Článek
Loňské přepadení Ukrajiny Kremlem klade otázky, jaký býval měl být další postup, pokud by se bývala zhroutila koordinovaná ukrajinská obrana a území Ukrajiny by bývalo ovládlo Rusko. Z vojenského hlediska se nabízí likvidace Moldávie a Gruzie coby slabých a malých států, na jejichž území hoří zamrzlé konflikty a které se netají svou proevropskou orientací.
Tyto státy by ovšem byly spíše dokončení procesu rozšíření ruského území na hranice zemí NATO a jejich obsazení se při současné politice Ruské federace nabízí samo.
Za pozornost ohledně plánů s Ukrajinou stojí mapa Vladimíra Žirinovského, zveřejněná před několika lety a zveřejněná serverem Seznam.cz . Vladimíra Žirinovského lze s trochou nadsázky považovat za mluvčího Kremlu v otázkách, které nechce Moskva ventilovat přímo a jde tak o jakési neoficiílní pozvání ukrajinských sousedů na hostinu:
a část těchto plánů potvrdil i Alexandr Lukašenko:
Výše uvedené bizarní úvahy jsou ukázkou přemýšlení Kremlu o národech a státech a lze se tedy důvodně domnívat, že podobné úvahy může vésti Kreml ohledně střední Evropy a Balkánu. Cílem tohoto článku je tedy shromáždit možné indicie takového jednání ze strany Ruské federace a jejích spojenců v Evropě s cílem ohrozit kolektivní bezpečnost.
Pro Balkán při případném pádu Ukrajiny a Moldavie vzniká situace 1:
Situace 1
Strategická situace po obsazeni Ukrajiny a Moldavie
Další expanze naráží na hranicích zemí NATO v západním směru zejména na Polsko a Rumunsko. Přímý útok na NATO nedává pro Rusko smysl z politických, ekonomických i vojenských důvodů. Smysl má další rozleptávání aliance metodami hybridní války a zvláště pak využitím některých států, například Maďarska a Srbska, se kterými má Rusko dobré vztahy. Ukažme si tedy hypotézu, při snaze využít otevřených zdrojů, že Putin mohl chtít pomoci zejména těmto dvěma státům k územním ziskům na úkor jejich sousedům. Oba tato státy spojuje historický sentiment po původních, zpravidla vícenárodnostních útvarech, které tyto národy braly za svoje a jejichž spodní, extremistické ale až mainstreamové politické proudy se vzpomínáním na Uhry a Jugoslávii obvykle vyznačují.
Situace 2
Strategická situace spojenci Putina
Za tyto zásahy by býval mohl mohl Putin očekávat možnost rozmístit v určitém rozsahu ruská vojska na jejich území a získat tak pozice na dosah Bratislavy, Vídně, Sarajeva, Sofie a Jadranu a odříznout část východních zemí NATO od zbytku aliance bez jediného výstřelu. Na mapě jsou tmavě zeleně vyznačena území, o která by se mohlo takto zvětšit Maďarsko a na základě míst, kde žijí maďarské menšiny a kde se nacházely hranice za druhé světové války jsou vyznačena území, o která by mohlo mít Maďarsko za takovou pomoc zájem. V nacionalistických kruzích, jejichž voliče v minulosti obsluhovala strana Jobbik a jejichž voliče stále více obsluhuje samotný Fidesz, by o podobné změny hranic byl bezpochyby zájem, viz píseň skupiny Karpáthia (přirovnávám k české skupině Orlík):
https://www.youtube.com/watch?v=GIh_2M-EQdk
Maďarská média věrná Orbánovi zároveň zvedají téma „útlaku“ zahraničních Maďarů:
https://www.youtube.com/watch?v=3LhTFiQjBCk
Strategická situace revize hranic dle druhe Arbitraze
Pokud měla být cena za využití maďarského území hodnotnější než pouze Podkarpatská Rus, nabízí se směna území mezi Maďarskem a Srbskem, kdy by Maďarsko bývalo získalo etnicky maďarskou severní Vojvodinu v rozsahu podobném jako roku 1941 po operaci Bestrafung s centrem v Subotici (mad. Szabadka). Srbsko by bývalo mohlo oplátkou za tento územní ústupek mohlo očekávat podporu v rozbití Bosny a Hercegoviny a získání tzv. Republiky Srbské. Následuje výčet maďarských aktivit na podporu bosenských Srbů:
Finančně:
https://balkaninsight.com/2021/12/21/orban-hungary-gives-e100-million-support-to-bosnian-serbs/
Návštěvou a politicky:
https://www.welt.de/politik/ausland/article234895562/Viktor-Orban-Ungarns-Regierungschef-besucht-Separatisten-Dodik-in-Bosnien.html
Přitom tato aktivita Orbánovi ve volbách z roku 2022 příliš pomoci nemohla. Jeho kampaň byla zaměřena nikoliv na aktivní zahraniční politiku, nýbrž v duchu „stáhneme se domů a nebudeme se angažovat“, zatímco chce z Maďarska udělat „bránu hedvábné stezky“, viz 1.13 a o Ukrajině nebo Srbsku není v předvolebním programu ani slovo:
https://web.archive.org/web/20100316215728/http://static.fidesz.hu/download/481/nemzeti_ugyek_politikaja_8481.pdf
Ještě bych zde chtěl poděkovat lidem, kteří mi pomohli s rešeršemi obsahu článků v maďarštině a srbštině. Prvním jazykem vládnu na úrovni tak A2 a srbsky vůbec.
