Článek
Před každým návrhem státního rozpočtu a tím spíše před volbami se dočkáme mnoha komentářů k deficitu. Kdo nás a vnoučata našich vnoučat nejvíce zadlužil? Kdo udělal největší sekeru? Kolik stovek miliard to bylo, je a bude? Ve skutečnosti nikoho nezajímá kolik miliard korun, eur nebo snad mušliček deficitu ministr financí vyrobí.
Ono to samozřejmě důležité je, ale jen z pohledu účetního. Jedná se o podobnou záležitost, jako kolik stojí máslo, samotná cena může být pohoršující, ale nakonec jde o to kolik kostek másla si můžeme pořídit z platu. A tak, jako se v domácích rozpočtech vztahujeme k platu, tak ve státních rozpočtech se vztahujeme k HDP, ten stát v různých podobách daní a z něj má příjem. Tak jako inflace požírá naše úspory, tak růst HDP snižuje dluh, máslo nestojí tolik, co před 20 lety a 100 miliard dluhu tehdy není to samé jako dnes. Inflace má jen k našim úsporám opačný efekt než růst HDP k dluhu.
Na dluh a deficit je tedy mnohem lepší se dívat jako na procenta HDP, a i tak o něm přemýšlet, protože vyrovnaný rozpočet ve skutečnosti znamená snížení zadlužení. Ovšem jen pokud HDP roste, tomu se vyplatí pomáhat a o nějakou tu miliardu se zadlužit, šikovně zainvestovat, zvýšit si tak příjmy a vylepšit ekonomiku do dalších let. Zároveň raději dobrého pomálu.
Další výhoda oproti počítání miliard přináší pohled do historie, procenta HDP zajistí skutečnou porovnatelnost, nejen u nás, ale i v porovnání s jinými státy, a to třeba díky Eurostatu. Tato evropská instituce totiž sbírá data o rozpočtech států EU už dlouhé roky a jejich data se i používají v jiných ohledech jako třeba jestli splňujeme Maastrichtská kritéria pro vstup do Eurozóny nebo to, jak nás vidí zahraniční investoři.
Když ale do dat Eurostatu nahlédnete, dojde vám, že něco nesedí a to o hodně miliard. Eurostat totiž využívá jinou metodiku, zatímco ministerstvo financí zajímá účetní stránka státního rozpočtu, tak Eurostat zajímá celkové zadlužení státu. Někteří ministři a ministryně dokáží vytahovat z klobouku miliardy a nebo schovávat dluhy v různých státních institucích, aby si vylepšili svá čísla. Tato kreativita se úplně nehodí do statistik, tak to Eurostat raději bere zeširoka.
Jak si tedy opravdu Česko vede? Celkové zadlužení vládních institucí v roce 2024 43,6% HDP a deficit 2,2%, třeba pro přijetí Eura jsou to parádní čísla, nebál bych se říct: A na co čekáme?!
A jak jsme na tom historicky? To nechám na vás a následujícím grafu. Jen drobná nápověda, až zjistíte podivné rozdíly v deficitu a zadlužení, najděte si ještě graf s HDP.
Dluh a deficit vládních institucí. Zdroj dat: Eurostat. Vytvořeno v Tableau.
