Článek
Mnoho lidí dnes„bojuje proti systému“, ale málokdy jasně říkají, co by chtěli místo něj. Jak si představují „lepší systém“, odpovědi se hodně liší podle skupiny, názoru a úrovně informovanosti. Zkusím to shrnout:
1. Co to vlastně znamená „bojovat proti systému“?
Často je to spíš projev frustrace – lidé jsou nespokojení s tím, co prožívají:
• vysoké ceny, nízké platy, byrokracie
• nedůvěra ve stát, politiku, justici, média
• pocit, že „elity si žijí jinak“ a běžný člověk je jen dojná kráva
Ale konkrétní návrh změny systému má málokdo. 2. Jaké alternativy navrhují různé skupiny?
a) Populisté a „anti-systémoví“ politici
– volají po silném vůdci, „návratu k suverenitě“, často chtějí vystoupení z EU nebo NATO
– kritizují „Brusel“, „liberální elity“, „globalisty“
Ale jejich představa systému bývá vágní – často jde o návrat k iluzorní „staré době“, bez přesného plánu
b) Levicoví radikálové
– kritizují kapitalismus, chtějí větší přerozdělování, státní kontrolu, důraz na sociální spravedlnost
Někdy se inspirují Skandinávií, jindy spíš socialismem – ale bez totality
c) Pravicoví libertariáni
– chtějí minimální stát, nízké daně, žádné regulace, svobodu jednotlivce
Inspirováni USA, Švýcarskem nebo ideály volného trhu
– ale nepřemýšlejí často o tom, co se stane se slabšími skupinami
d) Zklamaní voliči bez ideologie
– chtějí hlavně „spravedlnost, pořádek a slušnost“
– často by rádi „nový režim“, ale nevědí jaký, jen že „tento je špatný“
3. Existuje „lepší systém“?
Záleží na hodnotách:
• někdo chce víc svobody, jiný víc rovnosti
• někdo chce národní suverenitu, jiný spolupráci v EU
• někdo touží po klidu a pořádku, jiný po revoluci
Takže „lepší systém“ není objektivní pojem – každý ho vidí jinak.
Shrnutí
Lidé, kteří dnes „bojují proti systému“, často:
• kritizují konkrétní problémy, ale neformulují realistickou alternativu
• nebo mají alternativu, která by mohla být ještě horší (např. autoritářství, izolace, chaos).
