Článek
Poměrně pravidelně se u nás střídají pravicové a levicové vlády, které se snaží velikost státu zmenšovat a zvětšovat s různou mírou dobrých úmyslů, populismu a úspěšnosti. Jak ale vůbec můžeme měřit velikost státu? Jsou to služby, které poskytuje, a kolik za ně musíme státu zaplatit? A kolik miliard, nebo raději procent HDP, už je hodně, nebo málo?
První pohled by mohl být do naší historie. Minimum za historii Česka je 37 % HDP, a to v rozpočtu pro rok 2000, skoro jako by byl tehdejší premiér Miloš Zeman pod vlivem nějaké silně pravicové síly. Maxima jsme se dočkali jen o tři roky později, za vlády Vladimíra Špidly, kdy velikost rozpočtu vyskočila na 42,1 % HDP a učinil tak zadost svému prohlášení „Zdroje jsou.“. Po přepočtení na dnešní HDP se jedná o rozdíl zhruba 400 miliard korun.
V posledních 15 letech, tedy od vlády Petra Nečase, si stát od nás říká zhruba o 40 % HDP s rozdíly menšími než polovina současného deficitu vládních institucí. Pokud máme hledat rozdíly mezi pravicí a levicí, tak v tom, kolik odevzdáme státu, je nenajdeme. Liší se pouze způsob, jakým a od koho peníze stát získává, a případně míra populismu v podobě deficitů – těm jsem se věnoval v prvním dílu Pitvy rozpočtu. To, že se rozpočet příliš nemění, nám ale mnoho neřekne o tom, jestli je velký, nebo malý.
Nabízím tedy druhý pohled na velikost státu, tzv. přes plot. Jak velký stát si platí naši evropští sousedé? Robustním státním aparátem nás asi nepřekvapí Skandinávie, Francie nebo Řecko, s přehledem si na něj vyberou 50 % HDP. Stejně tak z opačného konce máme Irsko, kde se schovává celá řada nadnárodních korporací, a tím výrazně navyšují HDP. Celkový obrázek si můžeme udělat z následující mapy: státy v zelené barvě mají rozpočet větší než Česko, do červena se naopak barví ty s menším.
Mapa příjmů vládních institucí evropských států (%HDP), data Eurostat
Česko má 6. nejmenší rozpočet vládních institucí ze 27 států Evropské unie podle příjmů a 7. nejmenší podle výdajů. Ve srovnání se sousedy máme tedy poměrně malý pravicový stát. Možná právě proto se sliby pravicových stran o zmenšení státu nepotkávají s realitou. Narazili jsme na dno, skrz které se dostaneme buď deficitem, nebo zásadním ořezáním poskytovaných služeb, jako například výrazným snížením důchodů, výdajů na armádu, školství nebo zdravotnictví, tedy velkých kapitol rozpočtu.
Příjmy vládních institucí Česka v roce 2024: 40,8 % HDP.
Eurozóna: 46,5 % HDP
EU: 46 % HDP
Lotyšsko: 43,5 % HDP (mediánový stát EU)
Už jen zvýšení příjmů na mediánovou hodnotu EU by zajistilo navýšení prostředků na školství na úroveň západních zemí, 3% HDP pro armádu jak jsme slíbili NATO a ještě by zbylo na snížení deficitu.
Oficiální program Volt, kapitola daně:
