Článek
S panem Bauerem jsem se seznámil před několika lety. Byl velice kolegiální a přívětivý i k mladým a vedle něho nezkušeným autorům, jako jsem třeba já. I přes pokročilý věk totiž velice obratně obsluhoval své sociální sítě, tudíž jsme mohli být v neustálém kontaktu.
Když se řekne jméno Jan Bauer, většina z vás si ho patrně spojí s historickými detektivkami, na které se převážně specializoval. Společně s Vlastimilem Vondruškou tak tvořili nejčtenější duo ve svém oboru.
Jan Bauer však původně neměl s historií téměř nic společného. Povoláním byl zemědělský inženýr a část svého života strávil jako novinář. Když však přičichl ke psaní knih, velice rychle si ustálil své pracovní tempo, a jelikož začal poměrně brzy a dokázal psát velice houževnatě, ve výsledku mohutně překročil hranici dvou set vydaných knih. Z toho největší poměr tvořily právě historické romány, kde nechával vyniknout svou zálibu v dávných dobách českého území.
Ačkoli jeho rekord byl překonán, šlo pouze o počet vydaných titulů. Ve skutečnosti pan Bauer s přehledem drží prvenství jak v počtu stránek, tak v oblibě. Literární scéna tak pozbyla významného představitele historického žánru, a já tiše vzpomínám na skvělého kolegu.
Upřímnou soustrast rodině.
