Článek
,,Žiju proto, že koukám na hvězdy."
Tento citát pronesl jeden z největších filosofů starověkého Řecka. Jmenoval se Empedoklés, a třebaže jeho jméno není tolik známé jako u jiných jeho slavnějších kolegů, jde o jednu z nejzajímavějších postav tehdejší éry.
Přesné datum jeho narození není zcela známo, ale obecně se předpokládá, že přišel na svět okolo roku 490 před naším letopočtem na Sicílii. Na tehdejší dobu měl mimořádně široký záběr působení a do chápání světa vnesl několik dnes standardně přijímaných prvků. Stal se kupříkladu autorem teorie ,,čtyř živlů". Když si vzpomeneme na film Pátý element, tak za ty čtyři předchozí vděčíme právě Empedoklovi. Současně byl velice zdatný v kosmologii, jak ostatně dokládá jeho citát. Už tenkrát bylo jeho smýšlení natolik pokrokové, že věřil v teorii Velkého třesku. Jestli si myslíte, že vás nic nepřekvapí, tak zbystřete. Empedoklés, ač neměl dostatek důkazů, zastával teorii evoluce, jakou uvedl v praxi o dva a půl tisíce let později Charles Darwin. Samozřejmě musíme brát v úvahu, že tehdy neexistovala paleontologie a vlastně ani jiné vědní obory (ty náležitě rozčlenil až Aristotelés), avšak už jen pouhé pochopení základního konceptu, jak se organismy vyvíjejí, je dechberoucí.
Empedoklés na perokresbě z roku 1580.
Krom neutuchajícího zájmu o vesmír však tíhl také k medicíně. Traduje se, že jeho léčitelské schopnosti byly natolik proslavené, že se za ním sjížděli nemocní z celého Řecka, aby jim pomohl. Jeho četné úspěchy a vlastní vědomí nadměrně vysoké inteligence však zapříčinily, že mu rapidně stouplo ego. A stouplo mu natolik, že začínal přemítat, zda mu nebyl svěřen nadlidský úkol - třeba být božím patronem.
Tomuto přesvědčení hodně nahrávala také vůle lidu - v Akragantu, kde se narodil, jej chtěli prohlásit za vladaře, neboť si získal obrovskou popularitu. K takovému veřejnému mínění se stavěl velice kladně, neboť náležel ke hlasitým propagátorům demokracie, na což občané pochopitelně slyšeli.
Současně ale podléhal čím dál více svému bludu o vlastní božské velikosti. Aby dokázal všem, že bohové jsou připraveni jej přijmout zpět mezi sebe, vystoupal okolo roku 430 př. n. l. na vršek kráteru Etny a vrhl se do jeho útrob. K úžasu všech tak byly zahlazeny veškeré stopy. Neboť bůh může zmizet, ale nemůže zemřít.
Možná, že když budeme koukat na hvězdy jako Empedoklés, zjistíme, že on mezi nimi shlíží na nás.
Zdroje:
Starověké civilizace - Školní encyklopedie, 2003
