Článek
Pochopitelně, to jsem řekl hodně nadneseně, avšak praví znalci jeho života mi dají v podstatě za pravdu. Já osobně se setkal s dílem mistra poprvé před jedenácti lety. Myšleno FYZICKY. Do té doby jsem o něm slýchával, avšak skutečná podstata jeho knih mi zůstávala zatajena. Tou brožurou, jež mi tenkrát padla do ruky, byl Lunapark. Začetl jsem se do ní v obchodě a paradoxně jsem se tehdy divil, jak kolem tohohle chlápka může zářit, tak jasná aura úspěchu a slávy. Text mě ani po pár stránkách nezaujal. Sloh byl laciný, obyčejný, a přesto popisný a uondaný. V té době jsem však ani zdaleka netušil, že to jen neumím docenit a že právě Stephen King se mi stane jednou z největších inspirací na cestě za vlastní spisovatelskou kariérou.
Zrod zla
Stephen Edwin King se narodil 21. září 1947 v Portlandu, v Maine. Není tedy náhoda, že většina jeho příběhů je zasazena právě do končin jeho domoviny. Vztahy v rodině byly již od raného dětství silně napjaté, nicméně malý Stephen se se vším popral chrabře. I s těžkou oční vadou, kvůli níž začal nosit své pověstně silné brýle, i se smrtí kamaráda, kterého rozdrtil projíždějící vlak. Nejspíš tehdy se zrodilo zlo a temná duše. Vyšší síla už tehdy chlapci našeptala hlášku, kterou použil i během vlastního psaní: Dobří kluci vždycky nevyhrávají.
Talent od boha
On sám přisuzuje talentu význam velmi malý - tvrdí, že v případě spisovatele je poměr talentu a píle asi 1:9. S tím se samozřejmě nedá souhlasit, píle a talent jsou si minimálně rovnocenné, nicméně zde se projevuje jeho skromnost. Již v univerzitní knihovně poznal svou budoucí ženu Tabithu. Jde jen o odhad, ale měl z pekla štěstí. Mnoho žen by temnou, ač jedinečnou duši tak laskavě netolerovalo.
Černé začátky
Stal se učitelem anglického jazyka. Práci však nějaký čas nemohl najít, což rodině působilo poměrně vážné nesnáze. Kingovo auto mělo několik amatérských záplat a nárazník údajně držel za pomoci izolační pásky. Stephen se pokoušel situaci zachránit psaním povídek do pánských časopisů. Ani to však na rodinný rozpočet nestačilo.
Co nezachránil svými literárními schopnostmi, musel kompenzovat manuálně. Přivydělával si v prádelně, kde seděl na rozviklané židli a na bedýnce měl položený psací stroj. Když napsal pár zkušebních stránek nového románu, zoufale je zmačkal a hodil do koše. Později do onoho samého koše vysypal i popelník. Pouze jeho žena Tabitha vyklepala při vynášení smetí prach, aby se podívala, co za papíry to její muž vyhodil. Vrátila mu je a řekla, aby příběh dopsal. A tak vznikla Carrie. Světoznámý román se stal okamžitě bestsellerem.
Ještě černější pokračování
Přestože se Stephen stal úspěšným autorem, démoni jej dostihli, ať dělal cokoli. Sám v rozhovorech přiznával, že jeho manželství nejednou drželo na vlásku. To zejména v době, kdy mocně pil. U několika děl si údajně ani nevzpomíná, že je doopravdy napsal on.
Richard Bachman
Tato kapitola ve Stephenově životě je poměrně zajímavá. A přitom šlo o nevinný pokus spojený s pochybami o sobě samém. Nejde o nic neobvyklého. Géniové mají skeptický postoj vůči svým dovednostem často. Krom zjištění, zda budou lidé kupovat kvalitní knihy, i když je nepíše Stephen King, měla tato „hra“ ještě jednu úlohu - mohl psát věci, pod které by se obyčejně zdráhal podepsat. Mezi klasické „bachmanovky“ patří Běh o život, Dlouhý pochod či Srovnáno se zemí.
Bichle hodné velikosti svého autora
Kdo mistra čtete, víte, že jeho knihy nepatří k nejtenčím. S výjimkou Cyklu vlkodlaka či Holčičky, která měla ráda Toma Gordona najdeme v jeho repertoáru spíše macky, a někdy doslova. Nejtlustšími jsou TO, Svědectví, Pod kopulí, ale ani Ostrov Duma Key nepatří ke čtivu, co běžně nosíte v kapse jeansů. Záleží na konkrétním vydání, nicméně první tři zmíněné přesahují každá tisíc stránek.
Temnota jako smůla na patách
Pravda, jeden z nejhorších dnů ve Stephenově životě byl, když ho srazila v zatáčce dodávka. Scéna jako z jedné z knih, avšak slavnému spisovateli šlo skutečně o život. Jakmile se ovšem dozvěděl, že majitel dodávky hodlá vůz dražit jako senzaci, aukci vyhrál a nechal auto slisovat. Je-li něco, čeho se otec Temné věže a Osvíceníbojí, pak je to Alzheimerova choroba a stařecká demence. Pokud ale mohu soudit, myslím, že tyto zdravotní strasti se ho bojí tak, jako my se bojíme u jeho děl, a král mysteriózní literatury nás potěší ještě několika svými příběhy.