Strategická situace vojenske bloky
Pokud Putin počítal s pádem Kyjeva během dnů a obsazením Ukrajiny za dva týdny, bývalo by dávalo smysl potom změny hranic uskutečnit ještě během března 2022 a Viktor Orbán by si tak býval pojistil výhru ve volbách revizí Trianonských hranic. Z hlediska zemí NATO by se jednalo o vážný strategický problém, jak ukazuje výše vložená mapa. Strategicky by šlo o rozbití celého středoevropského a zejména balkánského prostoru pro Severoatlantickou alianci. Z tohoto důvodu bych se ani býval nedivil, kdyby Polsko v případě pádu Ukrajiny bývalo obsadilo území Podkarpatské Rusi, Lvova a Ivano-Frankivsku tak aby toto území bývalo nemohlo být při případné porážce Ukrajiny zneužito k transferu většího množství ruských vojáků na dostřel Vídně nebo Bratislavy a na Balkán. Přidávám ještě jeden chorvatský komentář: https://www.b92.net/info/vesti/index.php?yyyy=2022&mm=04&dd=19&nav_category=78&nav_id=2142221&fbclid=IwAR2c0i3CqibIkLOw71YhtqRmjSVSHM_WfjeOtROBG0Kzz66ZHJELHGiWBPQ
Strategická situace vojenske bloky
Na následující mapě jsou oranžovou linkou znázorněna území, která by potom bývalo mohlo Srbsko obsadit s eventuální ruskou pomocí, aniž by došlo k aktivaci článku 5 NATO. Dalo by se bývalo očekávat rozbití Bosny a obsazení Kosova. Konflikt s jednotkami na základně Bondsteel by nemusel být nutně vyvolán, ale postup Srbů a Rusů by mohl znefunkčnít Kosovo jakožto stát a dostat jej z větší části pod kontrolu Bělehradu. Počet vojáků rozhodně není takový, aby jakkoliv dokázal udržet Kosovo na mapě, 1000 vojáků: https://www.stripes.com/branches/army/2021-08-19/Kosovo-Bondsteel-National-Guard-Vermont-2580248.html
Krátce k vývoji v Bosně. K tomu máme několik zdrojů, například highlight z poslednich dní z chorvatských novin. V Dubrovníku se tehdy začali zajímat o skutečný účelu letiště, které staví Srbove ve městě Trebinje. Spekulovalo se, že to měl být skokanský můstek pro Rusy.
Strategická situace spojenci Putina s uzemnimi zisky
K dění v Bosně máme například zdroje:
https://6yka.com/ - spíše liberálnější, je vidět, že je srbské provenience, zdánlivě nešíří ne-separatistické nálady, tváří se jako všeobjímající bosenské, nicméně sentiment článků od invaze nebyl vždy prozápadní. V Srbsku stojí za pozornost například https://www.b92.net/ - , rusofilní prorežimní plátek v Srbsku.
Pokud by Srbové s pomocí Rusů připojili Republiku Srbskou, získal by Putin prostřenictvím svého spojence přístup na Jadran. Skrze Kosovo je potom možnost ohrožovat Severní Makedonii a Albánii. Lze se ovšem domnívat, pokud takovýto plán existuje již minimálně sedm let, že jeho vyústěním původně měla být anexe Černé Hory Srbskem a vytvoření kotviště ruského loďstva v Boce Kotorské. Odpovídá tomu množství energie, vložené z ruské a srbské strany do odvrácení vstupu země do NATO:
