Článek
Dané příznaky mne fascinovaly a začal jsem hledat jejich příčinu. Některé z nich mi velmi připomínaly následky, popisované cestovateli, kteří se letecky vydali přes několik časových pásem. Tyto symptomy dostaly svůj populární název – jet lag, kombinace slov jet(tryskové letadlo) a lag (zpoždění). Jenomže, a to je to nejpodstatnější, v případě cestujícího se jedná o ojedinělou událost, v případě zaměstnanců ve vícesměnném provozu se jedná o chronické, permanentní přetěžování. Smutným faktem je, a plno lidí si to vůbec neuvědomuje, už samotný dvousměnný provoz, pokud se neodehrává v časovém rozpětí čtrnácti hodin (neboť je nutné dodržet předvídatelný a pravidelný spánkový režim), je velmi zatěžující pro lidský organismus. Jenom ten třísměnný je gradací na n-tou. Jde o výraznou chemickou nerovnováhu organismu, kdy cyklus, v kterém tělo pravidelně vyplavuje určité hormony, neodpovídá signálům, které člověk vnímá ve svém okolí. Mozek ví, že je noc, ale oči naznačují, že je den. Tato nerovnováha vytváří pro mozek velký zmatek. A tak využívá jediný nástroj, který má, aby dal člověku na vědomí, že je něco špatně. Vytváří intenzivní pocit nepohodlí. Jeho cílem je donutit člověka, aby začal jednat jinak. Aby se pokusil vytěsnit právě ten faktor, který způsobuje chemickou nerovnováhu jeho těla. Bohužel však společnost nás tento jediný obranný organismus těla nutí zcela ignorovat. Jak už to u těchto událostí bývá, lidské tělo má velkou míru schopnosti regenerace. Dokáže napravit i rozsáhlá poškození. Nicméně neznamená to, že si nenesete následky. Jde o kumulaci škod, které se následně projeví až po několika letech trvalé zátěže. Nepozorujeme tedy škody ve chvíli, kdy máme dobré predispozice je opravit, ale až ve chvíli, kdy je pozorujeme jako závažné, častokrát až chronické poškození organismus. Toto poškození způsobuje v organismu stres. Způsobuje vyplavování kortizolu a adrenalinu po dobu delší, než kterou organismus po miliony let využíval k obraně, či útěku. Lidský organismus jednoduše není stavěný na neustálou a dlouhodobou stresovou zátěž. Pokud pak ještě nenásleduje dostatečná fáze regenerace, je pro něj těžké odstranit vzniklé škody. Podíváte-li se na důsledky směnného provozu, vidíte zvláštní paralely, které mohou být připisovány špatnému životnímu stylu. Už jen fakt, že ve večerních hodinách je zaměstnanec nucen k zvýšenému fyzickému výkonu, a to v době určené na uklidnění organismu jako přípravnou fázi před spánkem, dochází k narušování správného cyklu vyplavování hormonů a tím k poruchám spánku, zvýšenému ukládání tuku a většímu pocitu hladu. A to obzvláště ve večerních a nočních hodinách. Zvýšená fyzická námaha tak nutí zaměstnance k navýšení příjmu potravy a namísto vytváření svalové hmoty naopak k tvorbě tukových zásob. A tady narážíme na falešný pocit, že zaměstnanec má prostě nedostatek pohybu. Možná i má, ale hlavně má silně narušené přirozené biorytmy, které si člověk vytvářel miliony let a snaží se je uměle změnit období pouhých desetiletí. Pokud se pak podíváte na možné důsledky dlouhodobé práce ve směnném provozu, nenechá vás to klidnými. Onkologická onemocnění zažívacího traktu, či mozkových tkání, mrtvice, infarkt, cukrovka, chronické spánkové poruchy, problémy se žaludkem, žlučníkem, střevní onemocnění, různá neurodegenerativní onemocnění. Všechny následky se tváří celkem banálně, neboť se většinou projeví až po letech, v době, kdy si je nejsme ani ochotni dát do souvislosti s porušováním přirozených biorytmů. V tom se právě skrývá nebezpečnost celé problematiky.
