Článek
Bát se operace je zcela zbytečné - k té se dneska přistupuje jen velice zřídka, a to v případech, kdy se veškeré ostatní metody ukáží jako neúčinné.
Co dělat v případě, kdy je náš pohyb limitován a jaké jsou moderní možnosti řešení, o tom jsme si povídali s Táňou Spilko, spoluzakladatelkou Kliniky rázové vlny v Pardubicích.
Táňo, vítej.
Když jsem byl kluk, porval jsem se na základce nejméně s deseti staršími spolužáky (pěkná lež) a skončil jsem s distorzí kolenního vazu (to už je pravda). O patnáct let později se mi podařilo spadnout na kolejích a můj loket skončil v trojcípém šátku. Měl jsem natržené kloubní pouzdro a ta bolest mě provázela další dva roky. Co je vlastně nejčastější problém, se kterým lidé chodí k tobě na kliniku?
Na naši kliniku docházejí pacienti jak s akutními, tak s chronickými problémy (bolestmi) pohybového aparátu. S akutními problémy přijdou zejména ti pacienti, kteří mají s naší klinikou předchozí zkušenosti, nebo dostanou doporučení od známých, kteří terapií u nás prošli. Většinou jsou to i pacienti, kteří chtějí svůj stav řešit aktivně a nespokojují se s dlouhými čekacími dobami na jiných pracovištích. Pacienti s chronickými problémy se k nám dostanou většinou až když vyčerpají možnosti léčby hrazené z veřejného zdravotního pojištění. Skladba diagnóz je poměrně pestrá, ale nejvíce se u nás objevují pacienti s úponovými bolestmi v různých lokalitách, patní ostruhy, plantární fascitidy, „zmrzlá“ ramena…
Po letech praxe ses rozhodla spojit své síly s Lenkou Šuglovou a založily jste Kliniku rázové vlny. Jak ses vlastně poprvé dostala k takové technologii?
Nutíš mne trochu si zavzpomínat, protože je to už 11 let, kdy jsem se poprvé seznámila s rázovou vlnou. Vlastně za to mohou ,v tom dobrém smyslu, mí pacienti a klienti. Občas nastala situace, že i když jsem použila při terapii veškerý svůj um a znalosti o lidském těle a jeho hojení, tak to u někoho k úzdravě prostě nestačilo nebo šlo hojení jen velmi pomalu. Věděla jsem o lékařském pracovišti, kde s rázovou vlnou pracovali, tak jsem tam tyto lidi poslala a vrátili se po nějakém čase s kladnou odezvou, byli spokojeni. Tak jsem se začala o rázovou vlnu zajímat více a znáš mě, když se do něčeho pustím, tak jsem jako buldok. Po proškolení jsem vyzkoušela rázovou vlnu od všech firem, které byly dostupné a po pečlivém výběru jsem si zakoupila přístroj švýcarské firmy Storz Medical. Hledala jsem kvalitu, servis, spolehlivost a samozřejmě i dobré servisní zajištění a neudělala jsem chybu. Nejdříve jsem zakoupila radiální rázovou vlnu , ale pochopila jsem, že je to jen část úspěchu a je nutné použít kombinaci s fokusovanou rázovou vlnou. Efekt je mnohem rychlejší a lepší. A to je celý příběh. Nebo začátek nového, když jsme tuto terapii rozvinuly a nadále rozvíjíme v týmu na Klinice rázové vlny.
Táňa Spilko pomohla založit Kliniku rázové vlny
Rázová vlna jako taková měla ve svých počátcích úspěchy zejména při léčbě (rozbíjení) ledvinových kamenů. Využití v ortopedii našla až později. Přesto mnoho lidí o tomhle převratném postupu stále neví a zbytečně zkouší neověřené metody, jak si ulevit od bolesti. V čem spočívá ta léčebná síla, kterou rázová vlna využívá? Na jakém principu pracuje?
Rázové vlny (RV) jsou zvukové vlny. Vyskytují se v atmosféře například při úderech blesku, nebo když letadlo prorazí zvukovou bariéru. To si všichni snadno dovedeme představit, že následuje prudký nárůst tlaku ve srovnání s okolním tlakem, což může například způsobit rozbití okenních tabulí i v odlehlejších oblastech. Čili jde o přenos energie. Když ale tuto energii „spoutáme“, dáme jí požadované parametry, je výborným pomocníkem v medicíně.
Kdo nemá rád fyziku, tak mi tento odstavec promiňte a v klidu ho přeskočte. Výzkum principu biologických účinků RV jde dopředu a vědci přišli na to, že účinek rázových vln v medicíně lze připsat fyzikálnímu mechanismu přenosu hybnosti, které na rozhraní tkání vyvolají mírné pohyby těchto rozhraní. Vrstvy buněk se natahují a deformují, čímž se krátkodobě stanou propustnými pro ionty a určité molekuly. Tento mechanismus se označuje jako mechanotransdukce, která je v současnosti považována za klíčový faktor v mnoha mechanismech účinku zapojených do lékařských aplikací rázových vln.
Toto je ale velmi důležité. Mechanotransdukce nabízí vysvětlení, proč se uvolňuje řada biochemických látek – jako jsou oxid dusnatý NO (vede k vazodilataci, zvýšené metabolické aktivitě a angiogenezi a má protizánětlivý účinek), uvolňuje se cévní endovaskulární růstový faktor (VEGF) a substance P, zvyšuje se propustnost buněk, stimuluje se mikrocirkulace krve a lymfy, stimulují se kmenové buňky a neurony. Výsledkem je zlepšení průtoku krve a tvorba nových krevních cév (neovaskularizace). Toto vše dokáže fokusovaná rázová vlna. Radiální rázové vlny generují v tkáni oscilace, které také vedou ke zlepšení mikrocirkulace a zvýšení metabolické aktivity. Zásadní je, jakou s intenzitou rázové vlny pracujeme, protože může dojít jednak k mechanické destrukci buněk, membrán a kostních trabekul nebo naopak k buněčné stimulaci prostřednictvím reverzibilní deformace buněčné membrány. Výsledky, kterých lze tímto způsobem dosáhnout, jsou dvojí: požadovaná destrukce struktur náchylných k rozbití (ledvinové kameny) anebo podráždění a stimulace tkáňových struktur s následnými hojivými procesy. My v rehabilitaci používáme lékařské přístroje, které mají díky nízké intenzitě pouze stimulační hojivé účinky.
Jestli to chápu dobře, tak na rozdíl od obstřiků a injekcí proti bolesti, které ulevují jen symptomaticky, rázová vlna odstraňuje přímo příčinu na kauzální bázi, je to tak? Jaké další využití ve zdravotnictví může mít?
Použil jsi odborný termín „kauzální léčba“ , takže abychom si to trochu zlidštili. Pod tímto záhadným označením si představme to, že odstraníme-li příčinu onemocnění, docílíme plného uzdravení. Tak by to mělo být, podle mě, v medicíně ideálně ve všech případech, a byli bychom zdraví jako rybičky. Pak už by se medicína přesunula jen do oblasti prevence a řešení akutních stavů, úrazů atd…Rázová vlna, zejména pak fokusovaná (FRV) aplikovaná do místa bolesti, je v podstatě dobře zacílená „první pomoc“, rychle uleví od bolesti. A nejen to. Nastartujeme tím hojivé procesy pomocí celé kaskády biochemických procesů, které FRV spustí. O tom jsem už hovořila výše. Ale je potřeba, abychom pátrali, PROČ je zrovna dané místo přetížené, bolestivé nebo má poruchu funkce. U každého pacienta věnujeme čas tomu, abychom provedli komplexní vyšetření včetně anamnézy, společně se zamysleli nad příčinou potíží. Vezmeme v úvahu myofasciální vztahy, svalová zřetězení a vše, co spolu souvisí. Tím využijeme plně a cíleně potenciál kombinace FRV a radiální rázové vlny (RRV) a velmi urychlíme hojivé procesy v těle. Vlastně tělo zase společně „vyladíme“. Ale pozor! Není to jen pasivní proces, to by nešlo. Během terapie u nás probíráme s pacienty vhodná režimová opatření, životosprávu, ergonomii při práci a zejména pak nastavujeme vhodné kompenzační cvičení. Pokud tohle vše klapne, tak už bychom mohli použít termín, který jsi použil v otázce: „kauzální báze“. Někdy je to běh na dlouhou trať, zejména pokud jde o chronické potíže, bolesti zad, kloubů atd , Tady je potřebná mezioborová spolupráce. Je dobré si uvědomit, že dlouho vznikající potíže nemůžeme chtít odstranit mrknutím oka. Jde vždy o proces obnovy.
Teď to zní skoro jako všelék (smích). Je ještě něco, na co lze RV využít?
To je velmi zajímavá otázka, protože využití v různým oborech medicíny se pro rázovou vlnu otevírá čím dál víc. Historicky v únoru 1980 byla použita rázová vlna k fragmentaci (rozbití) ledvinového kamene. Tento zákrok provedl profesor Christian Chaussy, MD, v Mnichově. Uběhlo skoro půl století a přesto u některých lidí ( dokonce i lékařů) zůstává rázová vlna spojena jen s představou rozbíjení kamenů a destrukce, což je škoda. Výzkum a vývoj jde rapidně dopředu a rázová vlna se s velkým úspěchem používá v urologii (u mužů při terapii erektilní dysfunkce nebo prostatitidy), v dermatologii (např při léčbě po popáleninových úrazech),estetické medicíně, kardiologii nebo také v neurologii. Toto je velice zajímavé užití RV, protože klinické studie zjišťují pozitivní efekt u pacientů s Alzheimerovou demencí, Parkinsonovou chorobou a zkouší se také při jiných poruchách paměti, ale je to zatím cesta hledání. Ve veterinárním lékařství rázovou vlnou pomáhají lékaři k úzdravě špičkovým závodním koním nebo milovaným domácím mazlíčkům.
Procedura je zcela bezbolestná, zato efektivní
Spousta pacientů chtěla svého času zkoušet pro odstranění obtíží s kloubní chrupavkou injekce s kmenovými buňkami. Co jsem zaznamenal, byl to velký hit, ale oproti rázové vlně nešlo o schválenou terapii a většině lidí spíše uškodila. Proč se kmenové buňky pro ortopedii nehodí?
Na tuto otázku budu hledat jen těžko odpověď. Samotné kmenové buňky mají obrovský potenciál, ta myšlenka je tak skvělá a logická, prostě vzít buňku, která je dosud nediferencovaná a tudíž bychom po ní mohli chtít, aby z ní vyrostlo vše, co chceme opravit, obnovit. Řekla jsem to velice jednoduše, a ono by to tak mohlo být. Ale praxe ukazuje, že to tak jednoduché není. Vše, co funguje ve zkumavce nemusí fungovat v organismu. Proč tomu tak je, to se budete muset zeptat vědců, kteří se biomedicínou zabývají. Někde to funguje, např při transplantaci kostní dřeně, jinde vůbec ne. Napadá mě výrazné zlehčení tohoto závažného tématu, v podobě odpovědi: „asi někde soudruzi z NDR udělali chybu“.
Pokud někdo trpí bolestmi pohybového aparátu, spousta lékařů předepisuje rehabilitace. V jakých případech jsou vhodnější právě ty, a kdy bys doporučila spíše aplikaci rázové vlny? Je tam velký rozdíl v přínosu?
Už jsem to lehce nastínila výše, ideální je, když se ošetření rázovou vlnou stane součástí komplexní rehabilitace. Velmi se tím urychlí úzdrava. Ale i my samy se rozhodujeme, až když vidíme pacienta před sebou, čím začneme, jaká terapie bude nejvhodnější a v jaké intenzitě. Když jde o čerstvý ( vyšetřený) úraz, tak často sáhneme po kryoterapii a manuálním ošetření tkání a teprve až po odeznění otoku aplikujeme rázovou vlnu. Nebo když jde o velmi vyčerpaného, unaveného člověka s chabou muskulaturou (svalovou hmotou), je potřeba začít velmi šetrně, pozvolna, s citem a rázovou vlnu třeba použijeme až při další návštěvě, až si budeme jistí, že tělo energii dokáže zpracovat. Rázová vlna totiž je velmi silný a mocný nástroj a je třeba s ním zacházet s citem.
Je vážně skvělé, že se moderní medicína dostává k lidem, tam, kde doopravdy pomáhá. Nyní má Klinika rázové vlny také licenci pro školení ostatních lékařů, což je známkou prestiže samo o sobě. Gratuluji. Jak vidíš budoucnost rázové vlny v následujících letech? Je možné, že půjde o automatickou léčbu první volby, jako se dnes předepisují antibiotika?
Teď se musím smát. Automatická léčba první volby ..... to bys možná ani sám nechtěl, stejně jako nechceš ,aby tě praktický nebo jiný lékař kdykoliv léčil antibiotiky, když máš pouhou rýmu, to je cesta do pekel. Ale beru to, že se ptáš s nadsázkou sobě vlastní. To se mi moc líbí.
Jsem optimistka, proto vidím budoucnost rázové vlny jako uznávané terapie velmi dobře. Proto se také snažíme předávat naše praktické znalosti terapie rázovou vlnou na našich workshopech ostatním lékařům a fyzioterapeutům, kteří mají přístroj krátce a zkušenosti teprve pracně získávají. Děláme to i proto, abychom sjednotili postupy ošetření a dosáhli co nejlepších výsledků na všech pracovištích, kde přístroj používají. Tím budujeme rázové vlně povědomí mezi lidmi i dobré jméno.
Děkuji za tvůj čas. Je nějaké speciální sdělení, které bys ráda předala našim čtenářům?
To bych měla. Žijeme v čím dál uspěchanější době. K úzdravě si často nemůžeme dovolit tolik času jako kdysi naši předkové a potřebujeme sáhnout po modernějších a účinnějších metodách. Technika jde kupředu a jsou dostupné skvělé metody, které jdou přímo k obnově buněčného zdraví, posílení buněčného metabolismu, zlepšení okysličení tkání atd. Rázová vlna mezi ně patří. Ale mohu jmenovat barokomory, kryoterapii, světelnou terapii, studenou plazmu, oxygenoterapii, vodíkovou terapii. Každý si může najít to, co mu vyhovuje.
Rázová vlna je v medicíně už 46 let ! Ostatní technologie nám vznikají před očima, jen je třeba mít své oči otevřené.
A na úplný závěr bych čtenářům chtěla říct, aby měli rádi svá těla a neignorovali volání těla o pomoc. Aby si dopřáli kvalitní odpočinek, dostatek spánku, zdravé jídlo a kvalitní vodu, přiměřený pohyb a také duševní relaxaci. A nezapomeňte, že úsměv je také mocný lék, tak si ho nenechte nikým brát.
Hostem byla Táňa Spilko, spoluzakladatelka Kliniky rázové vlny v Pardubicích. Krásný den.
