signál posunu v herním nastavení. Méně rizika, méně nátlaku, méně Slavie, na kterou byla Evropa zvyklá.
Materiál na aktivní fotbal má. Proč ho nehledá?
Kádr není bez talentu. Cham, Zafeiris, Provod, Oscar a Vorlický jsou hráči, kteří umí kombinovat, měnit rytmus a hrát mezi liniemi. Přesto se čím dál častěji sahá po jednodušších vertikálních řešeních a delších nákopech. Pokud je identita postavená na aktivitě, měl by tým znovu podstupovat kalkulované riziko, vysunutý presink, odvážnější výstavbu i větší počet hráčů nad míčem. Když se šlape na brzdu už v zárodku akcí, ztrácí se jak kouzlo, tak tlak.
Co dál, vrátit se k DNA, nebo přijmout „bezpečný“ průměr?
Remíza ve Spartě sama o sobě není tragédie. Způsob, jakým k ní Slavia došla, ale zapadá do delší linie opatrnosti. „Bezpečný“ fotbal mívá krátkodobé zisky, dlouhodobě však bere sebevědomí i respekt. Pokud se Trpišovský s týmem znovu opře do presinku a hry na míči a uzpůsobí tomu sestavu i střídání, může se vrátit styl, který Slavii definoval a bavil. Pokud ne, zůstane výsledek, ale i pachuť po výkonu, který vás nestrhne.
Zdroje:
