Článek
Snaží o sebe pečovat, ale nejen tím, že by chodila do salónů krásy. Pravidelně sportuje, cvičí, hlídá si životosprávu. Podle ní to chce jen nebýt pohodlný, není nutné chodit každý den do fitcentra, na cvičení stačí malé místo v bytě a pevná vůle. A hodinovou procházku by měl zvládnout každý. Dá se i úplně změnit jídelníček. Hodně lidí žije nezdravě a pak se hrozně diví, že kynou. V tomto směru si bere za vzor Američany. Ti o sebe opravdu dbají.
„Chodí běhat, nepřejídají se, nekouří, paradoxně tam platí, že čím je člověk bohatší, tím víc o sebe pečuje, ti chudší, co se stravují ve fastfooodech, jsou obézní. I jejich pohled na tělo je jiný . Tady, když si žena nechá udělat plastiku, tak to často tají, aby se nedostala do řečí. Zpěvačka Cher se jimi chlubí, nemá na těle snad už nic původního. Nikdo se nad tím nepozastaví, naopak je uznávaná ve své generaci jako sexuální idol,“ tvrdí Jana.
Původně chtěla studovat archeologii. Tam ji nevzali. Podruhé si pro jistotu dala přihlášku i na JAMU. Nijak zvlášť se ale nepřipravovala, to že byla přijata, překvapilo dost lidí z jejího okolí i ji samotnou. Jako dospívající dívka měla za vzor Brigittu Bardot, kamarádky ji říkaly Babeta, podle filmu Babeta jde do války, kde Brigitt hrála, to jí dělalo strašně dobře.
„To jsem ještě neměla sebemenší tušení, že ze mě bude také herečka. Já na sebe prostě chtěla upozornit kluky. Kdybych neměla blond vlasy od přírody, určitě bych si je kvůli ní obarvila. Navíc mě vyléčila z mindráku, protože já se tenkrát – nevím proč – styděla, že mám velká prsa. Všiml si mě Jaroslav Uhlíř, zamlouvala bych se mu jako zpěvačka, bohužel při první zkoušce zjistil, že neumím intonovat. A bylo po hudební kariéře. Vzpomíná Jana.
Na škole spolu s ní studovala budoucí herecká elita - Bolek Polívka, Eliška Balzerová, Karel Heřmánek, Pavel Zedníček, Jiří Bartoška. Ten se stal hercem jen díky ní. Byli kamarádi a ona ho, aniž o tom věděl, přihlásila na JAMU jako uchazeče na studium herectví. Byl tehdy na vojně, takže zkoušku vítal jako možnost uniknout na chvíli z kasáren a nic si od toho nesliboval. Jeho talent ale přijímací komise nepřehlédla…
Věří v osud, i díky tomu, že přežila dvě autonehody, při jedné vylítla z auta až do pole. Vyvázla z toho pokaždé jen s modřinami. Říká, že ve chvíli, co mohla trvat pár minut, jí před očima proběhl život jak ve zrychleném filmu. Považuje za mystické, že bourala v den výročí smrti matky zrovna u hřbitova, kde leží. Její recept na zpomalení stárnutí je celkem jednoduchý - být mezi lidmi, hlavně mladými, brát věci s humorem, nestěžovat si, když občas někde zabolí, žít aktivně. A pokud to jde, cestovat.
„Já se dostala i do Jižní Ameriky, což je zážitek, který nepotká každého, bohužel ale jen na krátko. Aniž si to uvědomujete, setkávání s jinými kulturami a prostředím vás formuje, najednou vidíte, jak je svět velkej a nepovažujete Čechy za jeho střed. Získáte i nadhled, naučíte se tolerovat odlišné zvyky, chování lidí, to všechno se hodí. Z každé země jsem si něco odnesla a tím nemyslím suvenýry,“ dává k lepšímu Jana Švandová.
V šedesáti letech dostala nabídku pózovat na titulní stránce magazínu Playboy a přijala ji. Vzbudilo to poprask, hodně starších žen ji odsuzovalo, zejména ty, které by se mohly svléknout jedině tak u doktora. „Neměla jsem s tím problém, nazí jsme přišli na svět a stejně tak z něj i odcházíme. Tehdy mě přesvědčil fotograf Vladimír Adam Gdovín. Uměl se zaměřit na partie, které žena v pokročilém věku může ukázat, u mě se mu líbilo, že mám ve svém věku stále pevná prsa. A od přírody, ne silikonové vycpávky,“ říká Jana.
Plastickou chirurgii ale neodsuzuje, sama si od ní nechala „pomoci“, ale jen drobně. Tvrdí, že každá žena se chce líbit a pokud má pytle pod očima, na kráse jí to určitě nepřidá. Nikdy ale nebyla příznivcem razantních změn zevnějšku, člověk podle ní vypadá nepřirozeně až směšně. Hezký vzhled podstatně zvýší sebevědomí, i to je pozitivní.
Zdroj:
https://www.csfd.cz/tvurce/1339-jana-svandova/prehled/
https://www.filmovyprehled.cz/cs/person/1051/jana-svandova
rozhovor s Janou Švandovou
