Článek
Tlak místo péče: otec a hrana, za kterou se nesmí
Bedáňová v rozhovorech líčila tréninky, na nichž místo podpory přicházely facky, urážky a psychický nátlak. Často plakala už během přípravy, protože věděla, že každé zaváhání bude mít následky. Po otcově smrti našla odvahu mluvit jasněji: popsala, že některé situace byly natolik brutální, až zůstaly hluboko zapsané v její paměti. Zároveň dodala, že dlouho váhala, zda se k tématu vůbec vracet nechtěla redukovat vlastní kariéru jen na bolestný rámec dětství.
Kariéra navzdory šrámům
Na okruhu se prosadila v mimořádně mladém věku. V sezoně 2001 zazářila čtvrtfinále US Open, rychle pronikla do světové špičky a vyšplhala se až na 16. místo žebříčku WTA. Disponovala čistou technikou, klidem pod tlakem a chladnou hlavou v dlouhých výměnách, paradoxní kontrapunkt k prostředí, které zažívala mimo kurt. Vítězství na turnajích ITF a výrazná grandslamová stopa jí vynesly reputaci jednoho z největších českých talentů své éry.
Když se světlo zhasíná: následky a vyrovnání
Úspěch měl i odvrácenou tvář. Bedáňová přiznávala, že roky žila s poruchami příjmu potravy a že tlak z mládí si nesla do dospělosti. V některých obdobích uvažovala, zda má sílu pokračovat. Postupem času kariéru uzavřela a hledala klid v civilním životě, s odstupem pak začala o zkušenostech mluvit proto, aby pomohla dalším sportovkyním a sportovcům, kteří se ocitají v toxickém vztahu s rodičem či koučem. Její vzkaz je jednoduchý: úspěch nesmí být výmluvou pro násilí a cesta ven existuje.
Zdroje:
