Článek
Paní Alena (58) z jihu Čech je zkušená zahrádkářka. Každé jaro se těší, až konečně vyseje zeleninu, která jí už léta přináší radost i úrodu. Cuketu miluje – roste rychle, je nenáročná a hodí se do polévky, na gril i do koláče. Letos ale přišlo překvapení, které ji naprosto zaskočilo.
„Zasadila jsem tři sazeničky cukety, krásně zakořenily. Večer jsem je ještě zalila. Ale ráno? Jako bych se ocitla ve špatném snu,“ popisuje.
Uprostřed záhonu totiž zela díra. A ne jen tak ledajaká. Při bližším pohledu zjistila, že sahá hluboko pod zem a vede dál, pod kompost a směrem k dřevníku. A co víc – z hlíny čouhaly ocásky. Malé, šedé. Krysy.
Proč právě cuketa? A co dělat, když se to stane vám
Mnoho lidí netuší, že cuketa, stejně jako dýně nebo meloun, patří k plodinám, které jsou pro krysy mimořádně atraktivní. Sladká dužina, měkká slupka, chutná semena. A především – rychle dostupný zdroj energie.
Jakmile krysy ucítí vůni čerstvě zasazené rostliny (nebo třeba kompostem pohnojené půdy), jejich čich je neomylně navede k místu, kde by mohla být hostina. A tam si začnou budovat své tunely.
„Zpočátku jsem si myslela, že to udělaly myši. Ale pak jsem večer seděla na terase a viděla jsem je. Krysy. Nejedna. Celá kolonie,“ vzpomíná paní Alena.
Nejde přitom o nic ojedinělého. Ve většině městských i příměstských oblastí je populace krys stabilní – a jakmile jim nabídnete snadno dostupné jídlo a trochu klidu, zabydlí se.
Co pomáhá proti krysám na zahradě
Když už se krysy objeví, nejde jen o poškozenou úrodu. Mohou přenášet nemoci a dostat se i k domu nebo do sklepa. Zahrádkáři proto doporučují:
- Nepěstovat dýně, cukety nebo melouny v blízkosti kompostu
- Nikdy nenechávat ovoce nebo zeleninu ležet na zemi
- Vysazovat kolem zeleninových záhonů aromatické rostliny – máta, levandule, česnek
- Pravidelně kontrolovat půdu – zvlášť po deštích, kdy krysy hloubí nové chodby
- Kompost zabezpečit pletivem nebo víkem, které krysy neprokoušou
Paní Alena nakonec musela celou část záhonu překopat a použít pasti, pomohla i domácí směs z jílku, mátového oleje a octa. „Příště budu opatrnější. Cuketu si radši koupím na trhu a do záhonu přijde levandule,“ říká se smíchem.
Zahrada je radost, ale někdy i výzva
Zahrádkaření přináší pohodu a kontakt s přírodou, ale někdy také nečekaná překvapení. Cuketa sama o sobě není zlo – ale v kombinaci s vlhkým prostředím, kompostem a nechráněnou půdou se může stát nechtěnou pozvánkou pro hlodavce.
A jak říká paní Alena: „Příště zasadím šalvěj. Víc květin, míň škůdců. A hlavně – žádné noční návštěvy s ocáskem.“
Zdroje: Vlastní zkušenost / Autorský článek