Článek
Přesto některé mozkové procesy a pochody zůstávají dál záhadou a Alzheimerova a Parkinsonova choroba jsou stále velkým strašákem. Prvně jmenovanou popsal už v roce 1907 německý lékař Alois Alzheimer. V té době byla ještě považována za vzácnou.
Dnes ji trpí jen v Evropě sedm milionů lidí! Řadí se mezi civilizační choroby, stejně jako Parkinsonova. U ní mají jistý vliv i genetické předpoklady, nicméně neexistuji přesvědčivé důkazy, i když je známá od starověku.
Obě nemoci jsou nevyléčitelné, i moderní metody umí jenom tlumit příznaky a zpomalovat jejich průběh. Nicméně farmaceutické firmy dávají miliardy do vývoje léků a je možné, že dříve nebo později uspějí.
Velké medicínské pokroky jsou ale zaznamenány u neurologických poruch, včetně epilepsie, nespavosti. Výzkumy ukazují stále účinnější možnosti léčby roztroušené sklerózy, což by ulehčilo život stamilionům lidí.
Povedlo se také zmapovat anatomické i genetické faktory, vedoucí k homosexualitě. Ty definitivně potvrdily vrozenou dispozici a vyvrátily pověry, že jde o mravní zhýralost či nemoc. Hodně času vědci věnovali i stádiím zamilovanosti.
Zdá se, že hlavní roli hrají žlázy s vnitřní sekrecí – hypotalamus, hypofýza, nadledviny. Pochody, co se v těle „postiženého“ odehrávají, jsou extrémně silné – až na hranici chemické intoxikace!
Organismus vykazuje známky podobné závislosti, jaké prožívají patologičtí hráči, narkomané. Tento fakt částečně potvrdili i endokrinologové. Láskou zmámený jedinec prostě touží milovanou osobu neustále vídat, být s ní, každý kontakt ho naplňuje pocitem štěstí a euforie.
U mužů má velký význam testosteron, pohlavní hormon. V romantické fázi, bez sexu, jeho hladina klesá, což zřejmě způsobí, že se v tomto období chovají k ženě nejcitlivěji a nejněžněji.
Vzrušuje je mazlení, hlazení, letmé polibky. Partneři si nedokážou představit, že by se někdy pohádali, natož rozešli. Silné emoce prostě často přehlušují racionální část našeho mozku, své partnery či partnerky si idealizujeme, nevidíme jejich chyby.
Zjistilo se také, na základě, čeho se nám zdají sny, i to, že je má každý, jen si je prostě nepamatuje. Lidská mysl nám ve spánku dokáže ukázat neuvěřitelné věci, ale bohužel v něm často převládají negativní emoce, zejména úzkost, strach, násilí.
Ty mohou souviset s noční můrou, která je už silně obtěžující. Většinu snů ale brzo zapomeneme, do pěti minut 50 % do deseti 90. Pokud se někomu zdá o neznámém člověku, je to omyl. Mysl nedokáže „vytvořit“ nové tváře, takže jsme dotyčného někdy viděli, třeba jen letmo a nepamatujeme si to.
Vědcům se také podařilo zjistit kde se berou sklony k závisti, ta má tři fáze, v té poslední někdy může jít až o trestný čin. Také umějí přesně určit jakou barvu má člověk nejraději, přestože to třeba sám neví!
Lze také předem odhadnout , jaké zboží si člověk při nákupu vybere (přestože jsou jich v regále mraky) včetně zdůvodnění, proč to udělá. Tyto výzkumy spolufinancují i velké obchodní řetězce.
Zjistilo se také, že hormon oxytocin má velký vliv na porod, kojení, mateřskou lásku. Vyvolává kontrakce dělohy, stahy hladkých svalů v mléčných žlázách, což umožňuje vystřikování mléka při kojení. Má mimořádný význam pro prožívání rozkoše při sexuálním styku.
Vývoj jde fantasticky dopředu, podle některých expertů bude v blízké budoucnosti možné ovlivnit, nejen to, zda se rodičům narodí syn či dcera, budou si moci vybrat barvu vlasů, určité schopnosti, zdravotní dispozice.
V nadsázce bude plánování dítěte podobné koupi auta – řeknu si, jaké chci a podle toho ho pak budu mít…
Zdroj: https://www.brainmarket.cz/nase-novinky/vse–co-jeste-chteli-vedet-o-mozku-a-bali-jste-se-zeptat/
https://www.oapraha.cz/blog/lidský-mozek-zajímavosti-fakta#zajimavosti
https://www.hopkinsmedicine.org/health/conditions-and-diseases/anatomy-of-the-brain
